Návrh novely vysokoškolského zákona a Boloňská deklarace
Jiří Zlatuška je rektor Masarykovy university a profesor
informatiky.
University představují v evropském kontextu tradici
institucí, které
z hlediska staletí svého trvání jen těžko hledají obdobu. V oblasti
vysokoškolského
vzdělávání je však dnes tato kontinuita propojena s velkými změnami, kde
dynamika reakce terciárního vzdělávacího sektoru na potřeby tzv. znalostních
ekonomik představuje jednu z nejvýznamnějších podmínek konkurenceschopnosti
celé společnosti i předpoklad snazší adaptability kvalifikované pracovní
síly na změny globálního ekonomického prostředí.
V červnu loňského roku
došlo na ministerské konferenci v italské Boloni k přijetí deklarace o
evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, ve které se evropští ministři
školství zavázali zejména ke koordinaci národních politik tak, aby nejpozději
během první dekády 21. století došlo k ustanovení systému, ve kterém bude
universálně srozumitelná kvalifikace, kterou absolventi jednotlivých typů
vysokoškolského studia v Evropě získávají, ve kterém dojde k přijetí systému
dvoustupňového studia, ve kterém bude absolvování prvního cyklu VŠ vzdělání
(typicky tříletého) podmínkou přístupu ke vzdělání v cyklu vyšším a jehož
součástí bude studium postavené na bázi získávání kreditů s cílem podpory
studentské mobility jak v geografickém smyslu, tak ve smyslu větší rozrůzněnosti
toho, co vysoké školy uznávají jako započitatelnou součást studia včetně
tzv. celoživotního vzdělávání.
Na sklonku loňského roku předložila skupina poslanců vzdělávacího výboru
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR návrh novely vysokoškolského zákona,
která ve většině bodů (s výjimkou posílení pravomoci rektorů při ustanovování
podmínek pro přijímací řízení, které by mohlo urychlit změny, na které
velmi netrpělivě čeká veřejnost, ale jejichž faktická realizace by v rámci
současných zákonných kompetencí a závazných časových termínů byla těžkopádnější
a zdlouhavější) přímo vychází z toho, co Boloňská deklarace pro evropské
vysoké školství předznamenává.
Programy celoživotního vzdělávání jsou v současném znění vysokoškolského
zákona z roku 1998 pojaty tak, že nemůže dojít k jejich akreditaci, a tedy
ve smyslu § 44 zákona nezískávají jejich absolventi vysokoškolské vzdělání
- a to bez ohledu na rozsah nebo náročnost absolvovaného studia. V
pracovněprávní
oblasti je však vymezení kvalifikace pracovníků přímo vázáno na typ získaného
vzdělání a celoživotní vzdělávání u pracovníků ve střední nebo vyšší věkové
kategorii se tak stává hodnotou, která sice fakticky jejich kompetence
zvyšuje, ale v právním smyslu ke zvýšení kvalifikace nedochází.
Dnes se
tento problém týká především těch, kterým byl za komunismu odepřen přístup
na vysokou školu, ale v budoucnu budou mít obdobný zájem i dnešní absolventi
bakalářského studia, po kterých budou kariérní řády pro určité funkce vyžadovat
vzdělání magisterské.
Novela předpokládá možnost akreditace studijních programů i ve sféře
celoživotního vzdělávání a nabízí řešení, které účelným způsobem rozšíří
možnosti získávání vysokoškolské kvalifikace i odpovědnost vysokých škol
zaměřenou na zkvalitňování kvalifikační báze naší společnosti. Nejedná
se přitom o krok, který by znamenal paušální zavádění nových titulů, které
by automaticky získávali účastníci libovolných kurzů universitami pořádaných.
Vazba na akreditaci, jejíž požadavky by byly srovnatelné s akreditací
standardních
studijních programů tzv. iniciálního vzdělávání, které je dnes hlavní náplní
činnosti vysokých škol v ČR, poskytuje dostatečnou záruku kvality a nároků,
které budou na absolventy těchto programů kladeny, a není třeba se obávat
laciného výprodeje titulů, kterým často odpůrci možnosti získávání formální
kvalifikace cestou akumulace splněných požadavků v kurzech celoživotního
vzdělávání argumentují.
Nezanedbatelným důsledkem tohoto zvýšení formální váhy vhodných programů
celoživotního vzdělávání i bude posílení faktického zájmu o ně u zaměstnanců
i jejich zaměstnavatelů a následné zvýšení podílu nestátního sektoru na
financování rozvoje vysokého školství v ČR. Omezené prostředky státního
rozpočtu budou účelněji vynaloženy na zachování a garantování bezplatného
přístupu ke standardním studijním programům pro studenty klasických forem
v iniciálním studiu. Pro celoživotní studium se v rámci evropských iniciativ
rýsují zajímavá schémata umožňující financování těchto programů z prostředků
oddělených od prostředků, které jsou státními nebo veřejnými rozpočty věnovány
přímo na vysoké školství. V některých zemích se kromě účastníků této formy
vzdělávání samých podílejí na jejich spolufinancování i instituce zodpovědné
za regionální rozvoj nebo řešení problémů nezaměstnanosti nebo rekvalifikace.
Expertní doporučení, která jsou v současné době z Evropské komisi zvažována,
obsahují i zřízení speciálních "kreditních karet", které by byly použitelné
na financování těchto programů a na které by finanční prostředky přicházely
i ze sociálních fondů a fondů věnovaných řešení nezaměstnanosti (obdobné
doporučení pochází i od Mezinárodní organizace práce).
Obavy, že by možnost získávání diplomů cestou celoživotního studia v
současné situaci mohlo znamenat ustanovení "dvoukolejnosti" mezi neplaceným
diplomovým studiem a jeho placenými formami v obdobné podobě, jako je tomu
v Polsku nebo Bulharsku, jsou zřejmě v současné době velmi málo opodstatněné
- faktická nabídka studijních míst v iniciálním vzdělávání universitního
typu je v ČR díky vývoji ve vysokoškolském sektoru samotném dostatečně
vyrovnaná demografickým trendem v počtech uchazečů, kteří ve vhodné věkové
kategorii přicházejí. Pro vysoké školy je v této situaci student studující
za peníze, které na jeho studium poskytuje stát, podstatně jistějším klientem,
než kterého by získaly jeho předčasným vykolejením do placené formy studia.
Z hlediska rozvoje lidských zdrojů v ČR je ovšem nezbytné podpořit větší
zájem o další vzdělávání ve vyšších generačních hladinách, kde je využití
možného tvůrčího potenciálu hlavním reservoárem zatím nevyužívaných možností.
V řešení otázky vzájemného vztahu a hierarchie bakalářského, magisterského
a doktorského studia se novela nespokojuje s tím, že hierarchickou strukturaci
vzdělávacích programů současné znění zákona umožňuje jako jednu z myslitelných
možností, ale jejím závazným stanovením umožní výrazné urychlení konvergence
vysokoškolského systému ČR se systémy evropskými. Nezanedbatelným efektem
bude i posílení váhy bakalářského studia, protože tak povede ke standardní
vysokoškolské kvalifikaci a uchazeči o studium na ně přestanou pohlížet
jen jako na formálně možnou, ale fakticky méněcennou variantu svých budoucích
studií.
Formální rozdělení dosud převážně monolitického magisterského studia,
které je zatím hlavní formou, ve které vysokoškoláci v ČR studují, bude
znamenat i lepší možnosti výběru skutečně optimální kombinace nároků studijního
programu, kvality jeho konkrétního zaměření na jednotlivých vysokých školách
a předpokladů a zájmů každého jednotlivého studenta. Studentům se otevře
bohatěji strukturovaná nabídka studijních příležitostí, což je také podstatným
motivem toho, proč je dobré změny tohoto druhu aktivně vyvolávat, nikoli
jen čekat na to, které školy je samy od sebe umožní a které ne.
Vysoké školy jsou nejen tradičním motorem sociálního, kulturního a
ekonomického
rozvoje, ale v zemích s výraznou kapitalizací produktů myšlenkového bohatství
se stávají i spolupodílníky na malých dynamických firmách s velkým inovačním
potenciálem. Takové firmy jsou dnes v zahraničí vytvářeny zejména jako
zhodnocení nápadů, se kterými se absolventi vysokých škol ucházejí o úspěch,
na kterém se mateřská škola může významně podílet. V zemích, které dokáží
myšlenek v hlavách svých občanů využít jako spolehlivějšího zdroje prosperity
než levné síly málo kvalifikovaných svalů, jsou takové malé firmy osvědčenou
složkou přediva vztahů mezi výzkumem a praktickým využitím nových technologií
a expertních znalostí. Významně se v této roli podílí např. na aktivitách
aplikovaného výzkumu v Pátém rámcovém programu EU a není náhodou, že strategie
pro skutečnou politiku výzkumu, se kterou Evropská komise 18. ledna 2000
přišla ve sdělení COM(2000)6, uvádí malý podíl takových odštěpných společností
(spin-offs) využívajících přímou návaznost na výzkum v pokročilých
technologiích jako jeden z hlavních problémů malé evropské konkurenceschopnosti
vzhledem ke Spojeným státům a Japonsku. Otevření možnosti vysokých škol
vstupovat do obchodních společností, které současné znění zákona nepřipouští,
bude významným příspěvkem k tomu, aby se předsevzetí vybudovat konkurenční
výhodu České republiky nikoli na levné pracovní síle nebo exportu surovin,
ale na technologické i inovační kvalitě výrobků i služeb, nestalo jen
neuskutečněným
přáním.
Hovoříme-li o investicích do vzdělanosti jako o tom nejlepším, co pro
budoucnost společnosti, ve které žijeme, můžeme učinit, je zpravidla docela
jednoduché se na takové tezi shodnout - až do okamžiku, kdy
začneme hledat peníze, které k takové investici použít. Novela vysokoškolského
zákona, kterou dnes mají poslanci na svých stolech, je investicí, jejíž
přínos nebude dán financemi, které by zvýšily deficit státního rozpočtu,
ale rychlostí, kterou dokážeme rozhýbat vysoké školy směrem, kam míří ona
"Evropa vědění", o které hovoří text Boloňské deklarace. Až se v roce 2001
sejdou evropští ministři v Praze při hodnocení praktických kroků, které
se při uskutečňování deklarace podařily, může být současná parlamentní
iniciativa jedním z podstatných příspěvků k tomu, aby z naší strany nezůstalo
jen u slov a zaschlého inkoustu českého podpisu na deklaraci.
(Zkrácená verze tohoto článku vyšla v MF Dnes ve středu 26. ledna
2000.)
Užitečné odkazy:
Plný text poslaneckého návrhu novely VŠ zákona lze nalézt na adrese:
http://www.psp.
cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=3&CT=464&CT1=0.
Boloňská deklarace je (v angličtině) zveřejněna např. na adrese: http
://www.murst.it/convegni/bologna99/dichiarazione/english.htm.
Sdělení Evropské komise COM(2000)6 o strategii cesty k evropské oblasti
je publikováno na adrese: http://europa.eu.int/com
m/research/area.html.
Problematice bakalářského studia a jeho začlenění do struktury VŠ studia
byl věnován jeden z kulatých stolů diskuse Výzva pro 10 milionů:
http://www.10milionu.cz/kulstu
l/2.html.
