Žáby na prameni
Skutečnost, že marocký vytrvalec Chalíd Chanuči v neděli zaběhl nejlepší čas všech dob v maratónském běhu, odbyly nejčtenější české deníky několikařádkovými zprávami. Ani na sportovních stránkách to nestálo za výraznější nadpis.
Koho dnes u nás zajímá, na co myslí běžec, který se po dvou hodinách, pěti minutách a dvaačtyřiceti vteřinách trápení v nárazovém větru při teplotě dvou stupňů celsia kdesi v Chicagu rozpláče v cíli po té, co se podívá na světelnou tabuli.
Místo toho, abychom se zajímali o muže, který dokázal cosi hodné obdivu, noviny jsou plné úvah o tom, co si snad myslí lidé, kteří splétají pouhé intriky.
Novináři dramaticky referují o tom, jak někteří politici dělí kůži medvěda, o kterém ještě ani nevědí, zda ho doopravdy chtějí ulovit.
Místo hodnocení událostí se věčně pozastavujeme nad problematickými výroky: Včera ku příkladu nad výrokem premiéra, který oznámil, že pouze fyziologické a biologické procesy mohu být důvodem k vyměnění ministrů.
Jinak řečeno, případná neschopnost překážkou není? Předsedu Sněmovny jsme pak včera slyšeli sestavovat vládu z prý první garnitury politiků. Nebýt to pouze mrtvá hypotéza, nezbylo by než hovořit o poplašné zprávě.
Právě první garnitura našich politiků požívá minimální důvěry občanů a většina lidí čeká s nadějí na garnituru minimálně čtvrtou. Jak říká Miloš Zeman - nikdo není nesmrtelný a v každém případě ke generační výměně na všech významných funkcích časem dojde. Zajímavý vtip. Ale ještě k tomu maratónu. To, co prý marockého běžce hnalo kupředu byla touha ukázat se v dobrém světle ve Spojených státech, kde zatím marně usiluje o občanství. Také zažertuji. Nebylo by marné té naší první garnituře občanství vzít. Třeba by se snažili zasloužit si ho zpátky.
Vysílá se v úterý 26. října ráno.
