Není daleko víc šokující, že Havel jednal s KGB?
Petr Bradáč
Ohlas na některé texty BL od 18.10.1999, týkající se Václava Havla:
Když čtu v Britských listech záznam o prohlášení Havla z 15.10.1999 na pražské konferenci k 10. výročí listopadového
převratu k údajným slibům Dubčekovi podpořit jeho kandidaturu v příštích presidentských volbách, ohlasy na ně a
konfrontaci s historickými prameny, dokonce citáty ze vzpomínek Vlasty Chramostové o pokusu Havla manipulovat Dubčekem
už v Melantrichu, napadá mne pochyba: Není zamlčení a překrytí mnohem důležitější pasáže vzpomínek Vlasty
Chramostové taky účelovou manipulací? Rozhořčením nad mravním pochybením mravokárce dát zapomenout na aktivitu,
srovnatelnou snad jen s tak ostouzenými údajnými vlastizrádci ze srpna 1968?
Cituji Právo, které dne 14.10.1999, ve své příloze Salon uveřejnilo pod názvem Nezaokrouhlené narozeniny ukázku z
úvodní kapitoly vzpomínkové knihy Vlasty Chramostové, kterou připravuje k vydání počátkem listopadu 1999 nakladatelství
Doplněk. V ní autorka mj. uvádí událost z doby existence ústředí Občanského fóra v prostředí Laterny magiky (asi mezi
20.11. a 6.12.1989):
Milota (Stanislav Milota, 1933, původní profesí kameraman, jeden z prvních signatářů Charty 77, manžel Vlasty
Chramostové, byl poté od ledna do května 1990 prvním šéfem prezidentského sekretariátu - pozn. red.) tehdy dostal od
profesora Františka Janoucha malý nahrávací přístroj. Nestačil ho vyzkoušet, když bylo třeba spěšně odjet na tajnou
schůzku se sovětskými představiteli KGB do konspiračního bytu někde v Mánesově ulici. Strčil ho tedy do vnitřní kapsy
své zelené bundy a jeli. Řeč se točila kolem vývoje v ČSSR. Jak si Havel představuje další vztahy se Sovětským
svazem, budou-li politické procesy, a další naléhavé otázky. Dodnes si Standa pamatuje jenom Havlovo Eto naše
dělo, kterým odpovídal na četné dotazy Sovětů. Na mnoho jiného si ze schůzky nevzpomíná, jeho odpovědnost
soustředila veškerou pozornost na nahrávání z polootevřené bundy. Co následovalo, byl největší průser v dějinách
amatérské špionáže. Nahrávadlo stačilo na půl hodiny. Najednou zaznělo zpod bundy hlasité píííp, píííp a červené světélko,
které se rozsvítilo, upoutalo pozornost všech. Pohledy. Vteřina. Standa pohotově poodhrnul okraj bundy a jako do mikrofonu
řekl spěšně: "Ano, ano, už jdu." A vypadl z místnosti jak cukrářŠ
Nestojí TOHLE přiznání za přinejmenším stejnou pozornost, jako ona Havlova nemravnost v jednání s Dubčekem? Není
pozoruhodné, že česká media si této KLÍČOVÉ části vzpomínek dodnes ale vůbec nevšimla?
Petr Bradáč
Poznámka JČ: O této epizodě se také hovořilo na nedávné pražské konferenci historiků věnované listopadu 1989. Ano, ale nepropadejme zaslepujícímu, anachronickému antikomunismu. Vykládal mi kdysi redaktor Svobodné Evropy Radko Kubičko, který byl v listopadu 1989 teprve studentem na novinářské fakultě, že jménem povstaleckých studentů utvořili výbor, který vyjednával - zprvu velmi opatrně - s komunistickým vedením fakulty. Kubičko v žádném případě nebyl komunista - s hrůzou ale brzo zjistil, že revoluce šla tak rychle kupředu, že jeho studentská delegace (k vyjednávání s komunistickým vedením fakulty jménem povstaleckých studentů bylo zapotřebí dost odvahy) začala být brzo označována za kolaboranty, že se s těmi komunisty vůbec bavili! Totéž platí v této věci o Občanském fóru a Václavu Havlovi a jednání s KGB. Jak opakovaně svědčí Petr Pithart, situace v listopadu 1989 vůbec nebyla jasná. Nebylo jisté, zda proti lidem nebudou vyslány tanky, zda nedojde ke krveprolévání. myslíte si snad, že Občanské fórum nemělo s KGB vyjednávat, když se vyskytla příležitost, a mělo Rusům říci, "Jděte do p..." a případně riskovat ozbrojený zásah? - Jistě, dnes víme, že takový ozbrojený zásah byl nepravděpodobný, ale tehdy to lidé v OF nevěděli...
