Britské listy

pátek 18. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

Komentovaný přehled zpráv Odkazy:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Budoucnost České televize:

Nekvalifikovaný zásah českého parlamentu proti ČT 2 a proti regionálním televizním vysílatelům?(Jan Čulík)

Návrh koncepce lokálního a regionálního TV vysílání v ČR (Stálá komise PSP pro sdělovací prostředky)

Reakce České televize (dokument Dušana Chmelíčka) Neuvěřitelná nevšímavost občanů o své okolí:

Krize bydlení pro mladé lidi (Václav Špíka) Česká politika:

Ostuda Unie svobody (Petr Jánský)

Podnikání vlády (Ivan Hoffman) Odpověď Ferdinandovi:

Proč zájem o Kosovo a nezájem o Čečensko (Jiří Jírovec) Naposledy k diskusi věda, Motl, Bůh a Cihelková:

Osobní matematika a Bůh (V. Novák)

Upřesnění k panu Motlovi (Milan Šmíd)

Systematicky proti mě vedete válku, Jane Čulíku (Luboš Motl)

Už naposledy: pár poznámek k panu Šmídovi a panu Motlovi (Jan Čulík) Ekologie v ČR:

Velkolom Čertovy schody: Studie vlivů na životní prostředí je špatná, shodují se občané, obce i odborníci (Děti Země)

Ikona pro Vaši stránku...

Studie vlivů na životní prostředí je špatná, shodují se občané, obce i odborníci

Děti Země

O výrazné navýšení těžby vápenců Koněpruského ložiska v Chráněné krajinné oblasti Český kras usiluje akciová společnost Velkolom Čertovy schody vlastněná nadnárodními koncerny Lhoist a Heidelberger Zement). Ta v minulém roce silně podcenila tzv. proces E.I.A. (posouzení vlivu na životní prostředí), studii (dokumentaci) E.I.A. odevzdala pozdě a navíc ji Ministerstvo životního prostředí bylo nuceno kvůli zásadním nedostatkům vrátit k dopracování. Proto nebylo dosud vydáno ani stanovisko ministerstva, bez kterého není možné získat povolení k pokračování těžby. Od začátku letošního roku musela být těžba v západní části Velkolomu zastavena.

Důležitou součástí procesu E.I.A. je připomínkování dokumentace, kterou v tomto případě vypracovala brněnská firma Ekoaudit. Vzhledem k obrovské devastaci přírody a krajiny, která je s předloženým záměrem nutně spojena, se do připomínkování zapojila jak laická tak odborná veřejnost.

Připomínky odborníků, občanských iniciativ a obcí, které se nám podařilo sehnat, jsou veřejně přístupné na internetové adrese www.ceskykras.cz/eia.

Z připomínek vyplývá, že dokumentace má množství nedostatků a závažných chyb.

Vzhledem k zamýšlenému navýšení těžby a naprosto nedostatečné dokumentaci navrhují občanské iniciativy a například obec Koněprusy ministerstvu životního prostředí vydat negativní stanovisko. Dále požadují pro případné pokračování těžby výrazné snížení ročního objemu, hospodárné využívání suroviny (narozdíl od současného stavu) a radikální zmenšení dobývacího prostoru.

“Trend těžby v CHKO by měl vést k maximálnímu utlumení a Velkolom Čertovy schody usiluje o přesný opak. Je skandální, že jde proti surovinové politice našeho státu, která požaduje například utlumení těžby v II. zónách chráněných oblastí. Nadnárodní společnosti by se měly konečně smířit s faktem, že velkoobjemová těžba v Českém krasu zkrátka není v zájmu České republiky a zkusit štěstí v zemích, kde jsou bohatší přírodní zdroje", uvedl Michal Štingl z berounské pobočky Děti Země.

Kampaň Za záchranu Českého krasu podporují

Nadace Rozvoje občanské společnosti - Program PHARE,

Nadace Partnerství a Nadace Open Society Fund

Příloha: Výběr z připomínek k dokumentaci EIA

Prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc. (Přírodovědecká fakulta University Karlovy)

Podstatnou část elaborátu tvoří obecná konstatování, která se záměrem těžby v požadovaném úseku vůbec nesouvisejí, nebo souvisejí jen zcela okrajově. Vnucuje se mi dojem, že slouží spíše k odvádění pozornosti méně zasvěcených posuzovatelů od konkrétního záměru.

Celý objekt je hodnocen pouze jako ložisko vápenců, nikoliv jako jedinečný přírodní objekt.

Apodiktická tvrzení, že “současný stav ani výhledová těžba do těžební úrovně 300 m n.m. stávající hydrogeologickou stabilitu nenaruší" (str. 142) neodpovídají realitě. Přirozený hydrogeologický režim území byl - mimo jiné - již právě těžbou značně narušen.

Předložený elaborát má z geologického hlediska závažné nedostatky, které tkví v nekonkrétnosti a zcela nedostatečné geologické dokumentaci.

Mgr. Věra Sklenářová (Obec Koněprusy)

Bohužel v předložené dokumentaci E.I.A jsme byli spíše přesvědčováni, že současný stav, jakož i další ohromné navýšení těžby, je pro Český kras spíše přínosem a vše odpovídá standardům Evropské unie.

Při zevrubném prostudování dokumentace jsme došli k závěru, že je naprosto nepřijatelná a stát nemůže na základě takového materiálu rozhodnout o těžbě svého nejcennějšího ložiska vápenců.

Za značně provokativní pokládáme formulaci závěrečného hodnocení (str. 121). "Ovlivnění obyvatelstva je bez výhrad přijatelné." To, že například obyvatelé Koněprus nemají kam chodit na procházku, protože by spadli do díry, je bez výhrad přijatelné? Jak pro koho. Zkusme si přestavit velikost úhlu v krajině, který je vyřazen z normálního použití s vrcholem v nejbližších obcích. V případě Koněprus je to asi 110° a většinu zbylého prostoru tvoří zemědělská půda! Kdybychom podobným způsobem vyhodnotili uzavřené oddělení psychiatrické léčebny, dospěli bychom nepochybně ke stejným závěrům (Všechny škodliviny jsou pod limity, strava je dobrá a vydatná).

RNDr. Jan Hošek (ekolog a pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR)

V dokumentaci se dozvíme závratné množství málo významných detailů. Div, že zde není, kolik roliček toaletního papíru potřebují dělníci. Podstatné věci naopak mohou být pojednány naprosto formálně.

Stať o krajinném rázu lze chápat spíše jako exhibici grafomana se zřetelným vyšinutím z žánru, než jako pokus o seriózní analýzu problému.

Naprosto ignoruje estetické a kulturní hodnoty krajiny a význam krajiny jako “obytného prostoru" pro člověka.

Zcela opomíjí aspekty hospodaření s vysokoprocentními vápenci jakožto neobnovitelnou surovinou.

Přidá-li s k těmto nedostatkům i skutečnost, že autor je přímo placen investorem, nelze si dost dobře představit ani hypotetickou možnost, že by dokumentace vyzněla v neprospěch realizace záměru.

RNDr. Jidřich Petrlík (centrum pro podporu občanů Děti Země)

Celkově hodnotíme předloženou dokumentaci jako nedostatečnou a nesplňující požadavky, které na ni klade zákon č. 244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v příloze č. 3. Dokumentace o hodnocení vlivů tak, jak je zpracována neodpovídá požadavkům stanoveným zákonem č. 244/1992 Sb. Variantní řešení je pouze vyjmenováno, ale již není hodnoceno v žádné z jiných částí dokumentace. Studie tedy vůbec nehodnotí jednotlivé varianty řešení - neporovnává je z hlediska jejich dopadu na životní prostředí. Tím nenaplňuje § 3 písm. b) zákona č. 244/92 Sb.!

Michal Štingl (Děti Země - sekce za zachování přírody na Zemi)

Naše připomínka spočívá ve zcela odlišném konstatování z Rozvojové sociálně ekonomické studie Koněprus (Sociofond, 1996):

Doporučení

Příznivý demografický i sociálně ekonomický rozvoj Koněprus vyžaduje provést některá opatření, který by uchovala a zvýšila celkovou atraktivitu obce. Za nejdůležitější považujeme:

1. Omezení rušivé výroby a těžby vápence

Hodnoty klidu, přírody a krajiny jsou hodnotami, na kterých je založena atraktivita obce u stávajících i budoucích obyvatel. Umístění velkých výrobních aktivit a provozů jako je plánovaná cementárna nebo zvýšení těžby a reaktivizace lomů stojí proti zájmům obyvatel obce. Povedou (ať již svým vlastním provozem nebo vyvolanou dopravou) nejen ke zhoršení kvality životního prostředí v obci a k narušení krajinného rámce, ale i k snížení ekonomické hodnoty majetku obyvatel obce a k snížení atraktivity obce pro nově příchozí, zejména ekonomicky silné skupiny.

Zde tedy nacházíme zcela jasný odborný názor, že zvýšení těžby bude mít nepříznivý vliv na obyvatelstvo, což zpracovatel dokumentace zcela pomíjí. To je však o to podivnější, že hlavní zpracovatel Dr. Procházka z firmy Ekoaudit měl uvedenou studii k dispozici, protože patřila mezi materiály, které mu byly starostkou obce Sklenářovou zpřístupněny a některé dokonce zapůjčeny.

Vratislav Bína (Občanská iniciativa Suchomasty)

V dokumentaci zcela chybí logická varianta co by to znamenalo, kdyby se těžilo dále, ale v současném nebo nižším objemu a porovnání se zamýšleným zvýšením těžby o 2/3.

Jsme nuceni rovněž zpochybnit celý hydrogeologický průzkum, v němž jak jsme se mohli přesvědčit, jsou dělány chyby a monitorování se vyhýbá těm studnám, kde by mohl být prokázán úbytek vody.

Záměr těžby musí být posuzován v kontextu celého Velkolomu Čertovy schody a obou dobývacích prostorů. To sice dokumentace předstírá, avšak naprosto nesplňuje.

František Zach (Občanské sdružení Zlatý kůň)

Studie neobsahuje komplexní posouzení vlivů na životní prostředí celého Velkolomu Čertovy schody. Tento nedostatek je nutné odstranit, protože se jednoznačně jedná těžbu jednoho ložiska a pouze nepochopitelným rozhodnutím báňského úřadu bylo rozděleno do dvou dobývacích prostorů.

Dokumentace neobsahuje posouzení variant. Kromě záměru investora je zmíněna pouze varianta ukončení těžby, o kterou však naprosto nikdo neusiluje. Naopak variantu podstatného omezení těžby, kterou požadují místní občané i celá řada odborníků, dokumentace vůbec neuvažuje.

Zpracovatel neprovedl biologický průzkum a pokusil se jej nahradit rešerší starších materiálů.

Nepodařilo se nám zjistit zda vápenec nebude vyvážen do zahraničí, což je z hlediska ochrany nerostného bohatství zcela zásadní. Ložisko nepatří těžaři, ale státu a ten musí své zdroje chránit.

Doporučujeme k nahlédnutí kompletní připomínky na www.ceskykras.cz/eia. Například jen připomínky Dětí Země představovaly více než patnáct stránek.

Vybrané materiály můžeme na požádání též zaslat faxem nebo e-mailem.