Dobrá nálada aneb proč jsem nepodepsal výzvu "Děkujeme, odejděte!"
S blížící se zimou, představou roztopených amerických kamen ve velkém domě u rodičů, kde hodlám strávit svátky, s odměnami na konci roku (a pocitem, že práce na grantech a výzkumných záměrech nebyla jenom koníček :-)) a po shlédnutí alespoň části Feničova projektu do mě vstoupila dobrá nálada. Přišla pomalu, neboť člověk na poměry nadává už jaksi ze zvyku, to, že je tady, jsem si vlastně uvědomil až při přemýšlení nad eventuelním podpisem zmíněné výzvy.
Nepodepsal jsem. Je dobře, že se volby zatím nekonají elektronickou formou. Tak jako je jiný styl e-mailů ve srovnání s klasickým dopisem psaným rukou na papíře, je rozdíl zaškrtávat politiky při udělování preferenčních hlasů za plentou volební místnosti, kam jsem musel dojít, a podpisem výzvy, aniž bych vstal od pracovního stolu. (Ano, internet používám v práci, například teď ve 20:45-to jen aby mi moralisté příliš nespílali.) A zatímco jsem se nepodepisoval, přemýšlel jsem trochu, proč nepodepisuji.
Před lety jsme s kolegou dělali pro jeden podnik návrh úprav kanálkové pece. V té době byl podnik v nejistotě, jestli po další valné hromadě nebude hlavním sortimentem šití erotického prádla (přeháním, ale nejistota v podniku vládla). Jednou nebyly suroviny, jindy odbyt, poté nezaplatil odběratel...
Dnes jsme byli v onom podniku s kolegou -a dvěma studenty, abychom jim ukázali také praxi - znovu. Nechtějí úpravy, ale rekonstrukci.
Chtějí rozšířit sortiment; vede se jim lépe. Jistě, jeden podnik je statisticky nevýznamná položka. Fakt, že "to jde", že není všechna země spálená a podniky vytunelované, působí na duši blahodárně; konečně nějaký vývoj, který je také pokrokem.
Z politiků se stali lidi. Klaus přestal být nadčlověkem a Zeman čertem (pro někoho naopak); stařičký mocnář Havel je omylný také. Tomáš Marek a jemu podobní sice ještě nepochopili, že ideologie nestačí, zrnko tohoto poznání však už občas uvidíte a o některých problémech se občas diskutuje věcně.
Televizi nemám a tak nemohu její úroveň posoudit; poslouchám Radiožurnál a proč to neříci - jsem spokojen. Možná je to zdání, ale připadá mi docela věcný a objektivní.
Noviny čtu spíše, pokud se chci nechat naštvat. Už jsem se naučil poznat, co píše katolík a co tržní fundamentalista; co píše intelektuál chtějící ukázat, jak je morální, protože něco odsuzuje (plot v Matiční, globalizaci, potraty, antikoncepci, evoluční teorii...). Přiznám se, že za to hodně vděčím Britským listům.
Nynější vláda není zdaleka tak špatná, jako nebyla Klausova vláda dobrá. Nesouhlasím se vším, ale v podstatě se mi zdá, že echt pravičákům schází střelivo. Neprivatizuje se hůře ani pomaleji (nepočítám-li kupónovou privatizaci), nenacházím chyby kabinetu takové, že bych nemohl vyjmenovat větší u minulých vlád. Není nejlépe, ale špatně není.
Sociální demokracie přestala být zlým snem, kterým se straší mladí pravičáci před spaním. Stala se volitelnou, omylnou, demokratickou, chybující ...prostě normální stranou. Pozice se vyrovnávají, všechny strany je možno kritizovat...
Možná jsem dnes nepřiměřeně optimista, ale zdá se mi, že je čas
na "dobrou náladu". Nebo alespoň na neutrální.
Přestáváme být děti, nejdříve rozjásané a potom zklamané.
Přechodné období skončilo.
