Kurdové, Turci, Ocalan, soudy turecké a jiné
Turecký ministerský předseda Ecevit podle holandského tisku prohlásil něco v tom smyslu, že západní státy měly možnost Ocalana postavit před soud, ale této možnosti nevyužily, tak proč se vzrušují nad tím, že bude stát před soudem tureckým.
Něco pravdy na tom je. Němci již před časem vystavili na Ocalana mezinárodní zatykač, ale když měli požádat Itálii o jeho vydání, neučinili tak, protože se obávali vnitřních obtíží - mají tam půl miliónu Kurdů.
Jen tak mezi námi, nesvědčí to o jisté hnilobě západních demokracií? Kurdové cestou k řeckému vyslanectví v Haagu vymlátili jednu ulici - rozbili výkladní skříně, auta, no jako obvykle, oni ještě neznají valium.
Holandské úřady uvažují, jak mají požadovat od nich náhradu, když z 5000 jich osmdesát procent žije jen z podpory.
Kurdové vlastně ilustrovali, že neintegrované etnické menšiny jsou v západních zemích pátou kolonou téměř monumentálních rozměrů, jak sem se kdysi kdesi uřekl.
Mám ovšem něco i pro paní Albrightovou. Měla by si dvakrát či spíše čtyřikrát rozmyslet, než začně střílet na Jugoslávii v době, kdy kosovská albánská armáda klidně prohlašuje, že jediné řešení problému je úplná samostatnost Kosova.
Mám pro ni svou poněkud svéráznou představu o modelové situaci - v budoucnosti ve Spojených státech: v Kalifornii jsou už dnes "bílí" v menšině. Mexiko a jiné hlavně středoamerické státy tam trvale ukládají své lidské přebytky, z asijských států přicházejí pravidelně celé lodní náklady přistěhovalců.
Jednoho dne v budoucnosti by se mohlo obyvatelstvo Kalifornie a případně jiných států (Arizona, Nové Mexico) rozhodnout, že se odtrhne od Spojených států v rámci různých lidských práv, atd., atd. Budou-li tomu Spojené státy bránit, jak to zařídit, aby mohly střílet tomahawky samy na sebe? To je ovšem jen svérázný model, ale paní Albrightová a NATO by mohly (nebo mohli? Nehodící se škrtněne) v Srbsku narazit na velice tvrdou vodu. Tak dost, to jsme se zase jednou nasmáli, není-liž pravda.
Jaroslav Teplý