Špión v NATO prý prozrazoval Srbsku plány leteckých útoků

V České republice vznikly spekulace, že byl tento špión údajně českého původu. V deníku Guardian a v pořadu televize BBC, který se bude vysílat v neděli (tvůrce tohoto televizního pořadu BBC reportér Allan Little je spoluautorem níže uvedeného článku z Guardianu) je uvedeno, že státní příslušnost špióna není v důvěrné zprávě NATO uvedena. Pokud řekl britský liberálně demokratický poslanec Menzies Campbell, že to asi bude někdo s nových členských zemí NATO, neuvedl, kde to sebral. Bylo by zajímavé vědět, zda BBC má skutečně důvěrnou zprávu NATO k dispozici; trochu se zdá, že je celá věc bouří ve sklenici vody.

Špión v NATO prozrazoval Srbsku loni na jaře přísně tajné podrobnosti ohledně spojeneckých leteckých útoků, včetně cíklů, které měly být zasaženy, a včetně přesných letových tras. Vyplývá to podle deníku Guardian a reportéra BBC Allana Littla z tajné americké zprávy. Televize BBC bude o tom vysílat v neděli 12. března pořad jménem Moral Combat: NATO at War.

Interní tajná zpráva, vypracovaná pro čelné představitele americké armády dospívá k závěru, že Srbsko mělo po dobu čtrnácti dnů bombardovací kampaně NATO, která začala loni 24. března, přístup k denním rozkazům NATO týkajícím se leteckých útoků a průzkumných letů. Koncem druhého týdne leteckých útoků změnilo NATO způsob distribuce denních rozkazů. Na srbské povědomí o bombardovacích plánech NATo to mělo okamžitý dopad.

Podle připravovaného pořadu BBC, který se bude vysílat v neděli, vědělo Srbsko také, kdy vyšle NATO průzkumná letadla s piloty i bez pilotů. Srbská armáda a policie byla schopna předem odstranit své mužstvo i technické zařízení z míst, o nichž věděla, že budou bobmardována.

Tajná americká zpráva konstatuje, že tajný zdroj Bělehradu byl člověk a informace nebyly důsledkem proniknutí Srbů do zakódovaného počítačového systému NATO jménem Chronos.

GeneráWesley Clark, vrchní velitel NATO, měl uř počátkem války podezření, že má Bělehrad v bruselském ústředí NATO špióna. "Vím, že tady mám špióna, chtěl bych ho nahjít," řekl prý Clark kolegům.

Vedoucí vojenští představitelé NATO okamžitě zkontrolovali, komu se distribuují denní rozkazy leteckých útoků, a s hrůzou zjistili, že k nim má přístup 600 lidí. Distribuce denních rozkazů byla pak omezena na 100 osob.

V rozhovoru pro BBC popřel generál Clark, že by byl špión "v ústředí NATO". zku však, zda byl špión "v NATO", Clark odpověděl: "Myslím, že ne," a potvrdil, že se prošetřují procedury NATO.

Loni v srpnu byl citován jeden činitel NATO, podle něhož jeden důstojník NATO poskytl informace o letech špionážního letadla Stealth důstojníku ruské špionáže, který je pak předal Bělehradu.

V listopadu 1998 přiznal francouzský důstojník Pierre-Henri Bunel, že v říjnu toho roku poskytl jednomu jugoslávskému diplomatu v Bruselu všeobecné plány NATO na případné bombardování nejrůznějších cílů v Srbsku. Bylo to pět měsíců před zahájením bombardování. Francouz to prý učinil v důsledku své nenávisti vůči Spojeným státům.

Z 19 členských zemí NATO udržovaly dvě - Itálie a Řecko - se Srbskem diplomatické styky během konfliktu. Tajná americká zpráva neuvádí, jak špión v NATO mohl poskytovat informace Bělehradu, ani se nezmiňuje o jeho národnosti.

V pořadu BBC se také uvádí, že byl během války vyslán na tajné jednání do Moskvy a do Bělehradu jeden švédský finančních. Sdělil prezidentu Slobodanu Miloševičovi, že Rusové schválili mírový plán a uvedli: "Nemůžeme vám pomoci, tak bezodkladně odejděte z Kosova."