Britské listy

Rozdil vidim v tom, ze v CR jde o pravidlo v jinych zemich o vyjimku. Podle nekterych podnikatelu z CR uplatek je samozrejmosti u zadavani beznych objednavek statnimi a polostatnimi podniky a AUTOMATICKY se s nim pocita, dokonce pry se rika "nase cena je" = skutecna castka a k tomu si objednavajici urednik pripocita svuj uplatek, ktery jeho urad nebo podnik proplati a ktery po zaplaceni (nekdy i pred zaplacenim) uctu proplati dodavatel jemu (ji).

V ramci civilizovanych zemi, kde ma zkusenost s obchodovanim opravnuje k delani zaveru, je zadost o uplatek v teto forme zcela ojedinela. Jinak, samozrejme, uplatky, zvlaste statnich uredniku a politiku, jsou bezne, jen se provadeji tak elegantne, ze jsou ve vetsine pripadu nejen netrestatelne, ale i nenapadnutelne. Takze, pri srovnani s CR lze pouzit domaci analogie a rici, ze forma uplatku bezna ve svete je porovnatelna s husakovskym gulasovym socialismem a forma uplatku nyni bezna v CR je zatim primitivni tak, jako byly primitivni kontrolni a natlakove mechanismy statu v Ceskoslovensku padesatych let.

Dostatecne presvedcivym dukazem teto primitivnosti je napr. emocionalnost a nenavistnost reakci na kritiky techto nesvaru. Z hlediska casto velmi schopnych, nejen vseho schopnych lidi, kteri z teto situace maji uzitek, jsou podobne kritiky velmi nebezpecne. Podivejme se napr. na snadno posouditelne pripady internetovych prezentaci, napr. hotelu. Jedna firma udela velmi solidni prezentaci, ztravi na jeji priprave a provedeni mnoho dnu a pak si zauctuje treba jen pet, deset tisic korun. Jina firma, pouzivajici uplatky, udela napr. behem pul dne pro znamy mezinarodni hotel par beznych stranek, v podstate pouze okopiruje cast informaci z jejich brozurky a zauctuje si pul milionu korun (toto je vymysleny priklad a jakakoli podobnost se skutecnosti je ciste nahodna!). Dvestetisic zaplati zadavajicimu pracovnikovi(ci) hotelu jako "consulting fee" na ucet ve Svycarsku, vedeny na jmeno Araba, ktery necekane zemrel pri navsteve byvaleho Ceskoslovenska a jehoz doklady a identitu prevzal spolehlivy clovek (jen amateri pouzivaji k podobnym ucelum jmena mrtvych, jejichz smrt se da snadno prokazat), sto tisic agentovi (v CR je rada lidi, vetsinou prominentu byvaleho rezimu, kteri se zprostredkovavanim podobnych obchodu velmi dobre zivi, nekdy dokonce lepe nez ti, kteri uplatky prijimaji a davaji) a spokojenost je na vsech stranach. Kdyz nekdo nabidne hotelu lepsi praci za mene penez, je striktne odmitnut. Kdyz nekdo situaci kritizuje, je vetsinou souzen pro urazku na cti nebo alespon pomluven (i nekteri novinari, v kterekoli zemi, se obcas propujci ke spinave praci, nekdy i za odmenu, ktera je neuveritelne nizka).

Vybral jsem zamerne priklad, ve kterem z hlediska narodniho hospodarstvi zdanlive o nic nejde. Pul milionu nejsou pro mnohe "podnikatele" v CR zadne penize, tak male castky prenechavaji svym milenkam na dvoudenni vylety nebo odpoledni nakupy. Ale jde o situaci nejrozsirenejsi a castky nejbeznejsi, malych podniku a zakazek je podstatne vice, takze celkovy negativni vliv je mnohem vetsi nez u pripadu vetsich a viditelnejsich. A nejde jen o kradez pul milionu, jde o mnohem vice. Dobra internetova presentace by dotycnemu hotelu mohla vydelat miliony dolaru, o ktere ve vznikle situaci prichazi. V tom je zakladni rozdil mezi uplatky ve vyspelych zemich a v CR. Ve vyspelych zemich nekdo napr. proda americke armade kladivka, ktera se bezne prodavaji za pet dolaru za ctyricetpetdolaru, ale jde alespon o kvalitni kladivka, ktera jsou funkcni a ne takova, u kterych se pri tretim uderu lame nasada a praska kov.

I ti nejlepsi a nejvykonnejsi pracovnici nemaji sanci vydelat tolik, jako ti, kteri podplaceji. A hodne z tech, kteri podplaceji, nepatri ve svem oboru ani k nejlepsim ani k nejvykonnejsim, takze odstraneni uplatku by z nich ucinilo nezamestnane nebo alespon ve srovnani se soucasnym stavem velmi chude. Nyni je situace zcela opacna a ten, kdo si zvykl na vily, draha auta a luxusni zivotni styl, je casto ochoten prestupovat zakon nejen uplatky aby si nezaslouzene vyhody udrzel.

Nejvetsi nebezpeci je v tom, ze lide, kteri maji penize, maji i moc. Kdyz napr. v Ceskoslovensku meli a ve svete maji hospodarskou a tim i politickou moc lide napr. typu Bati, ktereho bych nenavrhoval k prohlaseni za svetce, byla situace prijatelna. Kdyz maji hospodarskou a politickou moc lide s kozenym svedomim a hrosi kuzi, dochazi k narodnim tragediim, ale ne tak rychle a viditelne jako pri zivelnich pohromach. Jde spise o pozvolne narod zabijejici nebo alespon ochromujici rakovinu, jejiz skodlivost je, ve srovnani napr. s povodnemi, mnohonasobna.

Kez by se o rakovine podvodu mluvilo a jednalo alespon tak intenzivne jako o lonskych povodnich a alespon stejne mnozstvi lidi si uvedomilo nebezpecnost situace.

S pozdravem

Vratislav Kuska

v CR "Ignorovany neplatic"

Pro ty, kteri neumi anglicky:

v nasledujicim e-mailu zamestnankyne mezinarodni vystavni spolecnosti se sidlem v Londyne odpovida na mou zadost o BEZNE informace o firme (nazev, adresa, telefon, fax, Internet, jmena, funkce a internetove adresy lidi, ktere je mozne za ucelem nabidky propagace v pripravovane publikaci kontaktovat) otazkou: "A co z toho budu mit ja?", coz jsem si interpretoval, predpokladam, ze spravne, jako primitivni zadost o uplatek. Ona dama jiste vi, ze castky, za ktere jeji podnik kupuje reklamu, se pohybuji vetsinou v desetitisicich i statisicich, takze jiste neriskovala pouze pro padesat, nebo stopadesat dolaru, ktere se davaji (nikdy ne ve forme penez!) za zprostredkovani beznych schuzek nebo sdeleni bezvyznamnych informaci sekretarkam vyznamnych osob.

>Date: Fri, 13 Nov 1998 19:31:36 -0500
>To: travel@ite-exhibitions.com
>From: Vratislav Kuska
>Subject: World Tourism Directory
>Cc: bhWTD@email.com, Endicott_InfoTec
>Bcc:
>X-Attachments:
> > > >X-From_: travel@ite-exhibitions.com Tue Nov 10 09:00:41 1998
> > >From: Travel & Tourism Division travel@ite-exhibitions.com
> > >To: 'Vratislav Kuska'
> > >Subject: RE: World Tourism Directory
> > >Date: Tue, 10 Nov 1998 13:31:17 -0000
> > >MIME-Version: 1.0
> > >
> > >What's in it for me if I do?? Best regards, Marie-Claire
> > >
>
>Dear Marie-Claire:

>We really need to verify our information for the inclusion of ITE
>Exhibitions in the World Tourism Directory.

And perhaps someone in your company would be interested in promotional opportunity the "Bible of World Travel & Tourism" and "World No. 1 Travel & Tourism Publication" offers. In the third edition BVV (Brno Fairs & Exhibitions) had full page advertisement on the back page in all three volumes. I believe it would be excellent for your company to publish there description and future dates of your fairs. Please read the information after my signature and/or on
>http://www.scenemaker.com/anon/1333/cover.dhtml. > > >Would you, please, be kind enough to tell me whom in your company I should >contact, without demanding payment for it? > > >Yours truly,

Vratislav Kuska
Project Manager/Editor
World Tourism Directory
117 Westmoreland Rd.
Kingston, Ontario
Canada K7M 1J6
Tel. (+1-613) 545-3885
Fax. (+1-613) 545-9458
E-mail mailto:vkwtd@email.com

Reakce:

To: PKrasny@aol.com
From: Vratislav Kuska

Subject: Re: Vyjimka potvrzuje pravidlo

Pstrosi politika se vetsinou nevyplaci, ani pstrosum, natoz lidem.

">Date: Fri, 27 Nov 1998 11:44:47 +0100
>From: PKrasny@aol.com

>Subject: Re: Vyjimka potvrzuje pravidlo

Pane Kuska vy jste tragik,

lide jako vy zpusobuji, ze si Cesi doma o ceskych emigrantech nemysli nic dobreho. ... vylev vasich cancu je zcela neadekvatni.

Mimochodem, co jste delal v Ceskoslovensku nez jste emigroval?

Servus

Prokop"

Krasne jste me nakop, pane Prokop,

ale kopance nic nevyresi. Zakladni podminky pro podnikani, napr. ocekavani nebo dokonce vyzadovani uplatku a jejich tolerovani ze strany spolecnosti i soudnictvi je horsi nez jste zrejme schopen pochopit. Je dobre si napr. v konferenci o vsem, co souvisi s podnikanim, sdelit, ze shanim nebo nabizim to a to, ale je jeste dulezitejsi diskutovat o podminkach, ktere podporuji, nebo ztezuji podnikani. Ocekavat, ze podminky vyresi zakonodarci nebo prirozeny vyvoj, bez prispeni tech, kterych se problemy bezprostredne tykaji, je stejne naivni nebo sobecke, jako predstirat, ze zadne problemy neexistuji.

Mnohym, zvlaste neschopnym nebo vseho schopnym lidem, system uplatku velmi vyhovuje. Je to asi totez, jako kdyz ona dama, ktera nebyla ani prumernou maratonskou bezkyni, vyhrala bostonsky marathon. Teprve, kdyz se fotografie vitezky objevila v novinach, tak si par lidi vzpomelo, ze v dobe, kdy udajne zavodila, s nimi jela podzemni drahou. Byla vynalezava, usnadnila si "zadani". Zatim co ti hloupi bezeli a huntovali si telo, ona sedla na podzemku, dojela pohodlne do jedne stanice pred cilem marathonu, vyckala, az se na obzoru objevila skupinka prvnich zavodniku, vbehla na trat a dorazila jako prvni do cile. Sikovna dama. Bohuzel mela smulu, ze se naslo par zavistivcu, kteri upozornili na to, ze nebezela, ale jela podzemkou. Byla z toho ostuda, zbaveni prvniho mista atd. Te dame to nepomohlo, ale bostonskemu marathonu ano. Predstavte si, kdyby se na to neprislo a zavodit po zpusobu te damy by zacalo vice lidi. Nakonec by se na to stejne prislo a vyborna povest bostonskeho marathonu by byla navzdy ztracena.

A to je jen sport. Nevadi Vam, ze "tunelari" a lide, kteri ziskavaji zakazky podvodem, napr. uplatky, okradaji vlastne vsechny spoluobcany? Uvedl jsem priklad mezinarodniho hotelu, jehoz polovinu vlastni neprimo stat. Ten hotel sice vydelava, ale velmi, velmi malo. Mohl by vydelavat trikrat, mozna petkrat, mozna i desetkrat vice. Takze by do statni pokladny mohlo prichazet trikrat, nebo petkrat, nebo desetkrat vice penez. A to je jen hotel. Ale malych podniku je v kazdem hospodarstvi nejvice. A i podniky, ve kterych stat nema zadny podil, prece prispivaji ve forme primych i neprimych dani do statni pokladny, takze podnik, ktery vydelava vice, prispiva do statni pokladny vice.

Vynasobte si ty male castky nekolika tisici podobnych podniku a podobnych situaci a mate najednou castku, ktera by mozna nejen odstranila rozpoctovy schodek, ale treba i zlepsila situaci skolstvi, zdravotnictvi (mimochodem, mozna, ze pravym duvodem krize zdravotnictvi je to, ze jsou neumerne vysoke naklady prave proto, ze v nem existuje uplatkarstvi - par lidi vydelava a narod prodelava) a jeste by treba zbylo i na lepsi vrtulniky na obranu vymozenosti sametove revoluce.

Klausovsky pragmatismus, tvrdici v podstate totez, co komuniste ("Kdyz se kaceji les, litaji trisky" = dochazi sice k omylum, ale jinak to nejde, blaho pro vsechny musi byt vykoupeno utrpenim par jedincu; "Ano, delame obcas i chyby, ale trh je napravi" = zamer je dulezitejsi nez vysledky) je mozna nebezpecnejsi nez demagogie komunistu. Jde totiz o demagogii mene zjevnou, takze treba i lide vzdelani, jako napr. Vy, nechapou, ze jde o demagogii a uz vubec ne, jak o hodne vetsi nebezpeci, nez napr. demagogie komunisticka, ktere neverila snad ani desetina naroda, demagogie, ktere veri nebo verilo az do te doby, nez balonek splaskl, vice jak polovina naroda, PREDSTAVUJE. Demagogie, nejen tolerujici, ale v podstate akceptujici podvody a podvodniky, je DLOUHODOBE tak skodliva, ze skody ani nelze vycislit. Tak jako by tolerovani jizdy podzemkou, na kole nebo autem zcela znicilo vyznam marathonu (nikdy by nezvitezili ti nejlepsi a nakonec jen podivini typu Dona Quijota by se pokouseli s podzemkou zavodit), tak uplatkarstvi nici nejen moralku spolecnosti (zacnete-li tolerovat jeden zlocin, dojde postupne k tolerovani dalsich zlocinu), ale hlavne jeji produktivitu a konkurenceschopnost. Uplatkari prechodne dominuji a podniky, ktere se snazi konkurovat pouze poctivou praci a vysledky zivori, nebo dokonce zanikaji. Jde v podstate o obmenu znamych pyramidovych obchodu, ve kterych par jedincu okradanim velkeho mnozstvi ostatnich ziskava velke bohatstvi, ale nakonec zcela nutne musi dojit k tomu, ze uz neni koho okradat a cela konstrukce se zriti.

Dokud bude dost prosperujicich podniku, ktere formou stale vetsiho zdaneni budou doplacet na podvodniky prodavajici statu, t.j. nam vsem, predrazene a/nebo nekvalitni sluzby a zbozi, situace bude unosna, i kdyz vetsina naroda bude na par podvodniku doplacet a zit hluboce pod urovni, kterou by mohla mit v normalne fungujicim hospodarstvi. Jakmile vsak bude vice podvodniku nez pracovniku, dojde ke zriceni. Neocekavam kolaps takoveho druhu, ze vetsina naroda bude zebrat nebo se zivit lesnimi plody. V modernich spolecnostech je uz katastrofou, kdyz spolecnost nemuze fungovat na urovni, na ktere by fungovat mohla a mela, t.j. vydavat dostatecne castky na vzdelani, vyzkum, zdravotnictvi, socialni peci, rizeni statu a kulturu a pritom umoznit obcanum zit na urovni, ktera neni trikrat nizsi nez uroven lidi ve statech se srovnatelnou kapacitou narodniho hospodarstvi.

Takze, pane Krasny, prominte, ale nemohu souhlasit s nazorem, at uz jakkoli formulovanym, ktery v podstate rika "Vetsina naroda nekrade, tak proc stale upozornovat ne tech par, kteri kradou". Pstrosi politika se vetsinou nevyplaci, ani pstrosum, natoz lidem.

S pozdravem

Vratislav Kuška