Matiční a tajemství komnaty č. 306
ČTK vydala 13. 7. zprávu, ve které se hned na začátku píše:
"Problémy v ústecké Matiční ulici se podle vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla nevyřeší tím, že se obezdí.
Uhl to řekl novinářům po dnešní besedě s některými představiteli města a obvodu Neštěmice, kam Matiční ulice patří. Starosta Neštěmic Pavel Tošovský (ODS), který se besedy neúčastnil, televizi Prima řekl, že keramický plot se začne stavět počátkem srpna."
Již druhý den mediálního humbuku kolem Matiční v květnu 1998 řekl pro Mladou frontu Dnes tehdejší starosta Harciník: "Myslím, že toto stavebně technické opatření trochu pomůže. Možná to nebude vysoká zeď, ale jen plot."
Již na začátku této obludné kauzy o ničem neštěmický starosta nepokládal zeď za řešení, ale jen za jeden z pomocných nástrojů. Stejně důležité jako zeď či plot bylo i hřiště pro děti, které se mělo, a také se tak stalo, stavět jako první. Že problém v Matiční se nevyřeší tím, že se obezdí, ví každý, kdo trochu uvažuje. Uhl tedy neřekl 13. července nic nového.
Ale ještě zajímavější je to, co nebylo nikde řečeno. V 16 hod. čekali před budovou okresního úřadu v Ústí na Uhla novináři a televizáci z Primy a ČT. Uhl přicházel ještě s pár lidmi a odmítl cokoli novinářům a televizi říci a zrychleným krokem se vnořil do okresního úřadu.
(V průběhu července jsem se několikrát pokoušel si sjednat s Uhlem rozhovor a v Ústí jsem se k této otázce vůbec nedostal...)
Uhl zašel do komnaty č. 306 (zasedací místnost okresního hejtmana), kam pozval některé politické živočichy Ústecka. Všechny novináře zarazilo, že tam byli jen sociální demokrati a pár komunistů (včetně Uhlova bratrance komunisty Michalce).
Novináři nebyli do komnaty vpuštěni. Do otevřených dveří se přidrzle nahrnuly hlavy a dvě TV kamery a nakonec podlehl novinářskému nátlaku alespoň Martin Palouš, který přijel s Uhlem vysvětlovat zahraničněpolitické aspekty kolem nejslavnější díry světa...
Byl evidentně nešťastný, ale hodný. Měl pomoci alespoň rozlousknout jednu velkou záhadu: kdo tento mejdan svolal. Někdo tvrdil, že ministerstvo zahraničí, jiný že velkozmocněnec proti týrání menšin, jiný že uhlovský miniklan v místní socdem partaji. Indicie byly různé.
Před měsícem neštěmický starosta dostal dopis, ve kterém byl požádán, jestli by nezajistil velký chural zastupitelů a činovníků ústeckých, že by provedli Uhl a Palouš poučení z krizového vývoje.
Starosta odpověděl v tom smyslu, že je čas dovolených a nemělo by to efekt.
To se potvrdilo i třináctého, protože v komnatě 306 se sešlo 12 lidí včetně přednosty okresního úřadu a senátora Doubravy, který sice nebyl pozván, ale ze zvědavosti se tam také šel podívat.
Jeden sociální demokrat, když procházel předsíní, kde šlapali koberec novináři, procedil mezi zuby, že by nejraději přejmenoval Matiční na Uhlovu ulici...
Primátor byl pozván den před setkáním, a protože jako nejvyšší činovník města má nejméně 14 dnů dopředu dohodnutý program někdy málem i na minuty, nemohl přijít, protože byl očekáván v Pardubicích.
Správně poznamenal, že pokud se organizují taková setkání, dávají mu vědět z ministerstev a z podobných organizací alespoň 14 dnů předem, aby mohl schůzku zakomponovat do svého plánu. Neštěmický starosta pozván nebyl a bez pozvání se nechtěl vnucovat...
Kdo to tedy svolal?
Nikdo se nechtěl hlásit ke svolání houfu do komnaty 306. Palouš na otázku novinářů odpověděl: "Já jsem vyslovil přání, že bych se rád zúčastnil v diskusi, kde bych reprodukoval stanovisko ministerstva. Nechceme vstupovat do otázek domácí politiky."
ČT upozornila na problém, že nebyli pozváni koaliční radní (ODS), ale jen primátor a starosta Neštěmic pozván vůbec nebyl.
Palouš se znovu od pozvání distancoval: "Já jsem pouze přijel jako ten, kdo hodlá hovořit s těmi, kteří zde jsou přítomni. Rozhodně jsem nikoho nevyzýval, kdo by zde měl být. Já budu hovořit se všemi, kteří o to budou mít zájem."
"Tedy pan Uhl?" - zeptal jsem se.
"Prosím, to já opravdu do detailu nevím, to se zeptejte jeho nebo místních radních."
Palouš osvětlil svoji přítomnost takto: "Nechci se z titulu své funkce (náměstek ministra zahraničí - pozn.) nikterak vměšovat do záležitosti, která je mezi zmocněncem pro lidská práva a místní radnicí. Chci zde jen tlumočit stanovisko ministerstva zahraničních věcí, které celou záležitost vidí z hlediska státního zájmu, ve vztahu k EU a otázek zahraniční politiky.
Rozumné řešení této místní záležitosti bude hrát důležitou roli a budu zastupitele informovat o situaci a odpovídat na otázky."
Na otázku, kterou jsem mu položil, zda je rozumné, aby vláda pozastavovala výstavbu plotozdi a hnala sousedskou záležitost do parlamentu, Palouš odpověděl: " Prosím Vás, já nerad, nechci do této diskuze vstupovat. Možná jste si mohli přečíst stanovisko zástupce EU, které bylo zveřejněno v českém tisku v Praze, které je přátelským a otevřeným názorem na tento problém..."
Takže jsme nevěděli kdo oficiální schůzku svolal, ani co ministerstvo zahraničních věcí konkrétně navrhuje, protože Palouš vkráčel zpět do zasedací místnosti.
Což se na to vykašlat?
Dveře se zavřely a Uhl začal povídat. A povídalo se i mezi novináři. A samozřejmě i o Uhlově přístupu. "Kdybysi furt nekecal, tak bys stejně slyšel, co říká, mínil jeden kolega s uchem u dveří.
"Já u dveří poslouchat nebudu. Stejně víme co neustále říká. Důležité je to, že nikdo neví, kdo to svolal, a že se Uhl nechce s nikým bavit. A zbytek...?" Mávl rukou redaktor jednoho deníku.
Jedna novinářka posléze zafilozofovala na téma, že by kauza rychle zmizela, kdyby se novináři na to vykašlali a už o Matiční a Uhlovi nepsali. Vždyť se jedná o běžný sousedský spor.
Všichni se shodli: Myšlenka je to samozřejmě utopická, protože kauza Matiční je žádaná. Je to příjemné vzpružovadlo, emoční elixír a masturbační veletoč na pokračování. Ideální vycpávka, která vždy něčím nějak zaujme... Když není po ruce vražda či jiná tragédie, Matiční se hodí vždy.
Komická tragédie
Čeští i zahraniční odpůrci stavby, včetně vlády, se však domnívají, že plot omezuje lidská práva a spatřují v něm diskriminaci Romů. Zástupci města Ústí naopak tvrdí, že nikdo se o tento problém v podstatě nezajímá a úsudky vznikají na základě stížností aktivistů a z letmých postřehů. Zvednutý káravý prst EU je v tomto případě důkazem špatné (povrchní) práce eurolidoprávomilců.
"Uhl vidí pozitivní řešení problému v práci s romskou komunitou. Jednou z možností podle něj je najít rodiny, které bez jakékoliv sociální pomoci mohou bydlet i v jiných částech města, a přestěhovat je," sdělil, když po dvou hodinách bylo sezení skončeno.
Uhl je mimo realitu, protože bez sociální pomoci v obou činžácích nebydlí v podstatě nikdo, drtivá většina má sekeru na nájmech.
Podle Uhla by v Matiční mohly vzniknout také kluby pro mládež a sportovní kluby. A já si myslím, že by tam mohl být i heliport a akvárium se žraloky a rozhledna... prostě cokoli, co si kdo vymyslí, jen jedno ale není - peníze.
Kdyby byly peníze, daly by se dělat zázraky, protože v Ústí je dobře rozpracován systém sociálních služeb, ale vše má své finanční hranice.
Pocit marnosti
Kdybych situaci v Matiční neznal, tak bych si asi říkal: Co ti Ústečáci blbnou kvůli nějaké zdi, dělat kolem toho taková kina...
Ve skutečnosti se nejedná o nic jiného, než že stávající železný plůtek by nahradil plot z keramických prvků, který má i protihlukovou povahu a skutečně by to byla prevence. Protože v Matiční v tzv. holobytech se znovu vzmáhá apatie.
Novinářský zájem o nejslavnější díru na světě upadá, a jak jedna kolegyně 13. července v předsálí komnaty č. 306 uvedla, tamní obyvatelé si stěžovali, že už o ně není takový zájem a lidé se zae začínají chovat nepříliš civilizovaně.
Je to logické. Který jiný dům pro neplatiče v ČR je vystaven tak velkému mediálnímu zájmu? Připadali si po dobu zhruba jednoho roku, že jsou ve středu dění a teď přichází opět všední šeď. Neúprosná.
Výhodou je alespoň to hřiště, které už funguje a kam se shromažďují děcka při svých hrách.
V srpnu přibude plot vysoký 1,8 m s průchodem do Matiční ulice, čili normální plot.
Štafetu ostudy přebírá vláda se svým rozhodnutím a aktivisté lidských práv včetně ženevského výboru CERD. Matiční je znepokojivým signálem, že lidská práva mohou být zneužita až do tak obludného rozsahu, jako v mezinárodně slavné kauze o Matiční ulici.
