Havel a jeho novoroční projev
Petr Císařský
Havluv projev, to by bylo na trochu delsi debatu - Havel je tak vyznamna
postava ceske soucasnosti (a tak ustredni soucast narodni identifikace),
ze kazda strucna odpoved na otazku, proc se jeho novorocni projev
nekomentoval v tisku, bude zavadejici.
Obecne se snad da rict, ze Cesi velmi tezce nesou kritiku, takze k
potlaceni toho projevu prispela jeho kriticnost. Vsimnete si, ze tam
temer chybi chvala a vzyvani "nasich" uspechu - kladne se hodnoti pouze
nevladni organizace, novinari a mladi "minulosti nezatizeni" lide. V
ceskych zemich je treba kritiku prisladit; jste-li prilis kriticky, lide
Vas nebudou poslouchat.
Dalsim faktorem je, ze v ceskem chapani musi byt kritik "legitimovan", a
Havlova prestiz posledni dobou silne poklesla v souvislosti s chovanim
jeho manzelky a se zpusobem, jak naletel v afere Zilk (i s nekterymi
predchozimi kauzami, jako napr. Lucerna-Chemapol). V Cesku muze byt
kritika neopravnena bud tim, ze je vecne nespravna, nebo tim, ze je sice
v poradku, ale rika ji nespravny clovek. Charakteristicka fraze pro to zni
"Ty mlc, ty do toho mas nejmin co mluvit!" (rozumej: s tvou minulosti).
Za treti se v Havlove reci projevily nasledky jeho nemoci, stari a
unavy: je misty prilis krypticka, nejasna, a take neinspirativni.
Novinari neradi analyzuji neco, nad cim by museli dlouze hloubat. Radeji
se budou venovat dalsimu cislu v manezi parlamentniho cirkusu: tam jsou
symboly predem domluvene, srozumitelne a predpoveditelne...
...coz uvadi ctvrty a posledni duvod: novinari maji strach, aby se
neblamovali a nehodnotili kladne projev nekoho, kdo uz je treba "mrtvym
muzem". Tzv. opozicni smlouva mezi CSSD a ODS ve svem dusledku
pripravila Vaclava Havla o moc, a cesti novinari tento fakt vycitili.
Jak znamo, kazdy novinar v teto zemi (a zrejme i jinde) miluje moc
(lhostejno zda politickou nebo medialni), rad se opiji predstavou, ze se
smi pohybovat v blizkosti jejich zdroju - ceskym novinarum
na Havlovi nikdy neimponovala jeho osobnost, ale jeho vliv a popularita.
Nicmene nekolik komentaru (vetsinou povrchnich) se v papirovem tisku
objevilo, i kdyz az s tydennim nebo vetsim zpozdenim.
