Překážky při realizací mírového plánu
Výňatky z pořadu Svět o tomto víkendu, který vysílala v neděli 6. června ve 13 hodin rozhlasová stanice BBC Radio 4.
V neděli se konaly rozhovory mezi jugoslávskými vojenskými veliteli a veliteli NATO v Makedonii, na letecké základně nedaleko města Kumanovo, o stažení srbských jednotek z Kosova.
NATO opakovaně konstatovalo, že při vyjednávání nejde o zásadní otázky, ale jen o vyjasnění podrobností. Avšak podle nepotvrzených zpráv ze západních diplomatických kruhů se vyskytly při jednání problémy ohledně dosti zásadních otázek. Zaprvé mají Srbové potíž s tím, že NATO požaduje, aby se srbské jednotky stáhly 25 km za hranici Kosova a Srbska, aby vznikla nárazníková zóna a jednotky NATO by nebyly zasáhnutelné srbským dělostřelectvem. Od Srbů se také požaduje, aby před odchodem očistili terén od min. Srbové si stěžují, že by to trvalo příliš dlouho. Take poukazují na to, že je zničena většina jejich zásob pohonných hmot, a tak se nemohou odsunout z Kosova do sedmi dnů, jak to požaduje NATO.
Britský premiér Tony Blair znovu zdůraznil, že Srbsko nemá budoucnost, pokud mu bude nadále vládnout Slobodan Miloševič. Blair uvedl, že Británie učiní všechno, co je v jejích silách, aby byli váleční zločinci potrestáni. Navzdory vyjednávání mezi NATO a jugoslávskou armádou pokračovaly v noci ze soboty na neděli letecké údery.
400 letadel se účastnilo leteckých úderů, zaměřených na jugoslávskou armádu v Kosovu. Podle NATO pokračuje i jugoslávská armáda ve vojenské činnosti. Jugoslávské dělostřelectvo ostřeluje Albánii ve snaze útočit na postavení KLA.
James Cox: Navzdory oněm zprávách o potížích na poslední chvíli
při vyjednávání o Kosovu bylo zjevné, a možná i pochopitelné, že v hlavních městech NATO vládla v neděli triumfální atmosféra, zejména v Londýně, kde byl Tony Blair vždycky jedním z nejostřejších představitelů Severoatlantického společenství. Rozhovory o tom, jak se mají z Kosova stáhnout srbské jednotky, pokračují mezi srbskými a západními generály, ale je to v podstatě jen otázka logistiky. NATO dosáhlo svého cíle. Slobodan Miloševič je zdiskreditován i u srbského obyvatelstva a ani jeden voják NATO nezahynul v boji.
Jakmile se stáhnou srbská armáda a srbské polovojenské jednotky, začne repatriace uprchlíků. V rozhovoru v televizi BBC v pořadu Breakfast with Frost uvedl v neděli ráno premiér Tony Blair, že doufá, že se uprchlíci budou moci vrátit domů co nejdříve:
Tony Blair: "Jakmile bude nyní tato dohoda konkretizována a realizována, doufám, že bychom mohli začít repatriovat uprchlíky během několika týdnů. Nevím, kdy bude proces dokončen, protože budou existovat obrovské problémy. Někteří lidé budou potřebovat čas, aby si na ten proces zvykli. Také musíme zajistit v Kosovu bezpečnost. Musíme odstranit miny. Musíme vytvořit pro lidi pořádnou infrastrukturu. Takže nevím, kdy to skončí, ale myslím, že by měl proces repatriace začít během několika týdnů."
James Cox: Ale ať už je časový plán návratu domů pro lidi, kteří přišli o příbytky i o veškerý majetek, jakýkoliv, bezpochyby budou někteří z nich stále ještě nervózní, pokud zůstane Slobodan Miloševič u moci. Blair konstatoval, že existuje mnoho dobrých důvodů, aby se ho Srbové zbavili:
Tony Blair: " Myslím, že Srbsko nemá s Miloševičem žádnou budoucnost. Nemám pochybnosti o tom, že to je člověk, který zdevastoval tu zemi, přivodil tam hospodářskou katastrofu, učinil Srbsko párijským státem ve světě. Musí být v zájmu lidí v Srbsku, aby Miloševič odešel."
James Cox: Ale válka ještě neskončila. Letadla NATO pokračovala v bombardování, ale neútočila na srbskou infrastrukturu a zaměřovala se na zbývající srbské jednotky v Kosovu.
Mark Laity, Brusel: Od podepsání dohody nezasahuje NATO v podstatě městské oblasti v Srbsku. Během posledních dvou nocí se ani už nebombardují nečinné srbské jednotky v Kosovu, jen ty jednotky, které jsou nadále vojensky aktivní.
Pokud se dostanou rozhovory do potíží - a to, jak se zdá, se právě děje - a Srbové se začnou vykrucovat a začnou podvádět - sílí všeobecný dojem, že to nyní činí, prezident Ahtisaari už telefonoval prezidentu Miloševičovi v této věci dvakrát - pak se bude rozhodovat, zda znovu letecké údery zintenzívnit, aby se Srbům připomenulo, proč mírovou dohodu podepsali.
James Cox: Takže bombardování zůstává pořád ještě alternativou?
Mark Laity, Brusel: Ano, protože většina lidí v NATO je přesvědčena, že jakmile přestane být vyvíjen na Miloševiče velký tlak, okamžitě začne podvádět. Dnešek to skutečně potvrzuje. Právě proto nebyly letecké údery dosud zastaveny a i když budou zastaveny, budou pouze suspendovány, protože vládne všeobecné mínění, že jakmile bude bombardování zastaveno, prezident Miloševič udělá zásadní podraz.
James Cox: Miku Williamsi v Bělehradě, kolik vědí toho Srbové o míře ponížení pana Miloševiče? Kolik vědí například o tomto vojenském vyjednávání a o přípravě odsunu srbských jednotek z Kosova?
Mike Williams, Bělehrad: Tyto zprávy začínají pomalu pronikat na veřejnost. Ale úřady tady pořád občanům lžou. Alespoň se o to snaží. Nemluví se o jednání, které probíhá v Makedonii, zdůrazňují, že územní celistvost Jugoslávie byla při tvrdých jednáních zajištěna a také hovoří o vítězství, v tom smyslu, že bude hrát určitou roli OSN. Skoro vůbec se nemluví o tom, že desetitisíce vojáků NATO, v první řadě Britové a Američané, brzo vstoupí do Kosova.
James Cox: Existuje vůči panu Miloševičovi resentiment? V počáteční etapě války jeho podpora vzrostla. Uvědomují si lidé nyní, že jejich vedoucí představitel je ochromen?
Mike Williams: Asi ano. Jeden muž mi tady včera řekl, že tohle nebyla jeho válka, že tu válku vedl Miloševič a že i když občané Srbska utrpěli drtivou porážku, obává se, že prezident Miloševič vlastně vyhrál. Sílí vůči němu opozice a dlouho už se hovoří o tom, že jakmile skončí bombardování, začnou Miloševičovy problémy. Ale problém je, že bude-li svržen, jeden z možných nástupců je tisíckrát horší než Miloševič. Radikální strana je tu velmi silná a mohla by získat podporu, pokud vznikne nacionalistická reakce. Miloševičův nacionalismus je pragmatický, není ideologický. Jsem si jist, že Miloševič se bude prezentovat jako umírněná postava, jediný člověk, dostatečně silný na to, aby zkrotil ultranacionalisty. Co se týče demokratické opozice, ta byla oslabena bombardováním. Teď začíná chápat, že je teď na ní, aby se zbavila prezidenta Miloševiče a že nebudou k dispozici peníze zvnějšku na rekonstrukci Srbska, dokud Miloševič nebude rezignovat. Ale někteří z nich říkají, že demokratický model je nyní v Srbsku zdiskreditován. Jeden zdejší opoziční představitel, odvážný člověk, Zoran Živkovič, obviňuje Miloševiče z toho, že konflikt vyvolal, a Západ z toho, že se mu nepodařilo najít alternativní řešení. To je tady převažující názor.
Srbové si pomalu začínají uvědomovat, že v Kosovu budou desetitisíce vojáků NATO a že bude po dlouhá léta rozhodovat mezinárodní společenství o tom, jaké budou poměry v Kosovu. Tak místní srbské sdělovací prostředky v neděli ráno informovaly, že Srbsko nebylo bombardováno. Pak dodaly, že určité množství bomb bylo svrženo na Kosovo. Nyní už tedy dělají rozdíl mezi Srbskem a Kosovem. Před dvěma a půl měsíci bylo Kosovo považováno za přímou součást Srbska.