Nedělní partie o výzvě a poděkování
Jestliže v pořadu "V pravé poledne" na ČT1 ukázali politikové, že příliš nechtějí rozumět, o co někdejším studentským vůdcům jde, a diskuse se stále vracela k osvědčenému tématu, kdo s kým a proti komu, pak vystoupení Igora Chauna v "Nedělní partii" na Tv Prima, zřejmě působilo na diváky jako hlas z téměř zapomenutého světa.
Přesto si neodpustím několik poznámek, které si žádají, aby byly zodpovězeny. Ať už autoři výzvy, nebo jejich oponenti, všichni hovoří o opoziční smlouvě, větší či žádné míře komunikativnosti politických stran, o "blbé náladě" a podobných pocitových záležitostech, avšak nikdo z nich nejde k jádru problému. Opoziční smlouva přece není příčinou, ale důsledkem toho, co se stalo už dříve, v době kdy ODS ovládala Poslaneckou sněmovnu.
Vzpomeňme si, kdy celebrity ODS a ODA se nestydatě dohadovaly, jak dlouho ještě má být před právníky zhasnuto, kolik bychom měli mít nezaměstnaných, abychom se měli dobře, případně, jak moc by měli být bohatí ještě bohatší, aby i chudí z toho občas měli nějaký drobeček. Ty oslavné orgie na trh bez přívlastku totiž nebyly ničím jiným, než výsměchem elementárním zásadám lidské slušnosti. Kde kdo z těchto politiků se dnes pohoršuje, že rostou preference KSČM takovou mírou, až vzbuzují obavy. Nebylo by však přínosnější místo rádoby zásadových výzev o zákazu KSČM vrátit politice slušnost a rozejít se s tunelářskou ekonomikou? Není pochyb, že kdyby se tak stalo, komunisté by přišli o vítr v plachtách.
Někdejší šéfredaktor LN Jefim Fištejn se zeptal, zda Igor Chaun se necítí znepokojen souhlasem představitelů KSČM s jejich výzvou a zda totéž necítí jestliže se plánované demonstrace zúčastní anarchisté a pravicoví radikálové, případně nestrukturovaný dav. Šel z toho studený závan pokusu o denunciaci v osvědčeném stylu - "k čemu se přikloní komunisté, nutně musí být zdegradováno".
Zajisté, komunisté kritizují politiky za totéž, co jiní nespokojení občané. Jefim Fištejn však opomenul zásadní rozdíl. Někdejší studentští vůdcové vystoupili proto, aby svým dílem přispěli k obnově vážnosti demokracie, k obnově její mravní síly, tedy k posílení toho, o čem byly naděje nejširší občanské veřejnosti. Kdežto komunisté usilují o návrat marxismu, tedy o návrat toho, co se nejen ukázalo být jako života neschopným, ale především veskrze špatným a zločinným. Když dva říkají téměř totéž, není to totéž. Je od pana Fištejna poněkud neslušné tvářit se, že tyto rozdíly nevidí. Nebo si snad myslí, že to, co se zde dlouho dělo, tím míním absenci práva a zvůli zlodějů a tunelářů, při shovívavém přihlížení politiků a výmluvách, že to je daň za demokracii, bylo normální?
Jestliže občané podepisují tuto výzvu a jejich počet už překročil sto tisíc, říkají tím, že jsou nespokojeni s Klausem a Zemanem. Otázkou však je, zda říkají pouze to a nic jiného? Obávám se, že říkají mnohem více, než jen pouhý nesouhlas s opoziční smlouvou a parlamentní zákopovou válkou. Středem nejširší kritiky je zajisté arogance moci, pohrdání občany, ale také to, co přivedlo celou zemi na okraj krize.
Vše nasvědčuje, že události začínají iniciátory výzvy předbíhat. Zástupce odborů z ČKD, který se v "Nedělní partii" zmínil dosti zřetelně, v čem občané vidí problém, marně očekával srozumitelnou odpověď. Na Václavské náměstí zajisté přijde mnoho lidí, budou mnoho očekávat, už jen proto, že mnozí z nich sáhli na dno úspor a už jsou v koutě. Nicméně, tento diskusní pořad ukázal, že výzva přichází v hodině dvanácté. Ta otázka, která visela ve vzduchu však zodpovězena nebyla: "zůstane jen u morálního apelu, nebo vznikne nová politická strana, která jej naplní?"
