Vyšší nákupní cena mléka nabyla platnosti
Oldřich Planka: Očekáváme udržení skromné rentability
Od 15. července platí v ČR vyšší nákupní cena mléka, činí 7,80 Kč za litr.
Velkovýrobci mléka přijali rozhodnutí rady Státního fondu tržní regulace zdrženlivě. Potřebovali by znát státní cílovou
politiku v resortu, mnohdy nevědí, zda investovat anebo snižovat stavy.
Cenová úprava se jeví jen dílčím zásahem do koncepce a umožňuje nejednotný výklad. “Jestliže zemědělský program vlády
vychází z roční potřeby 3,1 mld. litrů mléka a současná produkce 2,3 mld. se ukazuje jako nadbytečná, potom kalkulujeme
s chybou," říká ředitel společnosti ZP Otice, a.s. ing. Oldřich Planka. “Porovnáním těchto čísel můžeme dojít k závěru, že
převáží další útlum. Jenže na to mohou doplatit společnosti, které s vládní podporou investovaly do rozvoje chovu a
zadlužily se."
Ještě před třemi, čtyřmi lety se producenti mléka těšili pozornosti bank, řada z nich si vzala úvěr a
modernizovala výrobu. Karta se však obrátila a paradoxně si mohou mnout ruce majitelé starých a méně udržovaných
provozů.
“Snižování vlastních nákladů není bez hranic," vysvětluje Planka a dokládá, že vnitřní rezervy jsou téměř na nule.
“Vloni jsme vyráběli litr mléka za 7,54 Kč, letos za 7,53. Průměrná realizační cena za letošní první pololetí činí 6,78 Kč.
Změnou krmivové skladby se podařilo pozvednout užitkovost, avšak nyní budeme kalkulovat dražší naftu, přibudou
odpisy nové farmy v Uhlířově. Očekáváme, že povinnou nákupní cenou 7,80 Kč si však udržíme skromnou rentabilitu."
Pro kalkulaci je třeba vzít v úvahu chování zpracovatelských organizací. Na příklad olomoucká Olma vykupuje 450 tisíc litrů
mléka denně a toto množství je dosud pod kapacitními možnostmi mlékárny. Může však nastat, že některý ze zpracovatelů
se začne chovat jako chytrá horákyně. Co když direktivní cenu 7,80 Kč podřídí jen smluvním limitům? Jak asi zaplatí
nadprodukci? A když nižší částkou, pak je nutno očekávat vybočení z konkurenční rovnováhy a řetězovou reakci dalších
zpracovatelských organizací. Že úplně posledním v řadě zůstane prvovýrobce není třeba zdůrazňovat.
Oldřich Planka je současně členem dozorčí rady Milkagra a.s., která je majoritním vlastníkem Olmy: “Dodavatelé mléka
nebyli do 30. června nikterak omezováni. První červenec si však vynutil změnu, dodávat nyní mohou jen akcionáři
Milkagra." Slova, která v nezasvěceném mohou vyvolat nádech diskriminace jsou však postavena na reálném základě
tržních vztahů. A není to jen rozhodovací právo akcionáře, které vedlo ke změnám. “Jde o to, že stát při nadbytku mléka
ponechává věcem volný vývoj. Zatímco vyspělé evropské státy zavedly kvotace, u nás nic takového neexistuje. Proto přijali
dodavatelé sdruženi v Milkagru vnitřní opatření s cílem nahradit chybějící článek legislativy."
Není bez zajímavosti, že současná ne příliš průhledná situace nahrává mlékárnám. O jejich požadavku vládní podpory
exportu v objemech, které samy nadiktují, hovořil na setkání se zemědělci severní Moravy koncem června ministr Jan
Fencl. Podle neověřených informací se jedná o jeden až dva miliony litru denně, které by mohly zůstat stranou pozornosti
zpracovatelů. Znamená to, že několik stovek drobných producentů by ze dne na den nedokázalo realizovat produkci. Přitom
výroba mléka je charakteristická dlouhodobým skluzem, nelze okamžitě přejít na jiný způsob činnosti.
Ministr zemědělství Jan Fencl při nedávné návštěvě Opavy údaj o nadprodukci mléka odmítl. Požadavek výroby byl podle
něj postaven na reálném základě a opírá se o zdravotnická doporučení. Zatímco v západní Evropě činí roční spotřeba na
osobu 300 litrů, u nás je to méně než 190. “Lidé méně kupují," uvedl Fencl. “Připouštím, že jsme znervózněli a financovali
dosavadními tempy a objemy tak dlouho, dokud to peněžní rezervy dovolily.
Mlékárny jenom za letošní I. kvartál
vyčerpaly z rozpočtu fondu tržní regulace 520 milionů korun, více než 300 milionů jsme zaplatil fond v dubnu." Bylo
zřejmé, že tradiční prameny vysychají, je třeba hledat jiné. Některá měla velmi nepopulární charakter. Snížením ceny mléka
na 7,20 Kč chtělo ministerstvo získat zdroje pro podporu exportu. Myšlenka nepatřila k těm, které by vycházely z přemíry
znalosti poměrů, už krátce nato se poptávka mlékáren opět zvedla, tentokrát o dalších 600 milionů.
Následovala další loterie
- minimální cenu 7,20 Kč Fenclovi úředníci rozdělili na části 75 a 25 procent. Očekávání, že menší díl bude exportními
mlékárnami vykoupen za 4 koruny se také nenaplnil. Toto tápání ve tmě samozřejmě něco stálo, střízlivé odhady hovoří o
ztrátách minimálně čtvrt miliardy korun. Tím, že zpracovatelé po určitou dobu platili za mléko jen 4 koruny, přišli zemědělci
o dalších 360 milionů.
Připomeňme, že vloni resort intervenoval nákupy obilí takovými částkami, že zanechal dluh 3,2 miliardy korun, proto ve
čtvrtém čtvrtletí scházely peníze na podporu exportu mléka. Letos byl rozpočet fondu oproti loňskému dvojnásobný.
Komplexní řešení krizových jevů je v nedohlednu, hovořit lze o dílčích krocích. Podle ministra Fencla by se výroba mléka
měla ubírat cestou striktního oddělení peněžního toku vysoce produkčním a podhorským výrobním oblastem. “Současně
bychom chtěli zabránit snižování stavu skotu. Uvažujeme, že bychom velmi brzy vypsali dotační titul na chov krav bez
mléčné produkce. Část by se odstěhovala do hor s dostatkem travního porostu, cena telat spolu s dotací by sanovala
náklady. Současně lze systémovými opatřeními překřížit mléčné plemeno na masné," vysvětlil svou představu změn Jan
Fencl.
Miroslav Hruška
