Jsou obyvatelé České republiky opravdu nešťastní chudinkové?
Precetl jsem si clanek pana Culika o jeho mesicnim pobytu v Ceske republice a
zacal jsem uvazovat jestli vubec prijel do zeme, ve ktere ziji. Pokud bych mel
brat Culikuv popis zivota v Cesku za bernou minci, pripadne kdybych zde nezil, tak si
jej predstavim jako apokalipticke potaceni se mezi zachvaty salmonely u
bohatsich a hladu u duchodcu mezi neochotnymi prodavaci a totalne nefungujicimi
novinami, policii a spravnimi strukturami. Jedine, co tu cni jako svetly bod
jsou Culikovi Britske listy. Zkratka obyvatele Ceske republiky jsou nestastni
chudinkove a totalni barbari:
"V CR vladne destruktivni, chaoticky, relativisticky a spinavy pristup
ke skutecnosti, ktery dokaze zdiskreditovat, zrelativizovat a znicit vsechno
a kazdeho."
"Priznavam, ze je velmi tezke v CR dlouhodobeji pevne stat a odolavat utocnemu, spinavemu
destabilizacnimu proudu nynejsi ceske civilizace. Nejsem si jist, zda byl neco
takoveho schopen delat dlouhodobeji, kdybych mel trvale zit a vydelavat si
na existenci prave v techto nestastnych Cechach."
Nevim jestli jsem slepy, ale uvadenou apokalypsu zde nevidim. Stravuji se
normalne a strevni potize nemivam. Jan Culik muze namitnout, ze se u me
za ta leta vypestovala domoroda odolnost. Ale paradoxne nejvetsi strevni
kalamitu jsem mel po poziti bramboroveho salatu udajne cerstveho koupeneho
v nemeckem Darmstadtu.
S prodavaci je to nekdy horsi a nekdy lepsi. Ovsem nejvice nastvany
jsem byl, kdyz jsem se vracel pres Nemecko z Holandska. Potreboval jsem koupit
darek manzelce, tak jsem se tesil, ze stihnu jeste otevrene obchodaky pri
prestupu v Koline nad Rynem. Stihl jsem to. Do obchodaku jse dorazil tak par
minut pred zavirackou. Jake vsak bylo me prekvapeni, kdyz mi prodavacka
v oddeleni, kde jsem si darek vybral, rekla, ze uz uzavira kasu a nemuze mi ho
prodat. Behem diskuze s ni se cas preklopil pres zaviracku a i ostatni oddeleni
stihla kasy uzavrit. Takze, i kdyz obchodak jeste nebyl prazdny, zakaznici
meli moznost jen odejit.
Podobnou zkusenost jsem zazil napriklad i v Holandsku. Je tam obrovsky
vyber kvetin. Pri navratu odtud vozivam proto manzelce kytici. Aby kvetiny
prezily, snazim se je kupovat tesne pred odjezdem. Tak se mi stalo, ze jsem
do kvetinarstvi dorazil tesne po zaviraci dobe. Obchod byl otevren, kvetin
nadbytek. Jediny problem, ze prodavacka s poukazem na zaviraci dobu mi
odmitla kytici prodat. Je sice pravda, ze jsem pak nasel obchod, kde zavirali
o pul hodiny pozdeji a sehnal nadhernou kytici, ale malem mi ujel vlak.
Byla tady velika diskuze o dvojich cenach v muzeich. Jan Culik popisoval
jak tato praxe svedci o nekulturnosti prostredi v Cesku, jak odrazuje
turisty, jak je v rozvinutych zapadnich zemich nemyslitelna a jak nam bude
vadit pri vstupu do EU. Uz tehdy rada lidi poukazovala, ze se s podobnou
praxi setkala i v rozvinutych zapadnich zemich. Ja jsem se s tim setkal
napriklad ve Vidni. Ale dobre, to jeste Rakousko nebylo clenem EU. Pred
dvema mesici jsem byl na konferenci ve spanelske Seville. Hned u prvniho
muzea do ktereho jsem se vypravil me privital napis, ktery se skvel pod
cenou vstupneho: "Obyvatele EU vstup zdarma". Ruzne typy vyhodneho vstupneho
pro obyvatele EU a Spanelska pak byly ve vsech muzeich a galeriich, na ktere
jsem narazil. V hlavni katedrale ve meste, ktera je pamatkou nejvyznamejsi,
meli napriklad obyvatele Sevilly vstup polovicni. Pritom Sevilla zije s
turistickeho ruchu, je clenem EU a obyvatele EU jsou v prumeru mnohem bohatsi
nez vetsina obyvatel z jinych zemi.
Historka s Janem Culikem a duchodkyni zebrajici o penize na jidlo
mi pripomina dobu, kdy v tisku a televizi kazdy, kdo mluvil o zapadoevropskych
statech licil, jak tam potkal zebraka a jak tam chudi stradaji hladem. Moji
rodice a tchanovci jsou v duchodu. Ja sam znam radu duchodcu. Jejich zivotni
uroven je ruzna a zavisi na rade okolnosti. Nikdo z nich vsak nestrada hladem.
Tim netvrdim, ze stejne jako v EU ci jinych rozvinutych statech zde nejsou
bezdomovci na dne. Ovsem vetsinou je to do znacne miry jejich
volba, ale to neznamena, ze se by se nemelo pokouset se jim pomoci. Po
pravde receno statisticky vzato, jsem vice zebraku a bezdomovcu potkal v EU
nez u nas.
Obcas se mi stalo, ze jsem pri svych cestach v EU pri nakupech narazil.
Zvyklosti byly trochu jine nez mam bezne zazito od nas doma. A obcas jsem
byl i dost durazne upozornen, ze bych se mel ridit pravidly zdejsimi. A to na
me kazdy poznal, ze jsem cizinec a ze si casto pravidla uvedena v jejich
materstine precist nemohu. Ale vyvozovat mensi kulturnost a civilizovanost
obyvatel zeme, do ktere prijedu, z toho, jestli se preferuje obsluzny ci
samoobsluzny zpusob prodeje novin, se mi zda trochu komicke. Druhou veci je
hrube chovani prodavacky, to je jasny pripad nekulturnosti. I kdyz ovsem
vybrani dalsich novin z vystavky tesne po upozorneni, ze to neni zvykem, je
take ponekud detinske.
V Holandsku me dost nicilo jejich stravovani. Vzhledem k tomu, ze
Holandane jsou totiz zvykli skoro neobedvat a vse si vynahradi az pri veceri,
tak na pracovistich, kde jsem pracoval, nebyly jidelny, ale ciste prodejna
hamburgru (sortiment i nejmensiho naseho bufetu je proti tomu skvely).
Vzhledem
k tomu, ze osazenstvo bylo mezinarodni, clovek by cekal, ze se sortiment
rozsiri smerem k zakaznikovi. Lec nebylo tomu tak, a tak se vsichni chte
nechte museli podridit mistnim stravovacim zvykum. Ale zase bych kvuli
tomu neoznacil zivot v Holandsku za nesnesitelny.
Co jsem chtel timto vyctem nekterych ze svych negativnejsich zazitku
z pobytu ve statech EU rici? Jen tolik, ze bych pomoci pravdivych prihod
dokazal napsat stejne deprimujici vizi o statech EU, ktera by vsak byla
stejne pravdiva a vypovidajici o pomerech v techto statech jako clanek
Jana Culika vypovida o situaci v Ceske republice. A hlavne. Ac jsem
ve "vyspelem" zahranici zazil i par negativnich zazitku (jako ostatne
kazdy vsude) tak v prevazne vetsine jsem se setkal se sympatickymi lidmi,
prodavaci, policisty i uredniky, se kterymi jsem se treba i po pocatecnim
nedorozumeni s humorem a dobrou naladou dohodl. Je jasne, ze vzhledem
k historicke situaci tam maji zivotni uroven vyssi a pravidla zazitejsi
(i kdyz ne vzdy lepsi). Ale stejne tak Ceska republika je obecne vzato
slusna demokraticka zeme s pravidly a zivotni urovni ne zase tak moc
vzdalenou od situace v EU. Je jasne, ze je tu i dost negativnich jevu,
chyb, ktere je treba kritizovat a myslim, ze BL jsou uzitecnym uhlem
pohledu. Na soucasnou politickou reprezentaci mam dost negativni nazor,
ale stejne negativni nazor na sve politiky maji casto i kolegove a pratele
ze zemi EU. A stejne tak prozivaji nekdy ekonomicke krize. Ale chmurny obraz
nastineny Janem Culikem je nepravdivy a kontraproduktivni, stejne jako
posunovani obyvatel v Ceske republice do role barbaru, kterym musim prinest
civilizacni osvetu jsa zastiten civilizacnimi hodnotami vladnoucimi v Britanii.
Ostatne ja jsem si treba myslel, ze k zapadnim civilizacnim hodnotam patri i
tolerance k homosexualne orientovanym spoluobcanum. Ze se mohou stejne schazet
jako vsichni ostatni (pochopitelne, ze jako vsichni ostatni nesmeji prodavat
drogy), ale asi jsem se mylil, nebot Jan Culik pise:
"Predstava nekompromisniho pristupu managementu motorestu, obavajiciho se
o jeho povest, me nadchla. Mozna se tady kdosi pokusil prodavat drogy, anebo
se tu schazeli homosexualove? UVEDOMIME VSAK OKAMZITE POLICII"
Vladimir Wagner
Poznámka JČ: Účelem kritiky určitých rysů české skutečnosti není, aby se domáci lidi naježili a začali poukazovat na to, že obdobné nepřijatelnosti se mohou vyskytovat i jinde. Znamená snad argument, že se ve Španělsku praktikují dvojí ceny, že praktikovat dvojí ceny je správné? To, co se dělá v zahraničí, není přece nutně správné jen proto, že se to dělá v zahraničí. - K "homosexuálům". Těžko budete Jana Čulíka obviňovat z netolerance k menšinám a k homosexuálům, viz dosavadní publikační historie BL. Pokud spolu na záchodech tohoto rodinami i s nejmenšími dětmi hojně navštěvovaného motorestu snad souložili předtím homosexuálové (či heterosexuálové, to je jedno) je to nepřijatelné, ano, je to trestný čin (public nuisance) a jsem rád, že management uvědomil okamžitě policii.
