 |
"Já jsem český občan s bílou hubou, tedy rasista, xenofob a kdo ví, co ještě."Jan KynclV sobotní MF Dnes vyšel podle mého názoru výstižný článek Karla Steigerwalda "Právo lítat na Čertovy kameny". Definuje v něm mimo jiné "nerasistu", jako toho, kdo neočekává, že "všichni jsou si rovni", ale že "všichni máme právo být různí". Poopravil bych to nahrazením slova "rovni" slovem "stejní". Protože když přijmeme pozici radikálního antirasismu ve stylu Ing. Petra Uhla, dostaneme se do nesnází zdravého rozumu skoro na každém kroku. Ženy se liší od mužů, v něčem všechny, v něčem statistiky prokazatelně, ve smyslu "statistický soubor žen v ČR ve věku 16-60 let se liší v některých ukazatelích od statistického souboru mužů ze stejného regionu a věkového rozpětí". Tak třeba IQ: směrodatná odchylka ženského IQ je mnohem menší, než mužská, je tedy méně velmi hloupých, ale i velmi chytrých žen, než velmi chytrých, ale i velmi hloupých mužů. Kdo věří v evoluci, je spokojen: vidíme, že příroda si dovoluje více experimentovat s muži, je-li žena velmi hloupá, je to pro dítě v době kamenné větší tragedie, než je-li vysloveně hloupý otec. Podobné statistiky platí mezi obyvateli různých regionů a národy; Židé a Arabové mají statisticky vyšší IQ než Evropané a Evropané mají statisticky vyšší IQ než obyvatelé střední Afriky. Jsem již konstatováním faktu /z odborné medicínské literatury, podloženo měřením/ rasista? Jak mohu svoji větu modifikovat, aniž bych už rasistou byl? Co takhle: "Obyvatelé střední Afriky jsou hloupější než Evropané." To je "jistě" rasismus. Když řeknu "Židé a Arabové jsou chytřejší, než Evropané"Šbude to rasismus? Podívejte se, já si myslím, že například Arabové smrdí: všichni, se kterými jsem se setkal a nebyli navoněni tak, že to čich vzdal, smrděli. A ti navonění mi smrděli onou voňavkou. Mám právo si to myslet? Myslím si ovšem, že já Arabům smrdím také a možná hůř. A podle mě si Arabové mohou myslet, že běloši smrdí, případně, že smrdí ten Kyncl. /Tohleje vlastně rozepsaná Steigerwaldova myšlenka./ Další otázka je, nakolik máme právo na své osobní zkušenosti a jejich zobecňování. Zobecňování je samou podstatou jak poznávání světa, tak např. technikovy práce. A jestli máme právo se podle zobecnělých zkušeností chovat. Na postupu "když tam dávám tento šroub, často to praská, takže tam dám silnější" těžko najde humanitně orientovaný intelektuál něco špatného. Postup "do tamté hospody chodí především Romové, dva kamarády tam zbili a tudíž tam já osobně na pivo chodit nebudu " Šudělá ze mě rasistu, nebo ne? Jan Čulík popisuje, jací byli tři-čtyři Romové v dokumentu "Gypsies, Tramps and Thieves". Mým zkušenostem a zkušenostem mého okolí s Romy onen popis neodpovídá. Je pravda, že jsem poznal inteligentní slušné Romy, ale v mých zkušenostech tvoří menšinu. Jak daleko sahá pravomoc pachatelů dobra sahat mi do zkušeností? Jan Čulík dále napsal opravdu perlu: "Šse film soustředil na vnitřní muka několika málo vybraných jednotlivců, kteří byli těžce postiženi pronásledováním většinové české společnosti". Úžasné: přečiny dělají vždy jednotliví Romové a nesmíme zkušenosti s nimi přenášet na jiné. Ale ony jedince pronásleduje "většinová česká společnost". To už nejsou jednotlivci? Mně zatím okradli vždycky jednotliví Češi, ta příšerná "většinová česká společnost" se na mě ještě nikdy nevrhla. Měří se opět dvojím metrem: zobecnění "Romové kradou" je nepřípustné, zobecnění "Češi jsou rasisti" je O.K. Možná mě donutíte takové patalogické /odvozeno z "patafyzika", ne patologie/ věci říkat, ale myslet si je nebudu. Profesionální rasistobijci, pachatelé dobra za každou cenu, mají široké pole: v mnoha knihách se dočtete, že jeden národ je lstivý, jiný hloupý, jiný melancholický. Radikálové hlásající, stejnost lidí a nepřípustnost zobecňování mohou začít zakazovat. Problémy se tím nevyřeší: se špatnou diagnózou se špatně léčí. Problémy nepřestanou existovat s tím, že se naučíme nějakou correct speech. Zákaz zjišťovat národnost pachatelů zločinů ničemu nepomůže. Zakázat zobecňovat svou zkušenost a chovat se podle ní zatím pachatelé dobra nemohou. Češi jsou stejným způsobem rasisti, jakým jsou Romové asociálové a zloději: obojí je zobecnění, které někoho urazí. Na vysvětlenou: ne všichni Češi jsou rasisti a ne všichni Romové jsou asociálové a zloději. Kolikrát jsme tuhle argumentaci četli, jenže pokaždé jen jedním směrem? Ale urazit obyvatele "většinové české společnosti" je asi v pořádku. Řešení "romské otázky" bude komplikované. Činnost Ing. Petra Uhla a podobných řešení jen zkomplikuje. Ještě nějaký čas (a to jsem optimista) bude "většinová česká společnost" na romskou menšinu doplácet: na sociálním, zdravotním zabezpečení, bytovou politikou, speciálními projekty -a tento fakt neodstraníte tím, že zakážete statistiku, k jakým národnostem peníze směřují. Znám jednu romskou rodinu, kde babička neumí číst a psát a ani hodiny; vnučka má v páté třídě ZŠ samé jedničky. Vím, že pokrok je možný. Souhlasím s tokem peněz "k romské menšině". Jenže quo usque tandem, Catilina? Jak dlouho ještě, když -aniž bych se nějakých útoků dopouštěl- jsem jakožto "většinová česká společnost" napadán, urážen, hrozí mi víza a nepřijetí do EU? To, co pan Uhl káže a co Jan Čulík píše, je nejlepší cestou k rozeštvání společnosti. Když kamarádce lékařce Romové /konkrétní rodina, jednotlivce se určit nepodařilo/ ukradli fonendoskop, nezahořkla. Jedna konkrétní Romka jí v ordinaci ukradla boty, nepříjemné, ale co se dá dělat. Ale když policie přivezla k posudku totálně opilého Roma /lékař dnes musí potvrdit, zda je záchytka nutná/, který vedl řeči o tom, ať volá "Praha, Petr Uhl, že se tu děje nespravedlnost", začala se deklarovat jako rasistka. Podobně učitelé, kteří si netroufají vyžadovat domácí úkol. I to je projev rasismu, chcete-li úkol po Romovi /stejný jako po jeho spolužácích, abych objasnil/. Stejně jsem podle vás rasista; tak se s tím identifikuji. Namísto kontraproduktivních řečí je třeba si uvědomit, jaké odlišnosti sneseme a jaké ne. Možností je mnoho: od důrazu na vzdělávací programy, kdy odlišnost vlastně netolerujeme, ale pokoušíme se ji eliminovat, až po podporu kočování a automatické vyplácení dávek. Taky bychom měli zjistit, jaký život si vlastně naši romští spoluobčané přejí. Od jejich předáků jsem slyšel ideály, které s mojí zkušeností stran přání Romů, se kterými jsem se setkal, mají společného velmi málo. K čemu ale pomohou idealizace? Každého žáka a studenta je třeba chválit; je třeba chválit i "většinovou českou společnost", třeba za projekty, které se povedly. Přístup "vidíš, jak se ti jeden příklad povedl" může být stejně pravdivý, jako "vidíš, jak jsi ty tři příklady zkazil". Ačkoli jsem Čech, považuji se za natolik normálního, že budu mít radost, když mi ukážou v televizi fungující třídu s romskými poradci, budu mít radost, až budu učit romské studenty. Už ze sobeckého pohledu, že tenhle člověk si na sebe asi vydělá a moje daně mohou částečně jít už na něco jiného. Přesto jsem (prý?) rasista. Už proto, že nerezignuji na zdravý rozum. Ale zatím Petr Uhl rozeštvává společnost a já nevím, jsem-li rasista, či-li nic. Poznámka JČ: Pan Kyncl argument nepochopil. Jde o něco trochu jiného. Opakuji: i kdyby 90 procent Romů v ČR žilo asociálním životem, nikoho to neopravňuje lidi pro to vraždit, v žádném případě, a zvlášť nespravedlivé je pro to vraždit či mrzačit slušné lidi. Se společností, která toleruje, aby v ní byli lidé pro svou barvu kůže beztrestně zabíjeni nebo mrzačeni, je něco vážně v nepořádku. I kdyby se vyskytly jen ty tři případy, které zdokumentoval britský film, stačilo by to, a nenahradí to desítky zvlášť vyučovaných romských tříd. To se nesmí dít, a neomluví to, kdyby stovky Romek někomu ukradly fonendoskop či boty. Pokud se tyto případy v ČR nedostanou do sdělovacích prostředků, které spíše, aby vystupovaly proti nespravedlnosti, se nechávají korumpovat PR agenturami, ptejte se proč. |
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|