Jaderná energetika kontra zaměstnanost?
(K článku Ivana Vágnera "Bezpečnost jaderné energetiky? Něco zajímavějšího
nemáte?" z 01.12.98 v BL)
Zdá se, že ve věci výstavby (resp. dokončení) jaderné elektrárny Temelín
(dále jen JETE) se začínají objevovat čím dál zajímavější argumentace. Pan
Vágner argumentuje tím, že není dobre dostavět JETE, neboť dojde ke zvýšení
nezaměstnanosti, zejméne u nízko kvalifikovaných kádrů. Domnívám se, že
zatahování takovýchto argumentů brzy skončí diskuzí o možném vlivu JETE na
růst ještěrek v Čechách. Zamlžením základního problému nijak nepomůžeme jeho
úspěšnému vyřešení.
Celý problém výstavby JETE, či obecně jaderných elektráren lze omezit na dvě
roviny. Rovinu ekologickou a rovinu ekonomickou. Oba tyto pohledy se v mnoha
místech prolínají, ale jsem přesvědčen že pouze omezením diskutovaného
problému můžeme v reálném čase dojít k nějakému závěru.
Problém ekologický jsem zmínil na prvém místě, neboť je důležitější. V
dnešní době, kdy se stále zvyšují negativní důsledky vlivu lidské činnosti
na svět a za současné vysoké medializace ekologie je tento problém politicky
velmi citlivý. Z hlediska ekologie má dostavba JETE mnoho kladných i
záporných bodů. Dostavbou JETE umožníme odstavení alespon těch nejhorších
tepelných elektráren na severu Čech a tím se zabrání další ekologické
devastaci tohoto zasaženého území. Negativní vliv smogů a zhoršeného
prostředí na obyvatele tohoto regionu je prokázaný. Na druhé straně provoz
JETE bude generovat určité množstvé ekologicky velmi těžko přijatelného
jaderného odpadu (v porovnání s jedovatým popílkem je odpadu mnohem méně,
avšak jeho vysoká radioaktivita jej činí velmi špatně likvidovatelným),
provoz JETE bude hrozit možností jaderné havárie a po ukončení provozu zde
vzniknou problémy s likvidací elektrárny. Skladování jaderných odpadů je
obecně velmi těžkým problémem jak politickým, tak i technologickým. Nicméně
v oblasti technologie je vyzkoušena celá řada postupů a schemat řešení
ukládky nízko i vysoce aktivních odpadů. Co se týče bezpečnosti provozu, tak
sám pan Vágner uvedl, že pro JETE jsou projektovány běžné veverky, ji
dlohodobě odzkoušené v provozu (VVER 1000). S těmito typy reaktorů jsou u
nás zkušenosti (VVER 440) a jsou schváleny z bezpečnostních hledisek. Z
důvodu zvýšení bezpečnosti byla provedena změna projektu v oblasti
elektroniky a jako nové řešení bylo zvoleno řešení od fy. Westinghouse.
Domnívám se, že z hlediska zabezpečení, je pravděpodobnost ohrožení života
lidí na velmi dobré úrovni. Já osobně považuji za nejhorší problém
dokontaminaci a likvidaci elektrárny po skončení její živostnosti. Pokuď
odhlédnu od problému likvidace elektrárny, pak se mi jeví dokončení JETE
ekologicky přijatelnější.
Ekonomický aspekt celé věci je druhořadý. Bohužel to, že vláda (resp. ČEZ s
vládní garancí) utrácí velmi rozmařile, prodražuje výstavbu nelmi nechutným
způsobem. Stavební lobby se však opět podařilo prodloužit okamžik kontroly.
Ustanovení nějaké mezinárodní vládní komise, do které pak stejně nikdo
nechce je diletanství. Ekonomicky však nelze odůvodnit nedokončení výstavby.
Přestavba JETE na klasickou tepelnou elektrárnu je jistě možná, ale ekonomika
tohoto kroku je katastrofální.
Pokud to celé shrnu, pak ani sám nejsem zcela přesvědčen, co bych na místě
našich politiků udělal. Spíše se však kloním k názoru na dostavbu JETE, ale
maximálně bych zdůrazňoval hospodárnost v čase a prostředcích při dostavbě.
A co se týče vlivu JETE na nezaměstnanost, pak doufám, že JETE, stejně jako
internet zvýší potřebu vysoce kvalifikovaných sil. A doufám, že
nizkokvalifikované síly s inteligencí Furbyho se budou muset dále vzdělávat.
V budoucí konkurenci EU nebude naší předností levná nízkovalifikovaná
pracovní síla, ale pouze masa dobře vzdělaných lidí.
Marcel Derian