Moje americká banka je (víceméně) zadarmo
V tomto prispevku popsal Jiri Jirovec vlastni zkusenost s kanadskymi bankami a
neprimo se tak zastava zlych ceskych bank. Pro srovnani uvadim ceny banovnich sluzeb
velkemaloobchodni banky v USA:
Sekovy ucet:
Urokova mira 0.5% pocitana z dennich zustatku
pri zustatku vyssim nez $800:
vedeni uctu/ucetni polozky - zdarma
zasilani vypisu - zdarma
seky - zdarma
zasilani zrusenych seku - zdarma
bez ohledu na vysi zustatku:
vystaveni ATM a debitni VISA karty - zdarma
vyber z bankomatu banky - zdarma
transfery mezi ucty v bance - zdarma
zaslani nahrady za poskozenou kartu - zdarma
blokace VISA karty - zdarma
automaticke platby elektriny, plynu etc - zdarma
prime vklady mzdy etc. - zdarma
vystaveni bankovniho(cashier) seku $7.50/kus
pouziti bankomatu cizi banky dohromady $2-2.50/operaci
vytisteni a zaslani sekovych knizek (200 seku) $18-23 (prvni knzka:25/50kusu) zdarma
VISA karta: pred dvema lety byvalo $30 rocne, nyni zdarma
Internetovy pristup na bankovni ucet:
Jednoduchy - pouze kontrola zustatku, poslednich 30 polozek na uctu a prevodu mezi ucty v bance - zdarma
slozitejsi - prevody do jinych bank, interface s financnimi programy Quicken, MS Money $3.95/mesic.
Ale co vubec neni zdarma, je vlastni neporadek ve financich:
za vraceni nekryteho seku napari pokutu obchodnik (zde $20) a jeste banka taky dvacku.
Neporadnici si mohou ale za $5/mesic koupit overdraft protection (ochranu pred tim, ze byste se dostali na ucte do minusu), ale to je dobrovolne.
Tedy placeni sekem prijde na 12 centu za nakup, pripadne 12 centu a 33 centu za postovni znamku, kdyz je sek posilan postou.
Placeni sekem v obchodech si clovek muze odpustit a pouzivat kartu.
Samozrejme pan Jirovec ma pravdu, ze nic neni zadarmo, ale takovahle sluzba je snad
skoro zadarmo, kdyz ji srovname s hamburgrem,kolou a bramburkami dohromady za 3.26 u Burger Kinga.
Pro srovnani: sporitelni ucet ve vysi $1000 byl urocen 3%. Rocni rozdil mezi sporivym a sekovym uctem je tedy $25, coz lze pokladat za 'cenu' vedeni uctu.
Pri poznamce o vysokych urocich na kreditnich kartach pan JIrovec ale zapomnel uvest, ze vetsina karet ma 21-25 denni 'grace period', "volne obdobi", behem niz se uver nepocita.
Pri rozumnem pouzivani karty a placeni celych zustatku ihned (tzn. do jednoho mesice od utraty na karte, tak je to i v Britanii, pozn. JČ) je 'provoz kreditni karty' taky zadarmo. Troubove, kteri pouzivaji kreditni karty na dlouhodobe uverovani sve spotreby, samozrejme plati jako mourovati, ale to je veci svobodne volby.
Na konec jeste drobny komentar k JIrovcove poznamce o klientech 'malych bank', kteri pri krachu prijdou o penize: FDIC nepojistene sekove a sporive ucty samozrejme patri do rise mestskych legend. Neexistuje banka, ktera by se takovy produkt vubec pokousela prodavat.
Podobnost kanadskych a ceskych bank asi neni nahodna.
Obe zeme maji nekolikanasobne vyssi prodejni (ci DPH) dan (15%, resp 22%) nez US (3- 6.5%), deficitni statni rozpocty a nekolikanasobne vyssi nezamestnanost. A v rade predchazejicich prispevku nakonec pan Jirovec velmi barvite vylicil kanadske socialisticke pomery.
Marek Sojka
