Nouze naučila Dalibora másti
Pane Čulíku,
Odmítavé stanovisko pana Dalibora Hudce k požadavkům "zahraničních Čechů" je příkladné, a to doslovně, ne v morálním smyslu. Prostě je to příkladem jak se v ČR myslí.
JEDEN ZAMLČENÝ FAKT:
- Cizinec nemůže v ČR nabýt majetku, na rozdíl od svobodného světa.
PŘIJATELNÁ LOGICKÁ DERIVACE:
- Těm, jejichž "hrabivost nezná hranic nezbývá než usilovat o české občanství.
NELOGICKÁ EXTRAPOLACE:
- Kdo usiluje o české občanství, o něj usiluje kvůli majetku.
DALŠÍ VADNÉ ARGUMENTAČNÍ BERLE:
- Emigrovalo se "z drtivé většiny za účelem ekonomické emigrace a nikoliv za účelem nějakého politického pronásledování (to by se musela vystěhovat, resp.emigrovat většina národa a tak tomu samozřejmě není). " Vida, skutečnost, že člověk je emigrant přímo svědčí o jeho hrabivosti a nezásadovosti.
- Jak se zachová hrabivý a nezásadovitý člověk " když si ho zpravodajci obou zemí pozvou na kobereček? Většinou bude pracovat, bude-li muset, bude-li vydírán, nebo bude-li dobrovolně souhlasit, chce-li přijít k penězům stůj co stůj, pro ten bohatší a mocnější stát." (Kór s těmi konexemi a perfektní znalostí mateřštiny, špión jeden.)
atd.
Já, níže podepsaný s dvojím občanstvím se cítím být přínosem pro ČR protože ovládám perfektně angličtinu, dovedu myslet jinak než provinčně a závistivě, své daně platím v ČR, abych pak mohl morálně oprávněně zasahovat do dějin ČR jako volič. Nehlasuji v britských volbách, ač mi to britský zákon umožňuje, protože žiji v ČR. Svůj majetek v Británii jsem prodal, abych jej investoval do vlastního bydlení v ČR, a tím mj. poskytl několika řemeslníkům práci. Nesloužím-li dvěma pánům, je to proto, že nesloužím ani jednomu, jakožto světo-občan pozdního 20 století. Mé děti chodí do českých škol, kde mají výborný prospěch. Jsou čtyři, a tak kvalitativně i kvantitativně čelím populačnímu úbytku. Atd.
Držte si klobouky, spějeme k brilantnímu hudcovskému závěru:
" Z logiky věci vyplývá, že jako řádný občan a navrátivší se emigrant nemohu být "zahraniční Čech", i když se k nim dobrovolně hlásím. Pokud něco takového tvrdím, lžu. Pokud lžu, tak jsem určitě hrabivý a nezásadovitý, tudíž emigrant. To by byl paradox. Takže nelžu o tom, že jsem emigrant, nýbrž o všem tom kladném co o sobě tvrdím. Hle, další nezvratný důkaz, že "zahraniční Čech" potažmo "emigrant" znamená ve zkratce nežádoucí lhář a pdovodník, rozvědkář cizí moci, živel, který drze předvádí nějaké logické kejkle, kterým řadový "nezahraniční" nerozumí. Fuj, hanba!. A ještě nám tu plodí děti s podobnými tendencemi, jako by se nechumelilo. Stačí podívat se z okna, v zájmu objektivity. Chumelí se, chumelí, bude den bílý.
Bohužel, skutečnost o emigrantech není černá ani bílá, ale šedá.
Jako kůra lidského mozku.
