Specifika analogového pozemního vysílání televizního signálu prakticky znemožňují centrální monitoring vysílání jednotlivých regionálních vysílatelů. Zákon č. 468/1991 Sb. v § 5, písmeno e), ukládá provozovateli vysílání "uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání". Ne všichni provozovatelé vysílání - držitelé licencí dodržují tuto povinnost na žádoucí technické a protokolární úrovni. Navržené řešení by tedy mimo jiné znamenalo, že by Česká televize musela zřídit neobyčejně nákladnou monitorovací síť, pokrývající vysílání všech vysílatelů na tzv. "sdílených kmitočtech". To je povinnost, která nepochybně přísluší orgánu státní správy - v tomto případě Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání -, ale nelze ji přenášet na televizi veřejné služby.

Formulace "ČT působí na držitele licencí metodicky" je vágní, právně nevymahatelná a prakticky bezobsažná. V případě "sdílení kmitočtu", které fakticky znamená také sdílení odpovědnosti za vysílání, by toto "metodické působení" muselo být do všech detailů popsáno zákonem. Vyžadovalo by precizní definici s úplným výčtem práv a povinností z ní vyplývajícími pro Českou televizi jako vysílatele ze zákona a regionální televizní stanice jako vysílatele - držitele licencí. To by však v důsledku znamenalo přidělit televizi veřejné služby práva a povinnosti orgánu státní správy, což je v příkrém rozporu s jejím charakterem a posláním.

Formulace "ve spolupráci s RRTV pak spoluurčuje kvalitu" (míněno zřejmě vysílání regionálních vysílatelů) opět přikládá bez právního podkladu České televizi práva a povinnosti, náležející pouze orgánu státní správy.

Formulace "pomáhá dle možností technicky" je opět vágní a bezobsažná a platí o ní, že by musela být přesně řešena zákonem (který by současně České televizi umožňoval kompenzovat výrazné negativní ekonomické důsledky, s nimiž by taková technická pomoc byla spojena).

K části Možná řešení, varianta b):

Návrh řešení je založen na iluzorních předpokladech a v důsledku by znamenal hrubé narušení duálního systému televizního vysílání v České republice v neprospěch soukromých vysílatelů spolu s neúměrným posílením vlivu České televize. Nerespektuje typické rysy moderního mediálního prostředí (libovolně zaměňuje dvě nezaměnitelné funkce, totiž vysílatele, tj. držitele licencí, s výrobci pořadů, tj. s nezávislými producenty) a jeho realizace by znamenala paralelní likvidaci dvou důležitých složek televizního vysílání v České republice: vysílacího okruhu ČT 2 a nezávislého soukromého regionálního vysílání. Podle jednotlivých bodů návrhu:

"zvýraznit spolupráci dnešních držitelů licencí s ČT" - tato spolupráce probíhá téměř výhradně v rovině koordinace technických parametrů vysílání v místech působení regionálních vysílatelů. Není tedy co zvýrazňovat.

"profilovat ČT 2 více jako regionálně zpravodajský kanál" - vysílací okruh ČT 2 v současnosti nesporně patří k nejlépe profilovaným televizním kanálům veřejné služby v Evropě. Je srovnatelný snad jedině s La sept/Arte, od níž se však liší statisticky mnohem příznivějším přijetím u diváků. V této podobě byl systematicky budován pět let. Protože na počátku vysílání pokrýval svým signálem jen o málo více než 50% území České republiky, regionální zpravodajství nebylo a vzhledem k jeho historickému vývoji ani v současnosti není součástí jeho programové nabídky. Navrhovaný zásah by ve skutečnosti znamenal faktickou destrukci záměrně a dlouhodobě utvářeného charakteru ČT 2 a oslabení služby, kterou Česká televize poskytuje veřejnosti, stejně jako zákonem nepodložený zásah do pravomocí k řízení České televize.

"změnit statut držitelů licencí na statut nezávislých producentů" - to je pouze eufemismus pro faktické odnětí licencí jejich současným držitelům. Znamená hrubé narušení existující mediální legislativy, znevýhodnění držitelů licencí a znehodnocení jejich investic. V souvislosti s dalším bodem by pak tato změna přinesla naprosto nepřiměřené zvýšení vlivu veřejnoprávní televize na informovanost obyvatel jednotlivých regionů České republiky.

"v rámci požadavku na podporu evropské a domácí produkce stanovit, že ČT bude zajišťovat část zpravodajství a vysílání regionálního charakteru vedle vlastních týmů také prostřednictvím nezávislých producentů" Předkladatel není dobře informován o evropské legislativě, neboť podle metodiky EBU, závazné pro plnění kritérií mediální legislativy Evropské unie, nejsou zpravodajství a informativní pořady započítávány do zákonných kvót evropské a domácí produkce. Kritéria evropské mediální legislativy v této oblasti tedy nelze plnit prostřednictvím nákupu zpravodajských a publicistických pořadů od nezávislých producentů. Česká televize se však nikdy nezříkala a ani do budoucna nezříká spolupráce s nezávislými producenty v oblasti regionálního zpravodajství (a téže spolupráci je založeno také regionální zpravodajství nejsilnější české celoplošné komerční televizní stanice). Zůstává jí však rozhodování o agendě, pravomoc editora. Pokud by současní držitelé licencí k regionálnímu televiznímu vysílání o tyto licence přišli a stali se nezávislými producenty, pracujícími pro Českou televizi, vzrostl by nesmírně vliv České televize na lokální a regionální televizní zpravodajství a veřejnoprávní televize by přišla o důležitou protiváhu a regulativ: regionální soukromé vysílatele, kteří jsou spolu s ní zárukou plurality vyjadřovaných názorů a pestré škály poskytovaných informací. Navrhované řešení by tedy v důsledku poškodilo zájem diváků v regionech.

K části Možná řešení, varianta c):

Z výše popsaných důvodů nemá smysl tento návrh rozebírat.

Hlavní závěr

Celý návrh koncepce je založen na pokusu o řešení lokálního a regionálního vysílání v rámci analogového pozemního televizního vysílání. V tomto rámci je stávající řešení se všemi nevýhodami, které z něho plynou, patrně nejvýhodnější pro diváky a rozvoj konkurence v regionálním komerčním vysílání. Důležité však je, že veškeré problémy, které se zmíněný dokument snaží řešit, jsou snadno řešitelné v rámci terestrického digitálního televizního vysílání. Nejlepší cesta k jejich řešení tedy vede prostřednictvím přijetí moderní mediální legislativy, regulující pozemní digitální televizní vysílání, a prostřednictvím všestranné státní podpory jeho urychleného rozvoje jak v oblasti televizního vysílání veřejné služby, tak v oblasti komerčního televizního vysílání.

Technické podklady k rozhodování o zajišťování regionálního vysílání

Současná situace

Česká televize na programovém okruhu ČT1 zprostředkovává ve všední dny v 18.00 hod. vysílání regionálních zpravodajských pořadů Severomoravského a Jihomoravského zpravodajství ze svých studií v Ostravě a Brně. V tomto okamžiku dojde na povel vyslaný z těchto studií k odpojení celostátní sítě, která je distribuována pomocí satelitu Kopernikus na jednotlivé vysílače,nebo v některých případech pozemními spoji. Poté je místo signálu z pražského studia vysílán vždy samostatný program pro jednotlivé oblasti. Toto je zprostředkováno následujícími vysílači základní sítě:

Severní Morava:

K 34 - N.Jičín Veselský kopec
K 31 - Ostrava-Hošťálkovice
K 27 - Val.Meziříčí - Radhošt
K 36 - Jeseník - Praděd
K 37- Frýdek Místek - Lysá hora
K 28 - Vsetín -Bečevná
K 33 - Olomouc - Radíkov
K 26 - Třinec - Javorový vrch

Jižní Morava:

Na tyto vysílače základní sítě je poté navázána další síť převaděčů, které signál přijímaný z vysílače hlavní sítě distribuují do dalších lokalit.

Topologie vysílačů základní sítě programů ČT je založena na klasické analogové koncepci plošného pokrytí území signálem vysílaným zpravidla z nejvyšší kóty v dané oblasti relativně vysokým výkonem. Díky tomu je možné menším počtem vysílacích míst nejrychleji zprostředkovat pokrytí co největšího prostoru s tím, že v další etapě je pomocí vykrývacích vysílačů doplňováno lokální pokrytí v problematických místech. Tento způsob pokrývání signálem je naprosto typický pro celoplošné stanice, kde nejsou požadavky na lokální distribuci, protože při místním odpojování těchto vysílačů by došlo k velmi komplikované situaci, křížení zájmu lokální distribuce se skutečnými přenosovými návaznostmi. Je zapotřebí si uvědomit, že navazující lokální převaděče či vysílače nízkého výkonu jsou právě z hlediska zajištění primárního signálu umisťovány na vyšší kóty, takže jednak zpracovávají signál z vysílače vzdáleného několik desítek km, ale nejsou ani vhodné pro účely lokálního vysílání. V řadě případů by též docházelo k problémům distribuce signálu z lokálního studia na takto umístěný vysílač. Dále by bylo nutné naprosto jiným způsobem změnit návaznosti propojení jednotlivých vysílačů a převaděčů, což by v mnoha případech mohlo vést ke vzniku nových problémů s pokrytím daného území. Stejně tak i z technického hlediska by bylo ve všech případech dosti obtížné řešit problematiku teletextu, který v případě ČT zajišťuje i ze zákona služby pro sluchově postižené diváky.

Pro zajištění lokálního a regionálního druhu vysílání se jeví nejvhodnější systém lokálních vysílačů, umísťovaných většinou přímo v obci, s primárním příjmem ze satelitu, kde je možné bezproblémové odpojování celostátního a naopak jednoduché připojení lokálního programu. Právě s tímto záměrem byla již koncipována síť TV Prima, podobná svojí topologií síti GSM telefonů, tj. s řadou vysílačů menšího výkonu v těsné blízkosti příjmové lokality.

Možnosti řešení :

a) Převzetí sítě lokálních vysílačů

Pokud by Česká televize převzala i vysílače s lokální a regionální licencí, v současné době se jedná o cca 69 vysílačů, bylo by možné pomocí satelitního příjmu u nich zajistit příjem programu ČT 1, resp.ČT 2. V řadě případů, zvláště pokud by se jednalo o alternaci s programem ČT 2, by toto řešení pomohlo zlepšit pokrytí těchto lokalit zmíněným programem. Z druhé strany je zapotřebí vidět i tu skutečnost, že v mnoha místech by docházelo ke zdvojování možnosti příjmu. Podstatným argumentem, hovořícím ale proti tomuto postupu, je skutečnost, že Česká televize jakožto veřejnoprávní subjekt odpovídá ze zákona také za technickou kvalitu vysílání. To je v současné době zajišťováno tak, že studia v Ostravě i Brně jsou vybavena kvalitní profesionální technikou, která jednak zaručuje kvalitu primárních snímků, z druhé strany umožňuje i odpovídajícím způsobem signál kontrolovat. V případě navrhovaného řešení by tato významná podmínka nemohla být dodržena a z principu by docházelo k ovlivňování charakteru veřejnoprávního vysílání. Je nutné si uvědomit, že pokud divák sleduje na daném kanálu program ČT, bere potom každý jiný program i za produkt ČT (zkušenosti s vysíláním Panoramy - Sitour apd.). Většina lokálních a regionálních studií nedisponuje odpovídajícím technickým zařízením, které by mohlo poskytovat srovnatelnou kvalitu s veřejnoprávním vysíláním. Nezanedbatelným faktem by bylo i podstatně snížené pokrytí programem TV Prima.

b) Řešení pomocí DVB-T

Vzhledem k naprosté vyčerpanosti možností dalšího přídělu kmitočtů a v souvislosti s celosvětovým trendem k přechodu od analogového k digitálnímu vysílání, se jeví jako jediný způsob řešení tohoto problému začlenění regionálního a lokálního vysílání do multiplexu digitálních programů. Tak jak vyplývá i ze studie Testcomu "Návrh sítí DVB-T", počítá se pro ČR s realizací minimálně dvou digitálních multiplexů, přičemž každý umožní přenos 5 - 6 televizních programů nebo dalších služeb. Zatím se počítá s využitím jednoho multiplexu pro současné celoplošné vysílatele a dalšího pro zmíněné regionální vysílání a doplňující služby. V rámci tohoto projektu by bylo možné na základě uplatnění serverové technologie zvolit takovou koncepci, kdy by jednotlivé příspěvky byly po nově koncipované síti ATM (digitální síť) dopravovány do studia v Praze, zde by byly vkládány do vysílacího serveru a nepřetržitě 24 vysílány. Toto by umožnilo cca 70ti subjektům vysílat denně v ploše asi 20 min s tím, že toto regionální vysílání by bylo sledovatelné na celém území republiky. Nastavením klíče změny časů by se dosáhlo i toho, aby mohly být všechny stanice postupně uspokojovány v zajímavých vysílacích časech. Stejně tak by bylo možné velmi operativně měnit aktuálnost příspěvků, resp.jejich zařazování.

Výhoda tohoto systému by spočívala jednak v možnosti mnohem širšího dopadu regionálního vysílání (v podstatě celostátně), dále v možnosti určité kontroly tohoto vysílání po stránce technické i z hlediska povolovacích podmínek (možnost objektivního monitorování).

Z provedené studie Testcom ovšem též vyplývá další velmi závažná skutečnost, kterou je zajištění vysílání v době souběhu použití jak analogové, tak i digitální technologie. Z předložených návrhů vyplývá, že v nejbližší době bude muset docházet k podstatnému omezování přídělu kmitočtů pro regiony pro možnost započetí přechodu na digitální vysílání, V současné době byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ČR ustanovena skupina pro DVB-T, která řeší otázku problematiky zavádění a přechodu pozemního vysílání na digitální. Bylo by nanejvýš žádoucí, aby do zadání požadavků na charakter stávající digitální služby byl i zahrnut požadavek na začlenění regionálního vysílání. Podle prozatím probíhajících příprav na zavedení DVB-T v České republice lze počítat s následujícím scénářem:

v roce
2000-2001 - experimentální fáze DVB-T
2002- 2006 - první etapa zavádění DVB-T
2007 - 2010 ? - dokončení realizace DVB-T

V doposud vypracovaných studiích je uvažováno se započetím přechodu od analogových na digitální vysílače právě v první fázi realizace (tj. nejprve upravit malé vysílače a až potom přejít na základní síť). Tato etapa by se mohla shodovat se současně udělenou licencí pro vysílání TV Prima do roku 2006.

Z tohoto, ale i z hlediska dalších argumentů, se jeví jako nejvhodnější zachování současného stavu zajišťování regionálního vysílání v etapě analogového pozemního vysílání a doporučení změnu nastartovat až v souvislosti se skutečně kvalitativním posunem v rámci digitálního pozemního vysílání.

Všeobecné poznámky k problematice

Způsob přidělení licence - v rámci Licence vydané Radou ČR pro RTV 7.7.1994 pro TV Premieru bylo v bodě 33) Přílohy dáno:

"Držitel licence bude strukturovat svoje programové schéma tak, aby v případě udělení licencí k regionálnímu a lokálnímu tv vysílání mohl poskytnout určené vysílací časy pro programy držitelů licencí k regionálnímu a lokálnímu vysílání" - konec citátu.

Je tedy s podivem, že když Rada ČR pro RTV původní licenci ze dne 12.1.1993 určenou pro vysílání na K24 v Praze a středních Čechách rozšířila s výše uvedenou podmínkou pro celostátní vysílání, je dnes hledán způsob, jak toto změnit.

V podstatě je tím ohrožen princip veřejnoprávnosti kanálu, do kterého mají být začleněny komerční subjekty, a naopak komerční kanál by byl zcela uvolněn.

V Praze dne 10.února 2000

Dušan Chmelíček, v.r.

ČESKÁ TELEVIZE

Kavčí hory

140 70 Praha 4