Zeď v Matiční
Překvapuje mne, že někdo stále bere zeď v Matiční ulici jako rasistický problém České republiky. Například v Praze-Modřanech, kde bydlím, jsou lidé-nemotoristé odděleni od lidí-motoristů podobnou keramickou zdí a nikomu to nevadí. Fotbalové stadiony jsou odděleny od lidí-nefanoušků také zdí. Přitom přece nejde o žádný podtext, kdy by lidé-fanoušci chtěli dát najevo lidem-nefanouškům své pohrdání.
Dodnes také nikoho nenapadlo alespoň jednu noc strávit s lidmi, kteří si stěžují na své spoluobčany na druhé straně ulice. Nikdo se dodnes nezabýval tím, zda skutečně mají, či nemají pravdu. Vysocí představitelé Evropské unie by mohli v rodinných domcích jeden dva dny přenocovat, a teprve pak mluvit o oprávněnosti, nebo neoprávněnosti stížností.<
Když se totiž na celou věc podíváme z běžného lidského pohledu, nepodbarveného barvou pleti, jde o normální sociální problém. To, že jedna skupina obyvatel v tomto sporu zainteresovaných, patří k nějakému etniku, je přece vedlejší, stejně jako by mělo být vedlejší, k jakému etniku patří šmelináři s oděvy, prostitutky na E 55 nebo kšeftaři na Václaváku. Platí přece nějaká pravidla pro každého -- a to ať právní, tak společenská. A pokud se podle nich nechová, musí čekat nějaké sankce či trest.
Jan Lipšanský
Poznámka JČ: Je to myslím trochu složítější. Potíž je, že někteří - mnozí - Romové se necítí součástí většinové společnosti v ČR a necítí se povinováni dodržovat její společenská pravidla. Někteří z nich zcela programově využívají svého asociálního chování jako protestu proti většinové české společnosti. Vyvstává zajímavá otázka, zda na to mají - při nesporné diskriminaci, jakou Romové mnohdy v ČR pociťují - právo.