Havlovo prezidentství není tragédie
Vážený pane Čulíku,
po četbě ukázek z knihy p. Keana a několika dnech váhání posílám své
připomínky k této záležitosti.
Pro mne není sporu o tom, že Václav Havel je čestný člověk, ale že ani jako
president není a nemůže být božským ideálem bez kazu - a občané
demokratického státu ho za něj nemají považovat. Osobně se domnívám, že to
pan president dobře ví a dokonce úmyslně bourá takové představy. Už nám
ukázal, že má rád rychlou jízdu, dobré pivo, hezkou herečku atd., ale vypadá
to, že se ke svým slabostem postavil čelem: rychlost přiznal (jaký rozdíl
proti tomu, jak se postavil ke svému dopravnímu přestupku třeba p. Kavan),
abstinenta ze sebe nedělá a herečku si vzal. Možná měl abdikovat, když byl
se zdravím na huntě, a možná ne: tady si maně vzpomínám na dr. Beneše, který
hlásal zásadu, že nemocný člověk nemá být presidentem, a sám ji nedodržel;
ale není mi známo, že by něco takového hlásal také Václav Havel.
Ovšem na knize Johna Keana mi nesedí už ten název "Václav Havel: politická
tragédie v šesti dějstvích". Jak pan Keane definuje politickou tragédii? Je
to případ Winstona Churchilla - nezvolen poté, co úspěšně vedl Británii ve
válce? Nebo je to případ dr. Eduarda Beneše - zničení státu, jehož byl
presidentem, obnova a konečný poválečný debakl zakončený jeho smrtí? Nebo
zpronevěření se vlastním ideálům? Vezměme citáty z rozhovoru:
...výkon moci vždycky vede k přehnané sebejistotě a pošetilosti...
...jak nenásilně sdílet moc a veřejně výkon moci kontrolovat. Pokud v mé
knize o Havlovi existuje nějaké ústřední téma, je to tohle.
Václav Havel podle mne není typickým příkladem pro takovou demonstraci.
Ústava presidentovi ČR jeho moc značně omezuje - např. proti moci presidenta
USA nebo Ruska.
Václav Havel má poslední presidentské období, které tuším skončí příští rok
- v každém případě brzy, a pokud svoje presidentování přežije, což bych mu
velmi přál, bude mít zase víc času, klidu a bude moci napsat absurdních a
jiných dramat, kolik bude chtít, bude se moci svobodně, funkcí nesvázán,
vyjádřit k čemukoli. Může třeba napsat své paměti. Tomu já neříkám tragédie.
Aleš Kastner