Odpověď Janu Lipšanskému: Co si počít se špatnými vztahy mezi Čechy a Romy

Jan Čulík

Odpovídám Janu Lipšanskému na žádost, abych tedy jasně napsal, jak si představuji, že by bylo možno "česko-romský problém" řešit.

Potíž je, že Česká republika nemá první a nejdůležitější předpoklad, kterého je zapotřebí jako prvního kroku, má-li se čehokoliv dosáhnout. Česká republika nemá dobře fungující, efektivní a nezaujatou policii ani soudnictví. Je velkou vinou Jana Rumla, že za dlouhá léta, kdy byl šéfem ministerstva vnitra, se nezasadil o modernizaci české policie na všech jejích stupních. Dodnes jsou policisté spíše nepříliš účinnými úředníky, kteří hlavně sepisují protokoly. Počítačové vybavení české policie se zdá být minimální: v létě 1999 jsem byl několikrát svědky, jak policisté užívají při své práci psacích strojů!!

Prvním předpokladem řešení problémů mezi Čechy a Romy je velmi účinná prevence, pronásledování i trestání kriminality, a to na základě individuálních přestupků, ať ty trestné činy páchá kdokoliv. V západoevropských zemích dochází k výraznému snižování kriminality tím, že jsou veřejná místa nyní už v podstatě všude zadrátována kontrolními systémy průmyslové televize. Kamer průmyslové televize je na britských veřejných prostranstvích v současnosti více než milion a jejich počet dále stoupá.

Paneláky na některých londýnských sídlištích byly donedávna "no-go-areas", rájem pro bující kriminalitu a násilí nejhoršího druhu: obyvatelé, zejména z těch nejchudších vrstev dělníků a nezaměstnaných, vždy jen s hrůzou proběhli po schodech a zabarikádovávali se ve svých bytech. Po zavedení průmyslové televize do všech schodišť i patrových průchodů kriminalita rázem zmizela - paneláky se stávají vyhledávanými byty i "perspektivních mladých podnikatelů".

Stejným způsobem bude muset vybavit veřejná prostranství průmyslovou televizí, která bude čtyřiadvacet hodin denně nahrávat na videopásky, co se na veřejných prostranstvích děje, i Česká republika. Na základě těchto videozáznamů je pak možno postihovat jakoukoliv kriminalitu, ať ji páchají na nevinných občanech skinheadi, anebo Romové.

Tvrdý a účinný postoj vůči kriminalitě je tedy prvním a důležitým předpokladem. Česká republika nesmí pachatelům kriminality, ať jsou z jakékoliv společenské skupiny v národě, z politicky korektních důvodů či pod tlakem z Evropské unie ustupovat.

České sdělovací prostředky však musejí upustit od nehorázně rasistické praxe, kdy se pachatel trestného činu, pokud je to Rom, za pachatele v novinách, v rozhlase a v televizi otevřeně označuje, Čech však ne.

Sdělovací prostředky budou muset stimulovat cross-kulturní dialog mezi Čechy i Romy. Vysílat větší množství pořadů, zejména v televizi, představujících Romy jako jednotlivé lidi, postavy z masa a krve, lidi s emocemi, strachy i touhami, jaké mají i ostatní lidé. Dobrým začátkem by bylo odvysílat v českých televizích pořad Channel Four "Cikáni, tuláci a zloději". Lze ovšem očekávat, že se po jeho odvysílání vzedme v českém národě vlna protestu. Bez ohledu na to bude nutno v takovýchto zlidšťujících programech ve sdělovacích prostředcích pokračovat.

Cca osmdesátiprocentní nezaměstnanost mezi Romy je neudržitelná a bezpochyby je do značné míry zdrojem romské kriminality. Jdete-li v ČR na pracovní úřad, většina lidí, kteří tam stojí ve frontách, jsou Romové. Je známo ze sociologických průzkumů, že kriminalita stoupá s mírou nezaměstnanosti. Bude tedy třeba účinných programů pro rekvalifikaci Romů a pro jejich včleňování do většinové společnosti.

Média i státní úřady budou muset systematicky podporovat dialog mezi bělošskou většinou a romskou menšinou - třeba i tou formou, že vznikne v televizi pořad, kdy skupina bělochů v diskusi zaujme postavení Romů a Romové budou hrát roli bělochů. V takové diskusi se ozřejmí celá řada pošetilých předsudků.

K příspěvkům s romskou problematikou v Britských listech přišlo větší množství ohlasů. Dávám jim na jiných místech dnešního vydání BL prostor. Posuďte sami, co si o nich myslet.