Popularni osoby, tzv. hvezdy, jsou totiz pro popularni kulturu nezbytne, a ti, kdo ji vytvareji, jich nikdy nemaji dost a nevynechaji jedinou prilezitost k tomu, aby rozsirili jejich pocet- a tak i snizili pravdepodobnost, ze neboudou mit lakavy obsah svych periodik. Zajem o jine lidi potazmo o spolecenstvi je totiz u cloveka vyznamny a rad si ho uspokojuje. Zalezi ale na intelektu pozorovatele, co ho na okoli zajima. Zda napr. sexualni zivot nejake osobz nebo naopak jeji prinos pro spolecnost. Zda jednotlivosti- senzace nebo naopak trendy.

Ale teprve ted se konecne dostavam k jadru veci.

Opakovane me udivuje, ze rada lidi v mem okoli stale nepochopila princip fungovani medialni branze. Totiz to, ze jejich hlavnim smyslem neni sluzba verejnosti, ale vytvareni zisku. A ten prichazi s reklamou. Uz desitky let jsou totiz prijmy z ni vyssi nez z prodeje vytisku a nektera media jsou dokonce zadarmo jen proto, ze jejich sireni je financovano reklamou.

Mimochodem, lide svázaní s médii argumentují ve snaze vysvetlit v diskusich o jejich prospesnosti tim, ze media hlidaji dodrzovani svobody a zneuzivani pravomoci. Uznavam, ze investigativni novinar je cimsi jako hlidacim psem a podporuji ho v tom. Ale zaroven si uvedomuji i jeho roli psiho zapasnika, ktery v ringu upoutava pozornost divaku svoji bojovnosti- a zaroven ji pritahuje i na reklamy nalepene na stenach ringu, ve kterem bojuje svuj zapas na zivot a na smrt.

Tak se dostavam k druhe myslence, ktera me casto napada pri cteni stiznosti ctenaru i autora Blistu na uroven medií v Česku.

Princip fungovani media je v tom, ze je zamereno na specifikovanou cilovou skupinu, jejiz zajmy urcuji strukturu tohoto media a zpravy v nem jsou formulovany tak, aby tomu tato skupina rozumela. Cilem je pritahnout pozornost ctenare - a predlozit mu reklamu.

Cim vice se mi podari prithanout clenu cilove skupiny ke shlednuti reklamy, tim vetsi odmenu dostanu. Proc to tak polopatisticky vysvetluji?

To aby bylo konecne jasno, proc nemuzeme, my, pravidelni ctenari Blistů od popularnich medii cekat uspokojeni naseho hladu po informacich uvadenych v souvislostech- nebo po novych informacich.

Cilova skupina, pro kterou jsou tato periodika urcena, se citi byt poucena tim, co my uz davno zname nebo nas nezajima, a bavena tim, co nas uz nudi, nebo to povazujeme za nevkusne.

Bohuzel je nas malo, coz umocneno tim, ze mluvime exotickym jazykem znamena, ze se specializace na nas nevyplaci ani vyrobcum a inzerentum, a tedy ani medialni branzi. A tak jsme odkazani na cizojazycna media, v lepsim pripade na drahe individualni sluzby nebo na svepomoc. Meli bychom to uz konecne pochopit a ne si na to stale stezovat.

Pomuzu si analogii: Pokud rad a dobre jim a nikdo mi neuvari, a ani ja sam si neuvarim, musim alespon venovat energii na vyhledani slusnych restauraci a nechat si to i neco stat. Nema smysl, chodit si do levne hospody stezovat na to, ze tam maji spinavy talir, neuctivou obsluhu a na jidelnim listku jenom gulas. Nema smysl usilovat o uzavreni takove hospody. Co ale smysl ma, to je vytvareni alternativy a jeji udrzovani pri zivote. At uz je tou alternativou slusna restaurace, nebo zajimave periodikum.

Marek Houša