Vulterin v ČNTS
Dalo by velkou práci najít soudného člověka, který mohl přestup odvolaného ředitele Bezpečnostní a informační služby Karla Vulterina do České nezávislé televizní společnosti přivítat slovy, že to je to pravé ořechové. Pochopitelně s výjimkou lidí od firmy, na jejíž výplatní pásce od včerejška je. Pravděpodobnost, že nikdy nevyužije pro svého nového zaměstnavatele něco, co si v hlavě přinesl z Bisky, je totiž zhruba stejná, jako pravděpodobnost, že si váš pes nevšimne řízku, který mu položíte hned vedle jeho misky.
Jenomže není zákona, který by mu přestup mohl zakázat. Tvůrci české legislativy si na něj dosud nenašli čas. A to už jeden odvolaný ředitel téže organizace, Stanislav Devátý odešel rovněž do komerčního prostředí. Upřímně řečeno, jeho případ se od Vulterinova liší jen pramálo. Znalosti, které si z Bisky odnesl, jsou v advokacii stejně užitečné v médiích, případně lze obojí výhodně spojit.
Proto může včerejší nářek ministra Grulicha nad Vulterinovým věrolomným odchodem vyvolávat jen útrpnost. To, že veřejnému zájmu by bylo prospěšné, kdyby Vulterin ze státních služeb neodcházel, věděla přece celá vláda od okamžiku jeho dosti konfliktního odvolání. Co tedy mohlo jednoho jediného ministra vést probůh vést k úvaze, že Vulterin přijme nabízené místo na ministerstvu pro vnitřní rozvoj s výrazně menším platem, když mu někdo nabídne významné místo s vysokým platem?
Neslyšeli jsme však, že by dostal nabídku, která se jen těžko odmítá. Soudí-li rozumně ministr - ale je to nejen on, podobně se vyslovili i nevládní politici, že z důvodu veřejného zájmu by bylo dobré, kdyby Karel Vulterin ve službách státu zůstal a zákon na to nepamatuje, měl takovou nabídku dostat. Nic víc však už dnes nemá smysl k celé záležitosti dodávat. Snad jen přidat k legislativní smršti ještě jeden chybějící zákon.
Vysílá se v úterý 27. července ráno.
