Upřesnění k panu Motlovi
Vazeny pane Culiku,
jsa anonymne citovan ( viz
"silenci typu Fuchsova, Motl"), rad bych
dal Vase informace do souvislosti.
Pani Fuchsovou a pana Motla jsem zminil v Praze v souvislosti s
nasi diskusi o tom, ze kazde noviny, tedy i e-zine, potrebuji
nejakou edicni politiku. Nekdo to mozna bude nazyvat cenzurou,
ale je to nezbytnost. Editor je gatekeeper, ktery je zavalovan
mnozstvim informaci a prispevku a jehoz ukolem je propustit svemu
ctenarstvu, co on - na zaklade sveho nejlepsiho vedomi a svedomi
a take na zaklade svych predstav a profesnich zkusenosti -
poklada za dulezite a relevantni.
Tak vznika tvar novin, i tech elektronickych, tak se v pluralitnim
svete medii formuji i ctenarske okruhy, ktere maji moznost vybirat
si media sveho srdce a vkusu pro uspokojovani svych informacnich
potreb.
Pokud edicni politika neexistuje, mediu hrozi nebezpeci, ze se
rozplizne, ze ho ctenar opusti, treba jen z toho duvodu, ze k
hodnotne informaci nebo k zajimavemu nazoru se musi
prokousavat horou balastu, pripadne redundantnich a stale se
opakujicich (pi.Fuchsova) sdeleni.
To byla podstata meho diskusniho vystoupeni u nas na fakulte v
Praze.
Pana Motla jsem citoval jednak v souvislosti s prispevkem
Vladimir Zelezny je sikovny podnikatel a Culik je bolsevik na
http://blisty.intern
et.cz/9911/19991115f.html#05, ktery byl vlastne
hulvatsky vedenou Motlovou polemikou s Vasim mailem.
Ja vim,
asi jste chtel ukazat, jak jste tolerantni, ale z hlediska informacniho
tam nebylo nic noveho, jen polemika vedena na zaklade povrchnich
znalosti korenena utocnymi adjektivy.
A dale jsem mel za sebou cerstvou zkusenost podobne vymeny
nazoru s panem Motlem (pokud by pan Motl dal svoleni, klidne nasi
soukromou korespondenci predlozim k posouzeni ctenarum
Britskych listu), pri niz jsem si uvedomil, ze pan Motl sice muze
byt nadprumerne inteligentnim mladym clovekem a vysoce
kvalifikovanym fyzikem, lec vychovani mu chybi. Take proto jsem
korespondenci s nim promptne ukoncil.
Se zajmem jsem si pote precetl jeho polemiku s pani Cihelkovou a
byl jsem mile prekvapen vecnosti a erudovanosti jeho argumentu.
Bohuzel pak prisel konec toho dopisu a ja jsem videl, ze pan Motl
se zkratka nezapre, ze jeho ego zrejme potrebuje ponizovat a
degradovat ostatni, aby jeho velikost mohla vyniknout. (Pricemz v
danem pripade si myslim, ze to bylo zbytecne. Kdybych mel
rozhodnout, na ci stranu se pridam v teto vysoce odborne debate,
ac laik, byla by to strana pana Motla.)
Z nasi korespondence pak vyplyva jeste jeden jeho charakterovy
rys: neumi prohravat, musi mit za kazdou cenu posledni slovo, a
nedokaze celit vecnym argumentum.
Pokud jsou tyto v neprospech jeho nazoru (nas spor byl veden ve
veci TV NOVA a konfliktu Zelezny-Lauder), zacne davat ideologicke
nalepky, nadavat a dokonce i napsane a recene argumenty
interpretacne prekrucovat.
Ale znovu opakuji, aby se ctenari o pravdivosti tohoto tvrzeni mohli
sami presvedcit, musel by mi dat pan Motl svoleni se zverejnenim
nasi korespondence.
Je mozne, ze Lubos Motl je geniem (a ja bych mu pral, aby to v
zivote dokazal), ktery si osobuje pravo zvlastniho zachazeni.
Kdybych byl fyzik, asi bych ho obdivoval a jeho zpusoby toleroval.
Ja však nejsem fyzik...
Milan Šmíd
