Clintonova doktrína
Pane Čulíku,
posílám Vám překlad článku z posledního čísla týdeníku Time (datovaného
5.4.) Jde o kanadskou versi, která se může lišit od amerického
"originálu".
Možná Vás bude zajímat, že kanadský parlament schválil v březnu zákon který
má zamezit odlivu peněz za reklamy do USA. V podstatě jde o to, že
kanadská verse je takměř shodná s americkou, ale reklamní plocha je
nabídnuta firmám, které na kanadském trhu působí. Američané vyhrožují
odvetnými sankcemi, takže Liberální strana, která kontroluje senát stejně
jako parlament zákon asi v senátu procedurálně zabije.
Dnes jsem slyšel ve zprávách, že Rusové posílají do Jaderského moře lodě s
odposlouchávacím zařízením. Napadlo mě, že tím asi akce NATO pomalu
skončí, protože USA a spojenci mohou jen těžko zabránit, aby sedm či
kolik výzvědných lodí nazakotvilo v mezinárodních vodách a nezískávalo
důležité informace o způsobu vedení útočné války obranným seskupením NATO.
Clintonova doktrina
"Přeji si, abychom žili ve světě v němž budeme jeden s druhým vycházet,
přes všechny rozdíly mezi námi, ve světě v němž se nemusíme obávat dalších
40 let etnického čistění v některé části světa."
President Clinton, 23. 3. 1999
Tímto citátem začíná esej Charlese Krauthammera v týdeníku Time (kanadská
verse, číslo 13). Předkládám čtenářům překlad podstatné části tohoto
zajímavého textu. Když nic jiného, nechť čtenář srovná jeho úroveň s
článkem Petra Placáka, který
vyšel v
Lidových novinách pod titulkem "Kvůli Zemanovi s Klausem vypadáme trapně"
nebo s článkem Michala Mocka "Kdo nemůže NATO podpořit, má aspoň mlčet" ze
stejnéhé deníku..
Krauthammerův článek pokračuje takto:
Takže tady ji konečně máte, krátké shrnutí Clintonovy zahraniční politiky
devadesátých let: Clintonovu doktrinu.
Clintonova doktrina vyjadřuje, ať již politikou nebo bombami, přístup ke
světu po ukončení studené války, tak jak jej formuloval Leslie Gelb
(předseda Komise pro zahraniční vztahy). Ten v roce 1994 napsal, že
hlavním strategickým problémem Ameriky nebudou Rusko, Čína nebo Německo,
obchod nebo jaderná hrozba, ale "zvládnutí malých válek ve světě,
vyčerpávajících národy a nepřetržitý proud barbarských občanských válek
dělící křehké i když fungující státy."
Clintonova slova a činy jsou přesným ztělesněním této myšlenky. K tomu,
aby mohl obhájit bombardování Srbska kvůli Kosovu, opakuje ve všech možných
variacích, že USA jsou povinny odporovat "etnickému čistění a vraždění
nevinných lidí".
Potíž s touto doktrinou je v tom, že je, přes vznosné morální uspokojení,
ktere poskytuje, nemožně moralistická a obecná. Nemůže být základem
politiky USA. Dokonce i Clintonovi lidé připouštějí, že této doktrině
nemohou věřit. Proč? Protože pamatují Krajinu.
V srpnu 1995 napadlo Chorvatsko brutálně Krajinu, chorvatskou oblast,
kterou obývali Srbové 500 let. Během čtyř dnů vyhnali Chorvati 150 000
Srbů - byla to největší etnická čistka v průběhu celé války na Balkáně.
Vyšetřovatelé válečných zločinů (pracující pro soud v Haagu) dospěli k
závěru, že celá akce byla vedena brutálně, doprovázená bezohledným
vražděním a bombardováním civilního obyvatelstva. Mezinárodní soud v Haagu
obviňuje čelná chorvatské představitele z válečných zločinů.
V té době Američani chorvatskou akci nejen nezastavili, ale ani proti ní
neprotestovali. Clintonova vláda vlastně akci skrytě podporovala.
Chorvatům radila skupina vysloužilých amerických důstojníků, kteří byli do
Chorvatska vysláni, aby pomohli bojovat proti Srbům.
Žádné odsouzení (událostí v Krajině). Žádné sankce. Žádné bomby ani
rozhořčené projevy o etnickém čistění a vraždění nevinných. Naopak,
obhajujíc současné bombardování Srbska, Clinton se nepřímo zmínil o této
chorvatské akci, když chválil "statečný lid Bosny a Chorvatska", který se
"vzepřel" Srbům a "pomohl ukončit válku". Ukončili ji, skutečně.
Chorvatské barbarské ettnické čistění demoralizovalo Srby do té míry, že
brzo na to souhlasili s podepsáním Daytonské mírové smlouvy v roce 1995.
Jde o důkaz, že zahraniční politika nemůže být založena na bombastických
morálních principech. V horším případě jde o pokrytectví, v lepším o
bezmeznou naivitu.
Konec konců, pokud je Amerika proti "etnickému čistění a vraždění nevinných
lidí" - což je podstata Clintonovy doktriny a důvod, proč jsou životy
Srbů, Američanů a jejich spojenců riskovány kvůli Kosovu - proč ten
naprostý nezájem a mlčení v případě daleko nebezpečnějších, brutálnějších a
dlouhodobějších válek zuřících v Sierra Leone, Kongu, Sudanu či Sri Lance?
Clintonova Doktrina chce být morální a universální. Jenže zahraniční
politika musí být uvážlivá a specifická.
Clinton tvrdí, že jde do boje kvůli principu - civilisovaný svět nemůže
nikdy připustit etnické čistění a vraždění nevinných. A přesto, když před
jeho očima bylo ve Rwandě půl miliónu nevinných lidí masakrováno - v jediné
skutečné genocidě od doby holocaustu - nehnul prstem, aby ji zastavil.
Vysoce postavený Americký diplomat je obviněn ze lhaní Kongresu pokud jde o
to co věděl o vraždě prominentního oponenta haitského režimu, který jsme
tam dosadili. Vraždy organizované bývalými vládci a prováděné komandy
smrti, byly hlavním důvodem pro americkou invasi. Nejsme snad z principu
proti komandům smrti?
Haiti se vraci k diktatuře, zabíjení oponentů režimu pokračuje, vraždy
zůstávají neobjasněné, ale nikdo proti tomu nic nedělá a Clintonova vláda
se nevzrušuje. Ve skutečnosti je zjevně ochotna nynější horory zamaskovat.
Proč? Protože Američany dosazený režim za ně dělá špinavou práci. Jak
Franklin Roosevelt řekl o jednom karibském diktátorovi "možná je to zkurvy
syn, ale je to náš zkurvy syn".
Podstatou zahraniční politiky je rozhodnout, kterého zkurvy syna podporovat
a kterého ne - v roce 1941 šlo o Stalina a Hitlera, v roce 1972 Brežněva a
Maa, v roce 1972 o Somozu a Ortegu. Jeden si musí vybrat.
Absolutní odsouzení zkurvy synů, stejně jako absolutní odsouzení etnického
čistění je sice utěšující a uspokojující, ale prázdné. Není to politika,
ale morální sebeklam
Přeložil Jiří Jírovec
1.4. 1999
PS Na jiném místě stejného vydání týdeníku Time jsou uvedena tři pravidla
pro zásah do občanské války, jejichž autorem je historik Sir Michael
Howard: "(1) Nezasahujte. (2) Pokud ano, zvolte stranu. (3) Zvolte tu
stranu, která vyhraje a zajistěte, aby se tak stalo." Porušení těchto
pravidel, jak NATO začíná vidět, může být nákladné.
PSS Některé časopisy vychávané v USA mají vedle americké i kanadskou (a
někdy evropskou) versi. Ta umožňuje použít reklamy odrážející kanadský
trh. Proti původnímu vydání může být upraven i obsah (nahražení původních
článků jinými). Není mi známo, zda Krauthammerův článek je i ve versi
prodávané v USA nebo v Evropě.
