Co stojí válka o Kosovo
Channel Four News, 14. dubna 1999
Americký Kongres je znepokojen náklady války o Kosovo. Poslanci vědí, ýe Pentagon chce, aby schválili výdaje ve výši dalších 4 miliard dolarů mimořádného financování pro americkou armádu. Ale bude-li bombardování pokračovat po dlouhé měsíce nebo začne-li pozemní ofenzíva, náklady dosáhnout desítek miliard dolarů.
Lidské ztráty války nelze definovat. Je ale možné sečíst finanční důsledky. Každá řízená střela s plochou dráhou letu stojí 650 000 liber. To je roční plat šedesáti nižších zdravotních sester. Jen bombardování první noci stálo přibližně 90 miliónů liber, což je roční cena 4500 nemocničních lůžek. Užití špionážního systému AWAC stojí 100 000 liber za hodinu. Za jednadvacet dnů této války utratilo už NATO alespoň jednu miliardu liber, včetně 200 řízených střel, desítek precizně naváděných bomb a letadla Stealth, o které Američané v Srbsku přišli.
Profesorka Margot Lightová, London School of Economics: "Teď asi nikdo náklady na válku nepočítá a pokud budou pokračovat letecké útoky, nikdo to sečítat nebude. Problém je, jakmile vyšlete pozemní jednotky, aby vedly válku do konce, nebo jako mírové sbory, bude to trvat dlouho a náklady začnou růst."
Letecké útoky stojí podle analytiků asi 3 miliardy liber měsíčně. Takže bude-li letecká válka pokračovat 6 měsíců, bude to stát 18 miliard liber, což je celý britský roční rozpočet na obranu. Jakmile vyšleme pozemní vojska, stoupnou výdaje dramaticky. Dva měsíce leteckých útoků a šest měsíců pozemních vojsk - což je rozumný předpoklad - bude stát děsivých 100 miliard liber, to je osmina celého britského hrubého národního produktu.
Jako čelný člen NATO bude muset Británie zaplatit svůj podíl. Avšak rozpočet britského ministra financí se minulý měsíc o žádné válce nezmiňoval. Ministerstvo financí konstatuje, že peníze přijdou z rezerv. Jenže rezervy dosahují v Británii jen jedné miliardy liber, protože z nich už bylo užito finančních prostředků na zdravotnictví a školství.
Pokud to bude nutné, vláda bude muset vytvořit dodatečný rozpočet. V jiných zemích se to už několikrát stalo, americký Kongres debatuje o tomtéž.
Takže účet za válku v Kosovu by mohl dosáhnout 100 miliardy liber, dvacetkrát více, než výdaje na válku o Falklandské ostrovy. Západ vydal obdobnou částku v roce 1991 během války v Perském zálivu. Spojené státy uhradily dvě třetiny. Ale ta válka pomohla velmi bohatým státům, Kuvajtu a Saúdské Arábii, které zaplatily Spojeným státům většinu jejich nákladů z války.
Avšak Balkán je chudý a nemá skoro žádnou ropu. Právě proto je americký Kongres nervózní ohledně výdajů na tuto válku. Prezident Clinton musel ve středu prosit o další peníze.
Jak Kongres ví, NATO nemá formální pravidla, jak si rozdělit válečné výdaje. Hádka o to, kolik má kdo platit na uhrazení války o Kosovo po jejím ukončení, by mohla ohrozit existenci NATO.
Spojeným státům se bude líbit stále méně finanční břemeno, které nese v NATO, v dlouhodobé perspektivě by to mohlo ohrozit životnost NATO.
Ale kosovská válka neskončí ukončením bombardování a odchodem vojsk. Volá se nyní po svého druhu Marshallově plánu pro Balkán. Balkán bude jbezpečný a stabilní, argumentuje se, pokud bude odstraněna chudoba, uprchlíci dostanou nové domovy a válkou zničená ekonomika obnovena. A to bude stát opravdu velké peníze.
