Výsledek voleb v Quebeku
"Plus ca change, plus c'est la meme chose" (Cim vice se to meni, tim vice
je to stejne)
Kanada posledni den mesice listopadu letosniho roku zila provincnimi
volbami provincie Quebek, v kterych soucasny quebecky premier a sef
separatisticke strany Parti Quebecois Lucien Bouchard zvitezil pohodlnou
vetsinou. Jelikoz volby dopadly vcelku stejne jako pred ctyrmi roky, uvadim
coby motto teto zpravy ono francouzske prislovi. Tak se jevi situace na
povrchu tesne po volbach; jinak jsou dohady politickych expertu, ze k
nejake zmene v quebecke politice preci jen dochazi, zejmena v dlouhodobejsi
perspektive.
Jak volby dopadly? Separatisticka Parti Quebecois (PB) ziskala 75 mandatu
(77 v r. 1994), federalisticka Liberalni strana (Lib.) 48 (47 v r. 1994) a
Action Democratique (ADQ) 1 mandat (stejne jako v r. 1994). Vyznamnejsi
zmeny se odehraly v procentovych vysledcich (v anglictine "popular vote").
V letosnich volbach 43,3 % volicu volilo PB (44,7 % v r. 1994), 42,8 %
liberaly (44,4 % v r. 1994) a 12,0 % ADQ (pouhych 4,4 % v r. 1994).
Kvantitativni vysledky jsou zatim predbezne a neoficialni, ale neocekavaji
se zadne vyznamne zmeny.
Prve, co nutno konstatovat, je opetovne vitezstvi separatistu, ktere vsak
neodpovida predpokladanemu rozhodnemu vitezstvi, ktere by pro Boucharda
vytvorilo tzv. "podminky pro vyhru", na zaklade kterych by mohl vyhlasit
dalsi referendum. Bouchard od quebeckych volicu neobdrzel jasny mandat, po
kterem tak touzil. Vudce liberalu, ctyricetilety Jean Charest, ktery
predtim vedl zdecimovanou konzervativni stranu ve federalnim parlamentu v
Ottawe, neprohral nijak presvedcive a nadale (s nejvetsi pravdepodobnosti)
zustava v quebecke politice. Mlady vudce strany ADQ Mario Dumont, ktery
mimo jine prosazoval zakaz separacniho referenda po dobu 8 let, ziskal sice
znacne na prizni volicu, ale jeho strana do pristich voleb bude ve stinu
dvou hlavnich stran. A tak vcelku nikdo zretelne ani neprohral, ani
nevyhral. Secteme-li hlasy dvou stran proti referendu (Lib. a ADQ), je
zrejme, ze Quebek zustane jeste nejaky ten rok provincii Kanady.
Volby jsou prvym vitestvim pro Boucharda, ktery vedeni PQ prevzal po tesne
prohranem referendu v roce 1996 (jeho predchudce byl Jacques Parizeau). Pod
Bouchardovym vedenim se PQ presunula z leveho stredu na pravy stred. Tez
Charest je novym vudcem, ktery se teprve snazi uchytit na quebecke
provincni scene a tez on se spis kloni k pravemu stredu. Nejvetsim
prekvapenim byl uspech mladickeho Dumonta, jehoz ADQ byla volena zejmena ve
volebnich obvodech s francouzsky mluvicim obyvatelstvem.
Tak jako v minulosti, liberalove ziskali nejvice hlasu v Montrealu, kde
bydli vetsina obyvatel provincie, ktera je bud anglickeho nebo jineho
puvodu. Naprosta vetsina separatistickych hlasu byla odevzdana ve
venkovskych obvodech, tak jako v predchozich volbach.
Zbytku Kanady je jasne, ze quebecke volby vcelku nic nezmenily a ze vztah
mezi Quebekem a ostatnimi prvinciemi (a teritorii) bude stejne neklidny
jako pred volbami. Zadny jasny vysledek quebecke volby neprinesly. Dalsi
referendum o separaci Quebeku je sice mozne ocekavat, ale ne v blizke
budoucnosti. V dusledku quebeckych voleb se kurs kanadskeho dolaru vuci
americkemu nepatrne zvysil (z 65,16 centu na 65,57 centu).
Nastava cas politickeho handrkovani (v politicky korektni mluve
"social-union talks") mezi provincnimi premiery a federalni vladou, ktereho
se nyni vitez Bouchard pravdepodobne zucastni na rozdil od sveho
radikalnejsiho predchudce Parizeaua. Ocekavana taktika zkuseneho politika
Boucharda bude jednat tak, aby se s ostatnimi federalnimi politiky
nedohodl, a tim ziskal podminky pro vyhlaseni noveho referenda. Ale ani to
neni v kanadske politice zadne novum.
