Maturita a “přijímačky"
Navrhujete odbourat přijímací zkoušky na vysoké školy a nahradit je jednotnou a srovnatenou maturitou. Domnívám se, že to není správné. Proč:
Maturita je zkouška, která uzavírá studium na určitém druhu školy. Je to závěrečná zkouška. Nevybírá vhodné studenty pro studium na jiném typu - a VŠ zcela jiný typ školy je.
Má-li být maturita skutečně obecná - a to musí být, pokud má být jednotná a srovnatelná - pak bude vypovídat právě jen o obecných znalostech. Každý středoškolák by měl mít povědomí o matematice (na určité úrovni), být schopen se vyjadřovat (gramaticky správně) v mateřském jazyce, alespoň nějak v nějakém cizím jazyce apod. Maturitní vysvědčení potvrzuje, že takovéto povědomí a schopnosti (na příslušné úrovni) má. Jenže stejnou obecnou maturitu budou skládat lidé, kteří budou chtít pokračovat na právech, matfyzu, medicíně, filosofické fakultě, technice ... Úroveň matematických znalostí, která postačí budoucímu historikovi, bude naprosto nedostatečná pro matematika, fyzika nebo technika. Budoucí medik musí mít mnohem lepší základy biologie než fyzik nebo historik. Tyto rozdíly žádná, sebejednotnější maturita nepostihne.
Pokud již něco měnit, přimlouval bych se naopak za odbourání maturity jako podmínky pro přijetí na VŠ. Právě tím, že je to zkouška obecná, může poškodit člověka, který je vysloveně jednostranně orientován. Jinak řečeno, student může mít vynikající předpoklady pro matematiku, ale být naprosto neschopen naučit se cizí jazyk. Nebo naopak. Je takových případů poměrně málo, ale vyskytují se a často právě geniové bývají orientováni jen právě tím jedním směrem, v němž jsou geniální.
D. Žůrek uvádí příklady škol, které přijímaly prakticky každého uchazeče, který projevil zájem a pak značnou část vyházely. Byly to zejména ty školy, o které nebyl velký zájem. Jistě se dá přijmout o polovinu více studentů než je třeba a vlastní přijímací řízení rozvrhnout do několika “prosívacích" zkoušek během 1.-2. ročníku. Ale zkuste to s desetinásobkem. Navíc, co je krutější, říci uchazeči rovnou, že nemá předpoklady, nebo ho nechat “smažit" rok, dva a vyhodit ho potom?
Jinak s Vámi souhlasím v tom, že test, jaký byl na pražské PF, schopnosti a předpoklady uchazečů o studium neprověří. Je to skutečně jen sázka do loterie a nechápu, jak někdo akademicky vzdělaný mohl vůbec podobnou zhůvěřilost vytvořit, natož schválit. Právník přece musí mít schopnost kombinovat, logicky odvozovat a přesně a jasně formulovat. Tyto schopnosti se ovšem těžko dají prověřit pomocí testu se zaškrtáváním odpovědí. Takže si to páni a paní pedagogové z PF zjednodušili.
Poznámka JČ: Myslím, že jde o určité nedorozumění. Zaprvé, maturita není nebo by neměla být natolik obecnou zkouškou, jak píše pan Novák. Existují přece například střední školy s humanitním a třeba s matematicko-fyzikálním či biologickým zaměřením a na nich se také odlišuje - nebo by se měla odlišovat - příslušným způsobem i maturita. Sám jsem v Československu odmaturoval na humanitní větvi gymnásia, moji spolužáci z paralelní třídy měli maturitu jinou, protože měli matematické zaměření. Viz také britský příklad v článku Jaroslava Teplého v tomto vydání BL, kde se zmiňuje o tom, že jednotlivé fakulty či katedry si předem určují, z jakých oborů musí student odmaturovat, aby mohl být k vysokoškolskému studiu přijat.
A ještě jedna důležitá poznámka: nezapomínejte, že kromě určitých základních znalostí by měly vysoké školy při přijímání studentů posuzovat nejen jejich znalosti - a už vůbec ne encyklopedické znalosti (kdy se kde konaly Olympijské hry) ale hlavně jejich potenciální schopnost dalšího vzdělávacího a vědeckého rozvoje. K tomu by měla maturita úplně stačit. Ve snaze se předem zbavit většího množství uchazečů se chovají přijímacími testy české vysoké školy, skoro jako by studenti už měli umět mnoho z oboru, který chtějí na dané vysoké škole teprve začít studovat!
