Jaderná energie:
Podzemní těžka uranu hydrochemickou metodou
Dekuji panu Petru Novotnemu (BL, 10.12), ze velmi racionalnim pristupem
popsal chemickou tezbu ve Strazi pod Ralskem, ktera je vsak, jak on sam
pise, nyni toliko v utlumovem rezimu. Plne se shoduji s panem Novotnym, ze
jedovatost uranu a jinych tezkych kovu muze byt vetsim problemem pri tezbe
uranu nezli samotna radioaktivita. Bohuzel nesdilim jeho optimismus ohledne
uspechu teto tezebni metody. Uz jen proto ne, ze je to jen jedna z moznych
a velmi problematickych tezebnych metod uranove rudy a to i v CR. Jak pan
Novotny pise, musi pro tento zpusob tezby byt vhodne geologicke podminky.
Kdo studoval geologii CR, vi ze geologicke slozeni teto pomerne male zeme
je velmi rozmanite a slozite. A to se tyka i lozisek uranu.
Zprava prof. Moldana a kol. "Zivotni prostredi CR" (1990) chemickou metodu
tezby uranu hodnoti nasledovne: "Podzemni tezba uranu hydrochemickou
metodou (louzenim) v severnich Cechach s sebou nese neumerne riziko
znecisteni obrovske zasobarny vod v teto casti ceske kridove panve.
Louzicim roztokem je kyselina sirova s primesi kyseliny dusicne a
fluorovodikove, ktera se vtlacuje do podzemi radou vrtu. Vyluh se dalsimi
vrty cerpa na povrch."
Clanek v novinach "Pravo" (2. 12.) popisuje chemickou tezbu v Strazi pod
Ralskem znacne dramaticteji a treba i nepresneji. "Chemicka tezba zde
skoncila v roce 1996. Na plose 650 hektaru se nachazi vice nez sedm tisic
vrtu, hlubokych 270 metru. V podzemi je 260 milionu kubickych metru
kontaminovanych roztoku (jedna se o objem srovnatelny se Slapskou
prehradou.) Obsahuji prakticky celou Mendelejevovu tabulku vcetne 4,1
milionu tun H2SO4. Z hlediska zamoreni se jedna o evropsky unikat. Na
plynulou sanaci schazeji penize. Postavila se zde stanice na likvidaci
kyselych roztoku za 1,6 mil. Kc. Pri likvidaci se ziskava 300 t uranu
rocne, tzv. nucenou tezbou."
Predchozi odstavec je patrne zamerne vyhroceny (prehnany) a samozrejme, ze
zalezi nejen na chemickych koncentracich, ale zejmena na biologickych
ucincich na zivotni prostredi. Coby geolog bych tez bral se skepsi tvrzeni
o nepropustnych vrstvach (na plose 650 hektaru!), ktere oddeluji kysele
roztoky od lozisek spodni vody. Propustnost zemin i hornin je treba znat
nejen kvantitativne (vyjadrenou soucinitelem propustnosti), ale zejmena
vzit v potaz moznost vyskytu puklin a zlomu, kterymi se patrne kontaminuje
(nebo jiz je kontaminovano) podlozi.
"Pravo" prinasi tez nazor o efektivnosti sanacnich pracich ve Strazi pod
Ralske propusteneho reditele s.p. DIAMO Jaroslava Makovicky, ktery tvrdi,
ze rozsah zamoreni po chemicke tezbe na teto lokalite nema ve svete obdoby.
"DIAMO ma sice presny plan sanace, ale likvidace probiha chaoticky".
Domnivam se, ze tezba uranu byla zastavena jak z ekonomickych, tak i
ekologickych duvodu. Ministr prumyslu a obchodu Miroslav Gregr chce v CR
obnovit tezbu uranu, i kdyz propusteny reditel s.p. DIAMO Makovicka se
domnival, ze dobyvat uran v CR je neekonomicke, zejmena kdyz stat nema
penize na likvidaci obrovskych ekologickych nasledku. Do budoucnosti je
mozno ocekavat, ze naklady na likvidaci nasledku tezby a upravy uranu se
zvysi (dle zpravy Ministerstva prumyslu a obchodu).
Jiste se k mozne obnove tezby uranu v CR vyjadri Ministerstvo zivotniho
prostredi CR, tak jako tomu ucinilo s plany tezit zlato v Kasperskych
Horach. Osobne bych si pral, aby rozhodnuti ucinila komise odborniku a ne
politiku. Ale nepodcenujme politicke ambice ("lobbing") jak odpurcu, tak i
priznivcu obnovy tezby a zpracovani uranove rudy v CR.
