Jiří Soler proti feminismu a pro elitní školství
Rad bych vyjadril nekolik pripominek k clanku Bohuslava Blazka o feminismu.
Podle autora by Cesi (ci jiny narod ci skupina lidi) mela zaostavat
za jinymi, pokud nejakou ideologii (v pripade clanku feminismus) ci zivotni
styl neprijme za svuj a prakticky ho ignoruje. Ja se naopak domnivam, ze
prijeti nebo odmitnuti urciteho smeru je projevem jeho individuality a traba
narodni povahy. Pokud v historii Cesi neprijali nektere styly a tvrdosijne
zili po staru nebo dokonce tvurcim zpusobem rozvijeli starsi (ci proste
jiny) styl, nebylo to vzdy zaporem. Takto vznikla napr. Vladislavska gotika
ci Ceske baroko a dnes muzeme byt na ne hrdi, podobne, jako naopak Anglicane
prilis neprijali baroko a dodnes je jejich architektura specifickou
reminiscenci gotiky. Pokud nektere mysleni narodu, obcanum statu ci jine
skupine nesedi, proc by ho mela za kazdou cenu akceptovat.
Pripad feminismu je primo alarmujici. V soucasne dobe je cela tzv.
krestansko-evropska civilizace poznamenana jednim fatalnim jevem - poklesem
porodnosti a neschopnosti zajistit vlastni biologickou reprodukci. Pokud
tento trend pretrva, je osud civilizace jasny - jeji prislusnici behem
nekolika generaci vymrou. Nedokazu presne pojmenovat vsechny priciny tohoto
jevu, ale jeho dusledky jsou evidentni. A prispiva k tomu rozpad tradicnich
instituci - rodiny, manzelstvi, pece o deti, ktere byvaly jejim zakladem.
Domnivam se, ze na tomto jevu maji mnohem vetsi podil zeny - ty, ktere deti
rodi a hraji podstatnou roli v peci o ne, zejmena v nejnizsim veku. Dnes,
tez zasluhou feministek, zeny v optimalnim veku pro svou reprodukcni funkci
pestuji vlastni karieru ci si proste "uzivaji", na svou zakladni biologickou
funkci pritom zapominaji. Domnivam se, ze prave v teto oblasti je role zen
dominantni, i kdy tradicni uloha muze jako zivitele a ochrance rodiny je tez
nezbytna.
Zni krasne recicky falesnych humanistu o lidskych pravech. Faktem je,
ze podstata cloveka je biologicka a ze pokud se clovek postavi proti teto
podstate, neprinese mu to nakonec ani pocit stesti. Proto obrazem obcana
"kulturni" casti sveta je ustvany a ustarany jedinec, ktery na vlastni zivot
(a vlastni reprodukci) nema cas. Skutecne stastne lidi jsem naopak videl
treba v Indii (pravda, asi znacne povrchne), kde nejsou zatizeni spostou
spolecenskych povinnosti a starosti a jejich hlavni starosti je proste zit.
Vnucovat napr. temto lidem bezmyslenkovite nas zpusob mysleni by byl strasny
hrich.
Biologicke zakony jsou velmi proste a jejich dusledky neuprosne:
spolecnost, ktera nestaci plnit sve biologicke funkce behem nekolika
generaci zanika, naopak prosperuje ta komunita, ktera je (biologicky i
jinak) funkcni, jejiz idealy nejsou v rozporu s jejich prirodni podstatou. A
to urcite neni zapadni spolecnos s jejim feminismem. Konecne, proc prebirat
moralku naroda, ktery nedavno potvrdil ve svem cele usvedceneho lhare a
sexualniho zvrhlika Williama Jeffersona Clintona?
Soucasna evropska spolecnost je v hluboke moralni krizi, ktera dopadla
i na nas. Nevim, proc bychom meli od Zapadu prebirat to nejhorsi ideologicke
blato, kdyz jsou jinde mnohem uspesnejsi vzory? A proc bychoim vubec meli
prebirat vsechny vzory. Jsou snad Americane zaostali proto, ze neprevzali z
Evropy fasismus a komunismus? Tak proc bychom my meli dnes za kazdou cenu
prebirat feminismus, pokud nevyhovuje nasi mentalite a nasemu zpusobu
zivota?
O elitních školách
Vazena pani Leporska,
k vasemu clanku v Britskych listech: behem jarniho pobytu v Indii a
jeji realite jsem pochopil jedno: ne kazda spolecnost ma tolik prostredku,
aby mohla zajistit kvalitni vzdelani (v Indii dokonce zakladni vzdelani) pro
vsechny obyvatele. Potom je existence elitnich skol (tam je v kazdem vetsim
meste) zcela opravnena - je lepsi mit alespon nejakou intelektualni elitu
nez nic. Model elitnich skol konecne prevzali od Britu, kde byl typicky
prave v dobe nejvetsi britske prosperity (vlada kralovny Viktorie).
Konecne podle podobneho modelu zila Evropa od staroveku pres stredovek
az nekdy do minuleho stoleti, kdy se lide proste delili na stavy a kazdy se
pripravoval na to, co podle sveho postaveni v budoucnu delat; prestup mezi
stavy byl vyjimkou. Podle stredovekeho modelu se slechta (vlastne vojsko)
ucilo bojovat, knezi byli nositeli kultury (vetsinou jedini gramotni),
remeslnici se ucili remeslo svych otcu a zemedelci se ucili obdelavat pole;
mnoho stoleti to bylo zcela funkcni, kdyz to fukcni byt prestalo, spolecnost
se zmenila. Nerikam, ze je to spravny model pro nasi soucasnou spolecnost,
ale ve sve dobe byl zcela na miste.
Nemam rad samozvane elity, sve elitni postaveni si kazdy musi obhajit.
Jsem primo alergicky na projevy tzv. vyssi spolecnosti - to je konecne pro
technicky zamereneho cloveka obvykle. Nejsem zastancem elitarskych teorii
pro nasi soucasnou spolecnost, zvlaste po zkusenosti se samozvanymi
"elitami" soucasnosti. Ale uvazte, ze jsou spolecnosti, kde je tento zpusob
zcela na miste.
