Skvrny na Zemanově saku?

Mladá fronta Dnes neodvedla dostatečně spolehlivou práci

Jan Čulík

Pondělní vydání Mladé fronty Dnes informuje o dopise, který poslal podnikatel a bývalý majitel fotbalového klubu Viktoria Žižkov Vratislav Čekan loni v březnu nynějšímu českému premiérovi Miloši Zemanovi. V dopise, který má k dispozici Mladá fronta Dnes, žádá Čekan Zemana o naléhavou schůzku, aby se oba dohodli, v případě, že se Zeman stane premiérem, jak veřejně interpretovat minulé Zemanovy schůzky s Čekanem i to, že údajně Čekan poskytl sociálním demokratům "prostředky".

V dopise, který cituje MFD, píše Čekan dne 24. března 1998 Zemanovi:

Problém je v tom, že během minulých pár let odešlo z mého sekretariátu a z mých firem několik mých nejbližších spolupracovníků, kteří samozřejmě věděli o všech našich schůzkách a o schůzkách s Vašimi stranickými kolegy a samozřejmě i o prostředcích mnou poskytnutých. Zároveň se mohu domnívat, že můj sekretariát mohly opustit některé dokumenty... Žádám Vás z těchto důvodů o to, abychom v osobním jednání projednali (sic!) případný způsob společného postupu v případě (sic!) že by se tyto dokumenty, v této době, pro Vás jistě nepříjemné, objevily na veřejnosti."

Potíž je, že Čekan i Zeman dnes oba tvrdí, že se nakonec loni na jaře nesešli a že co se poskytování "prostředků" týče, šlo prý jen o pár drobných dárků, pokud psal Čekan v dopise o "prostředcích", šlo prý o jeho stylistickou neobratnost, tvrdí jeho právník.

Vratislav Čekan pěstoval styky se sociální demokracií hlavně v roce 1994, kdy jej ČSSD představila i jako kandidáta v komunálních volbách. Pak se ale kandidatury vzdal, jednal s ČSSD o poskytnutí půjčky vy výši dvaceti miliónů korun, ale z ní sešlo. ČSSD se s Čekanem nedohodla a  Zeman posléze usoudil, že je Čekan "neseriózní podnikatel".

Proč o tom píšu? Připadá mi, že reportérka MFD Sabina Slonková tentokráte odvedla dost nesolidní práci. Kromě existence dopisu, který je možno interpretovat jakkoliv, totiž neprokázala vůbec nic. Téma je nedovyresearchované - Slonková měla hledat dál a najít nějaké konkrétní důkazy o údajných korupčních stycích Čekan - Zeman.

Pokud je nenašla, seriózní šéfredaktor by asi nedal souhlas k zveřejnění článku v této nedopracované podobě. Určitě ve Velké Británii, kde jsou dosti pevné zákony pro pomluvu, by se asi zveřejněním takovéto insinuace bez důkazů Mladá fronta Dnes nedoplatila.

Jistě, o zveřejnění Čekanova dopisu Zemanovi se dá diskutovat. Možná bylo záhodno ho bez komentáře otisknout ve veřejném zájmu, i když si tím reportérka pravěpodobně uzavřela cestu k získání dalších informací. Možná usoudila, že už stejně z nikoho žádné informace nevytluče, a tak se dopis rozhodla zveřejnit, a Čekana i Zemana tím donutit, aby prozradili něco víc. Je to myslím dost pochybná taktika.

Chraň Bůh, že by se Britské listy chtěly zastávat Miloše Zemana, který je jistě velmi kontroverzní osobností na české politické scéně, tak jako mnozí další členové českého politického panoptika. Jenže zveřejňováním nepořádně vyšetřených "skandálů" se Mladá fronta Dnes je otvírá obvinění, že zahajuje další účelovou kampaň proti sociálně demokratické vládě.

(Že by byla okurková sezóna a MFD teď neměla o čem psát? Že by nebyla spousta závažných témat, kde česká vláda selhává, a kde by bylo zapotřebí seriózní analýzy? Jenže kdo by to v tom horku četl, že?)

Článek Sabiny Slonkové je ještě jakž takž na hranici přípustnosti: uznejme, že měla ve veřejném zájmu snahu otisknout sporný dopis.

Komentář Martina Komárka v témže čísle MFD však tento list už otevřeně usvědčuje ze zaujatosti. Komárek píše (čeští novináři si nemohou odpustit metafory) o "skvrnách na Zemanově saku". Konstatuje:

Pro užaslého pozorovatele politiky, jímž se občan stává, se rýsuje jedna z mnoha afér, které začínají z mýdlové pěny a končí ve výlevce. (??) Může spekulovat. Možná Čekan opravdu tajně sponzoroval sociální demokracii, ale pak je Šrejbr proměněný v mrtvého Maďara slaboch, po Čekanovi nezůstala v účetnictví ani kostra. Možná Čekanovi teče do bot a Zemana, který mu naletěl jako bamberským strýčkům, skutečně vydírá. Možná jsou smluveni a náhle se vynořivší dopis je tahem v mnohem delší hře. Možná si velkokapitalista a velkosocialista opravdu něžně dopisují o několika sklenkách šnapsu.

Nad těmito spekulacemi, pane Komárku, nehodnými seriózních novin, je každému profesionálnějšímu novináři trapně. Příliš průkazné by tyto výroky u soudu nebyly, viďte, pane Komárku. Nevadí vám, že lidé usoudí, že šíříte účelové a nepodložené pomluvy? Nebylo by serióznější počkat, až Sabina Slonková práci dokončí a skutečně na Zemana dokáže vytáhnout něco podstatného?

Před nedávnem jsem obdržel telefonát od jednoho českého novináře, který si byl "jist", že jakýsi podnikatel poskytl politikovi úplatek asi ve výši osmdesáti miliónů korun. Doporučoval mi, abych podnikateli zavolal a zeptal se ho, zda úplatek skutečně dal. On to prý popře a já pak mohu napsat palcovými titulky:

"Podnikatel ten a ten popírá, že dal té a té politické straně úplatek".

Ona ta špína na něm už stejně zůstane, vyjádřil se novinář.

Obávám se, že mně tento nový antizemanovský "skandál" poněkud připomíná výše vylíčenou metodu.

Nedostatek důvěry

Jedním z hlavních problémů postkomunistické civilizace, která vznikla v České republice a která ochromuje i hospodářský rozvoj, je nedostatek důvěry. Lidi nejsou schopni druhým poskytnout to, čemu se anglicky říká benefit of the doubt - o někom se něco podezřelého povídá, ale já si počkám s konkrétním závěrem, až mi někdo předloží konkrétní průkazné informace. V atmosféře, že "jedna paní povídala", že ten či ten je možná zločinec či podvodník, je velmi nepříjemné a obtížné pracovat.

Lidé v České republice by měli pracovat na obnovení důvěry - neměli by šířit obvinění, pro něž nemají konkrétní, přesvědčivé důkazy. Čert vem Zemana nebo Kavana: mnozí, když jsem před časem opakovaně psal, ať útočníci na Kavana předloží veřejnosti proti Kavanovi průkazné informace, anebo ať zmlknou, si naivně mysleli, že se snad Kavana "zastávám" a že musím být jeho "kamarád", šlo však o daleko víc.

Jde i nyní o stabilní atmosféru důvěry ve společnosti, kterou by deníky jako MFD ve vlastním zájmu měly budovat a nikoliv nepodloženými pověstmi erodovat. Proč říkám ve vlastním zájmu?

Neexistence důvěry ve společnosti přispívá k hospodářskému neúspěchu. Bude-li MDF společenskou důvěru nepodloženě podrývat, může se také časem nadít toho, že dospěje hospodářská krize v ČR do tak vážné situace, že ani MFD neprodá tolik výtisků, aby zaznamenávala zisky. To si ale Martin Komárek asi neuvědomuje.