Sílící nacionalismus Václava Klause
"Vstup do Evropské unie je moment největšího dobrovolného omezení suverenity v našich dějinách vůbec. Proto referendum být musí a my budeme první, kdo se o něj budeme rvát," prohlásil v neděli Klaus v pořadu České televize V pravé poledne.
Hmm, tak to je tedy silný výrok. Vstup do Evropské unie…největší omezení suverenity…1939, 1948, 1968….a vstup do Evropské unie??? Cože??? Jóó, on vlastně říká “dobrovolné omezení”, no tak to bude snad jiná. Tak to snad lze brát. Skutečně?.
V minulosti se přeci vždy jednalo o omezení, která byla pro jednu část společnosti dobrovolná a pro jinou část společnosti nedobrovolná, ačkoli jejich výsledek byl nakonec celkově tragický. Výsledkem bylo vždy omezení suverenity celé společnosti, ačkoli zároveň došlo k podstatnému upevnění suverenity a dokonce i přílišné suverénnosti těch, kterým to pomohlo k moci. Pokud vůbec přistoupím na Klausův výrok a budu uvažovat o vstupu do Evropské unie jako o omezení suverenity, potom budu omezení suverenity spíše poměřovat podle poměru: .
Míra omezení suverenity/míra dobrovolnosti..
V případě vstupu do Evropské unie se bude tento poměr blížit velmi nízké hodnotě: míra omezení suverenity bude velmi nízká vzhledem k míře dobrovolnosti přijetí tohoto omezení, zatímco v případě předchozích tragických omezení suverenity bude tento poměr nabývat naopak velmi vysokých hodnot: míra těchto omezení suverenity byla až kolosální, tragická a brutální vzhledem k míře dobrovolnosti jejich přijetí. Potom tedy lze říci, že pravdou je pravý opak Klausova tvrzení, a to: “Vstup do Evropské unie je moment nejnižšího dobrovolného omezení suverenity v našich dějinách vůbec”..
Proč nás tedy Václav Klaus takto mystifikuje? Podobně jako rok 1948 byl pro někoho dobrovolný a pro někoho jiného nedobrovolný, je i vstup do Evropské unie pro někoho dobrovolný a pro někoho jiného nedobrovolný. A v případě Václava Klause se bude jednat především o nedobrovolné omezení jeho vlastní suverenity (a suverénnosti) spolu se suverenitou ekonomicko-mocenských okruhů, které za ním stojí a se kterými je spojen..
Ale snad není třeba v tom všem hledat takovou vědu. Václav Klaus se dopustil ve svém výroku malé chybičky, nepoužil výrazu: “v českých dějinách”, ale “v našich dějinách”. Proč asi? No, možná, že byl tentokrát vlastně upřímný a hovořil pouze sám za sebe a za své bližní. Ale i tak se v něčem zmýlil – ve slově “dobrovolné”...
Poznámka JČ: Vstup ČR do EU bude skutečně znamenat dost podstatné omezení české národní suverenity, rozhodovat se bude v Bruselu. Vstup do EU bude moci ČR jedině prospět, už proto, že budou mladí lidé z ČR moci zřejmě volně studovat na západních univerzitách. Bez vstupu ČR do EU nemá Česká republika realistickou hospodářskou ani politickou budoucnost.
