Žádná solidarita
Japonci včera příliš neocenili skutečnost, že se jejich premiér staral o
to, jak vypadá, když jde do parlamentu. Na návštěvu holiče si totiž
odskočil z úřadu přesto, že byl informován o srážce vlaků v tokijském
metru.
Na výtku, že tím ignoroval krizový management, odpověděl slušivě
ostříhaný politik, že když odcházel k holiči, nebyly informace o vážnosti
neštěstí k dispozici.
Pro tři mrtvé, sedm vážně zraněných a pro desítky
cestujících zraněných lehce japonský premiér nemohl udělat nic. Pro svou
politickou kariéru ovšem něco udělat mohl - změnit program a vypadat
v televizi trochu zanedbaně.
Zatímco železniční neštěstí na
frekventované trati včera způsobilo desetitisícům Japonců problém
s dopravou do práce, my jsme se snažili zjistit, zda zpoždění vlaků u nás
způsobila ohlášená stávka.
Asociace samostatných odborů jich mínila na
patnáct minut zdržet tři sta dvacet, nakonec jich o pár minut porušila
jízdní řád necelá třetina.
Předseda odborového svazu železničářů byl
přesto spokojen. A jak vypadal v televizi? Vzorně oblečen, přičemž ale
obvinění z provokativní návštěvy holiče nepřipadalo v úvahu. V tomto ohledu
japonského premiéra zastínil.
Jinak byl ovšem zjevně unaven a tentokrát
zcela zbytečně. Projevit solidaritu se zaměstnanci, kteří nedostávají mzdu,
lze určitě i jinak, než tím, že se komplikuje život těm zaměstnancům, kteří
mzdu ještě berou.
Respekt by si Asociace samostatných odborů vysloužila
například tím, kdyby její členové mezi sebou uspořádali finanční sbírku na
pomoc lidem, kteří skandálně nedostali zaplaceno za práci.
Jestliže se
odborářští vůdcové rozhodli naštvat řidiče blokováním silnic, navíc v den,
kdy opět znatelně stouply ceny pohonných hmot, připomíná to spíše než
solidaritu černý humor. Špatný vtip.
9. března 2000