O právních zdech kolem plotozdi v Matiční uličce

František Roček

Jak jsem uvedl v úterních BL, pan P. Uhl horlil, že nemají neštěmičtí právo plotozeď postrčit do fáze ďoubání základů a následného stavění.

Jaká je realita?

Začneme tím, že popíšeme, kterak přednosta okresního úřadu zasahuje na rozkaz vládních superúředníků:

Přednosta Okresního úřadu v Ústí nad Labem doručil dne 30. 6. 1999 starostovi Ústí nad Labem - Neštěmice dopis, v němž ho informuje o pozastavení usnesení zastupitelstva o stavebních úpravách v Matiční ulici.

Dopis je pozoruhodný tím, že neobsahuje žádné konkrétní zdůvodnění tohoto kroku.

Zde je kompletní text dopisu přednosty neštěmickému starostovi:

"Na základě zmocnění obsaženého v ustanovení 62 odstavec 4 zákona č. 367-19990 Sb. o obcích, v platném znění, pozastavuje Okresní úřad Ústí nad Labem výkon usnesení zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice č. Z/69/98 ze dne 15. 9. 1998, kterým zastupitelstvo vyslovilo "souhlas s realizací stavebních úprav v ulici Matiční ve smyslu důvodové zprávy."

Podle ustanovení §62 odstavec 4 zákona o obcích okresní úřad "pozastaví výkon takového rozhodnutí a věc předloží k rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR."

Rozhodnutí zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Neštěmice č. Z/69/98 ze dne 15. 9. 1998, kterým zastupitelstvo vyslovilo "souhlas s realizací stavebních úprav v ulici Matiční ve smyslu důvodové zprávy" bylo shledáno v rozporu s článkem 10 odstavec 1 Listiny základních lidských práv a svobod a proto je namístě postup dle §62 odstavce 1 a 4 zákona o obcích.

Věc bude předložena Okresním úřadem Ústí nad Labem do 30 dnů od pozastavení výkonu rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k rozhodnutí.

Ing. Leoš Nergl

přednosta Okresního úřadu Ústí nad Labem

V Ústí nad Labem dne 29. června 1999

Právní otazníky

V dopisu je uvedeno, že pozastavení usnesení zastupitelstva o stavebních úpravách v Matiční ulici bylo učiněno proto, že zastupitelé postupovali v rozporu s článkem 10 odstavec 1 Listiny základních lidských práv a svobod. Nikdo se ale v dopisu nedočteme, proč je rozhodnutí zastupitelů v rozporu s lidskými právy!

Naprostá absence zdůvodnění přednostova kroku je logická, protože právní důvod k tomuto rozhodnutí neexistuje. Plot Listinu lidských práv ničím neporušuje. A proto důvod nemohl být ani popsán.

Jediným zdůvodněním je princip "královského rozhodnutí". Tzn. rozhodnutí moci (v tomto případě vlády) na základě úvahy nejvyššího majestátu (v tomto případě ne z vůle boží, ale potvrzením legitimity vlády Parlamentem ČR). Tento postup je více než pozoruhodný...

Proto, že chybí zdůvodnění výše popsaného pozastavení usnesení zastupitelstva Ústí nad Labem - Neštěmice, není obci - vlastníkovi pozemku a staveb na něm se nacházejícím - známo, že by se dopustil porušení zákona. Stavba proto mohla pokračovat.

Důležité je, že vlastník, tedy obec, souhlasí se stavebními úpravami na svém majetku. Výkon vlastnického práva je právem ustavním. Nikdo neštěmickým radním nesdělil, v čem by rozhodnutí obce získat majetek zhotovením plotu mělo ohrozit něčí osobní čest, důstojnost, dobré jméno či dobrou pověst. Rozhodnutí bez zdůvodnění není rozhodnutí, ale diktát.

O obecním kozlu a právu

Ještě razantněji se vyjádřil v rozhovoru "Mám pocit, že všichni zešíleli" v deníku Slovo dne 23. 6. 1999 advokát Tomáš Sokol.

V rozhovoru se píše:

(otázka:) "Zeď v Matiční ulici nejdříve schválilo neštěmické zastupitelstvo, pak do věci vstoupila vláda, než rozhodnutí místní radnice potvrdili i zastupitelé Ústí nad Labem. Očekává se, že platnost jejich usnesení pozastaví přednosta okresního úřadu a o věci bude hlasovat Parlament. Je to podle vás normální postup?

Mám pocit, že všichni zešíleli. Těžko uvěřit, že si jasno neudělala ani vláda. V případě zdi v Matiční ulici nejde o žádnou vyhlášku, která by se měla rušit dokonce až v Parlamentu. Když se kdokoli rozhodne postavit si zeď na svém pozemku, má pouze ohlašovací povinnost vůči stavebnímu úřadu. U větších stavebních akcí musí žádat o stavební povolení. V tomto případě není stavitelem fyzická, ale právnická osoba, která rozhoduje zastupitelstvem. Jde o to, komu patří pozemek. Vycházejme z toho, že je majetkem Ústí nad Labem. Pokud Ústí souhlasilo s tím, aby si Neštěmice postavily zeď a neštěmičtí radní si to schválili, pak je to jejich interní rozhodnutí.

(otázka:) Debatuje se o tom, zda je rozhodnutí ústavní, či protiústavní... To je úplně scestné.

(otázka:) Ústavní stížnost by tedy podle vás neuspěla?

Jde o to, proti čemu by směřovala. Kdokoli může bojovat proti výstavbě zdi (nebo něčeho jiného), když má pocit, že to narušuje jeho vlastnictví. Může se například odvolat proti vydání stavebního povolení. Když odvolání nebude vyhověno, můžete stavební povolení napadnout žalobou u krajského soudu. Taková žaloba pak může teoreticky dojít až k Ústavnímu soudu. Ovšem i kdyby Ústavní soud rozhodl, že usnesení, kterým byla stavba zdi schválena, bylo protiústavní, na samotné stavbě zdi to nic nemění. To ostatně říkají i Neštěmičtí, když tvrdí, že budou stejně stavět, protože mají stavební povolení. Tady někteří lidé vůbec neberou v potaz právo. Hovoří se o tom, že přednosta okresního úřadu rozhodnutí pozastaví a předloží Parlamentu. To je holý nesmysl. Poslanci mohou diskutovat, zda Neštěmičtí rozhodli správně, ale mezitím probíhá normální stavební řízení.

(otázka:) Poslanci tedy nebudou mít na výstavbu zdi žádný vliv?

Pokud obec rozhodne, že postaví zeď, vymaluje radnici nebo koupí nové stoly či obecního kozla, nemá jí do toho nikdo co mluvit. Ona pouze vykonává vlastnická práva k pozemku. I když to trochu komplikuje fakt, že Neštěmice jsou správní útvar a pozemky zřejmě fakticky patří Ústí. Je samozřejmě ostudné, že se vše dostalo do této politické roviny.

JOSEF KOUKAL

Právo jako univerzální zbraň

Právo lze chápat jako garanci demokratické společnosti chránící zájmy každého jednotlivce a zároveň jako výsadu a nástroj mocných. Záleží na optimismu čtenáře. Můžeme dlouho polemizovat o příkladech, kdy při aplikaci práva došlo k chybám nebo ke zneužití, ale to neznamená, že právní systém neexistuje a že se civilizovaná společnost nesnaží právo uplatňovat a v jeho hranicích občansky žít. Pod pojmem právo se skrývá velmi rozsáhlý soubor zákonů a podzákonných norem. Vytvářejí skutečnou džungli právních vztahů, ve které se orientují nejzdatněji pouze specialisté. Proto může být právo i diverzní zbraní, nástrojem nátlaku a mlžení, nejen prosazení spravedlnosti.

Právo podobně jako propaganda je univerzální zbraň použitelná kýmkoliv a za jakýmkoli účelem. Záleží na kvalitě právníka, zda se mu úkol, který má pomocí práva uskutečnit povede, s využitím zákonů, realizovat.

Proto i vládní rozhodnutí, že okresní úřad má zamezit stavbě plotu, je snahou pomocí jakýchkoli zákonů zabránit stavbě, pro kterou hlasovali i ústečtí sociální demokraté. Jakýkoli, i formální, nedostatek, nebo podezření, je bobříkem úspěchu, protože hlavním cílem vlády bylo zabránit výstavbě plotu dokud se nesejdou v parlamentu poslanci a nebudou o této drobné stavbě hodiny rokovat...

Vláda svým rozhodnutím chtěla potvrdit před mezinárodnímu organizacemi, že respektuje jejich námitky, a protože nemohla jinak, přesunula zodpovědnost na poslaneckou sněmovnu. Pokud by sněmovna rozhodla, že plot je jenom plot a proti plotu nelze nic namítat, pokud si neštěmická radnice chce někde postavit plot, vláda by byla čistá. Černého plotového Petra by si pro mezinárodní zastánce aktivistů převzal parlament. Kromě toho projednávání plotu z Matiční ulice by bylo vhodnou divadelní kulisou pro mnohé politiky, kteří by se tak mohli opět dostat do médií.

Je to zřejmé i z následujícího postoje:

Uhl i Mlynář si myslí, že stavba v Matiční nemůže pokračovat

PRAHA 6. září (ČTK) - Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl i poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář odmítli tvrzení starosty ústecké městské části Neštěmice Pavla Tošovského, že nenastanou-li "nepředvídatelné okolnosti", bude plot v Matiční ulici stát do konce října. Uhl připomněl, že stavbou plotu by byl porušen zákon.

"Vláda uložila přednostovi úřadu v Ústí, aby pozastavil výkon rozhodnutí o té zdi. On to 29. června udělal," podotkl Uhl. Přednosta okresního úřadu v Ústí nad Labem také koncem srpna odebral stavební povolení. Dodal, že jej zatím nic nepřesvědčilo o tom, aby doporučil kabinetu ČSSD změnit toto stanovisko. Uhl podotkl, že uzamykatelné branky, které neštěmická radnice vydává za ústupek především romským neplatičům nájemného, jsou stále určeny k omezování jejich pohybu.

Také místopředseda Unie svobody a člen bývalé vlády Vladimír Mlynář je přesvědčen, že výstavba plotu nemůže bez stavebního povolení pokračovat...

Okresního úřadu z nouze ctnost

Ke stavbě plotozdi byly již přiváženy první díly a tak přišlo od okresního úřadu druhé zatrhnutí plotozdi. Magistrát města Ústí nad Labem vzhledem k počínání okresního úřadu nechal vypracovat "Stanovisko stavebního odboru Magistrátu města Ústí n. L. k rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí n. L., kanceláře přednosty, ze dne 30. 8. 1999, čj. KP-189/99."

Stanovisko uvádíme v plném znění:

Dne 30. 8. 1999 obdržel Magistrátu města Ústí n. L., primátor Ladislav Hruška, nápravné opatření shora uvedeného čj., kterým Okresní úřad v Ústí n. L. podle zákona č. 367/90 Sb. v platném znění zrušil sdělení vydané stavebním odborem MmÚ (MmÚ - Magistrát města Ústí n. L.). čj. SO/S/2165/98-134/Do3 ze dne 11. 11. 1998.

Stavební odbor MmÚ ve zrušeném sdělení vyslovil souhlas k ohlášení drobné stavby "Oplocení Matiční ulice na parcele č. 97, 99 a 102 v k. ú. Krásné Březno", které učinil Městský obvod Ústí n. - L. - Neštěmice v zastoupení právnické osoby PIP Projekt, s.r.o. v Ústí n. L., U cukrovaru 6.

Stavební odbor MmÚ vychází při výkonu své činnosti ze zákona č. 50/1976 Sb. - stavební zákon a zákona č. 71/1967 Sb. - správní řád. Stavební zákon upravuje v odd. 4 - Povolování staveb, změna staveb a udržovacích prací, což je rozvedeno ve vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Podmínky uvedené v těchto dvou předpisech jsou pro postup ve stavebním řízení závazné a stavební odbor při vydávání rozhodování a stanovisek tyto plně respektuje. Stejně tomu tak bylo i při vydávání souhlasu s ohlášením uvedené drobné stavby. Stavební úřad v souladu s § 57 stavebního zákona a citované vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj převzal písemně ohlášení provedení drobné stavby a přezkoumal, zda toto ohlášení odpovídá uvedeným právním předpisům, zejména § 55 odst.2 písm. a), § 57 stavebního zákona. Náležitosti ohlášení a jeho příloh jsou podrobně uvedeny v § 10 a násl. citované prováděcí vyhlášky. Stavební odbor MmÚ přezkoumal ohlášení a zjistil, že podmínky zde uvedené byly splněny v plném rozsahu. Podle § 57 stavebního zákona je v odst. 1 stavebnímu úřadu dána možnost stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu lze provést jen na základě stavebního povolení. Z uvedeného podání takovýto postup nebyl na místě. Proto stavební odbor MmÚ vyslovil souhlas s ohlášenou drobnou stavbou.

Okresní úřad v Ústí n. L. v nápravném opatření stavebnímu úřadu vytýká, že tento nezkoumal, zda navržená stavba není v rozporu s jinými právními normami, např. zák. č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění v tom ohledu, zda není možný zásah stavby do kořenového systému stromů rostoucích v bezprostřední blízkosti a s Listinou zákl. práv a svobod, vyhlášenou pod č. 2/93 Sb. S tímto stanoviskem SO MmÚ (Stavební odbor MmÚ) se nemůže ztotožnit, neboť před vydáním zrušeného sdělení přezkoumal všechny podmínky uložené mu stavebním zákonem a předpisy navazujícími, zejména vyhl. č. 132/1998 Sb. v § 10 a následujícími. Povinnosti stavebníka v podané ohlášce jsou taxativně vymezeny, tyto byly splněny a nelze proto souhlasit s vytýkanými nedostatky uvedenými v nápravném opatření shora uvedeném. SO MmÚ jednoznačně a  rozhodně odmítá důvody uvedené v nápravném opatření a prohlašuje, že podmínky a povinnosti uložené mu stavebním zákonem a předpisy v plném rozsahu splnil. Dále stavební odbor MmÚ upozorňuje, že jeho postavení je dáno zákonem č. 50/1976 Sb. v platném znění, kde v § 117 je vymezeno postavení stavebního úřadu. SO MmÚ je součástí statutárního města - Magistrátu města Ústí n. L. a má postavení orgánu, jemuž jsou jeho úkoly určeny státem cestou zákona. Není orgánem voleným, jak je uvedeno v zákoně o obcích č. 367/90 Sb. v platném znění. Ve struktuře MmÚ - statutárním městě Ústí n. L. má postavení orgánu, který plní úkoly státu a státní správy.

SO MmÚ jak shora uvedeno, přezkoumal podání stavebníka a své stanovisko vyjádřil formou předepsanou stavebním zákonem v § 57 odst. 2 formou s d ě l e n í. Nápravné opatření Okresního úřadu v Ústí n. L. ve svém zrušovacím rozhodnutí se odvolává na ustanovení § 62 odst. 3 zákona o obcích v platném znění, které umožňuje zrušit nesprávné opatření obce. Sdělení stavebního odboru MmÚ ze dne 11. 11. 1998 nelze považovat za opatření jak má na mysli ustanovení § 62 odst. 3 zákona o obcích. SO MmÚ sdělením ze dne 11. 11: 1998 vyjádřil odborné stanovisko a odborné zhodnocení podaného ohlášení. Svým obsahem a významem se vztahuje pouze k jednomu podání konkrétního stavebníka a nemá obecný charakter. Jedná se o sdělení ve stavebním řízení, na což pamatují samostatné stavební předpisy. Podle názoru SO MmÚ nelze toto sdělení posuzovat podle § 62 odst. 3 zákona o obcích a ani s ním nakládat tak, jak to toto ustanovení umožňuje. SO MmÚ se proto od uvedeného nápravného opatření plně distancuje.

Stanovisko a postup SO MmÚ nelze proto zpochybňovat a dokonce rušit podle zákona o obcích, na toto je přesně vymezen stavební zákon s prováděcími předpisy a správní řád. Není proto možno se ztotožnit s nápravným opatřením Okresního úřadu v Ústí n. L. ze dne 30. 8. 1999. Stavební odbor ve své činnosti při vydávání rozhodnutí a stanovisek nerozhoduje s konečnou platností, ale účastníci řízení mají možnost podle správního řádu podat opravné prostředky a to jak řádné, tj. odvolání, tak žádat o přezkoumání v mimoodvolacím řízení, tímto stát vykonává kontrolní činnost nad postupem stavebního odboru a zjišťuje, aby byla dána možnost jejich přezkoumání. Takto je výrazně a jednoznačně určeno, že činnost stavebních úřadů a jejich kontrola se řídí stavebním zákonem a správním řádem a naproti činnost samosprávných orgánů a orgánů jimi zřízených stát kontroluje cestou zákona o obcích, a to specielně možnostmi uvedenými v § 62 zákona o obcích, což se na stavební odbory jako na orgány státu nevztahuje.

Závěrem je nutno jednoznačně prohlásit, že stavební odbor MmÚ jako stavební úřad vydáním sdělení podle § 57/2 stavebního zákona ze dne 11. 11. 1998 neporušil povinnosti uložené mu správními předpisy a na tomto stanovisku setrvává. Okresní úřad zaměnil pojem sdělení s pojmem opatření, rozhodl o sdělení prostřednictvím zákona o obcích a toto stavební odbor MmÚ plně odmítá.

Vzhledem k celkové situaci lze hodnotit odpor okresního úřadu jako nutnou povinnost vůči vládě, protože do rozhodnutí vlády, aby okresní úřad pozastavil stavbu zdi neshledával okresní úřad důvod, proč by měl odporovat proti výstavbě plotu. O tom svědčí nepřímo i tato pasáž z Uhlova návrhu usnesení vlády z 10. května 1999 zpracovaná Uhlem:

"S přednostou se mi nespolupracovalo dobře proto, že se neztotožňoval s představou vlády, která prohlásila, že "záměr vystavět plot" by mohl "být chápán jako možný zásah do lidských práv, především lidské důstojnosti, rovnosti lidí před zákonem bez ohledu na sociální původ, etnickou příslušnosti či majetek". Přednosta možné porušení Listiny nevidí."

Právní argumentace okresního úřadu proto také vychází z určitých konstrukcí, které jsou těžko obhajitelné, protože právní základ pro takovérozhodnutí neexistuje. To ale není v důsledku podstatné. Rozhodnutí okresního úřadu defacto nemá jiný účel než pozdržet stavbu, vytvářet dočasné právní překážky (než se zjistí, že argumentace okresního úřadu je chybná), ne stavbě zabránit, protože k tomu nemá okresní úřad prostředky. A to na základě staré právní praxe, že i zdržování v právním sporu je formou vítězství...

A co dál?

Jestli zeď bude postavena či dostavěna, jestli bude klid či budou demonstrace a létání vyražených zubů, bourání zdi či plotu či jiné laškovnosti, mi je celkem lhostejné. Neboť vše nejhorší, co mohlo stát, se již stalo. Z plotozďového komára se udělal velbloud nejméně se třemi a půl hrby nervozity a osočování. Celá kauza naznačila meze demokratických mechanismů, ale zdůvodnit tento svůj pocit a náhled nemohu v deseti větách. Vrátím se k tomuto v další stati.