Mají vaše číslo!
Za několik dní vědci zveřejní celý genetický kód člověka. Je to ale triumf vědy, anebo jen zlatý důl pro big business, ptal se v neděli 11. června týdeník Observer.
Nad tmavě zeleným recepčním pultem a křesly v Sanger Centre v jihoanglické Cambridgi ukazuje velká podlouhlá elektronická obrazovka série neustále se měnících písmen. Vypadá to jako měnící se burzovní ceny - dokud si nevšimnete, že v tom nejsou žádná čísla a že jde o kombinace jen čtyř písmen.
Znovu a znovu se objevují na obrazovce různé permutace A, C, G, T, každých pár vteřin se objeví nové písmeno. Každou minutu, každý den, po dobu posledních pěti let je zde takto bez přestávky znázorňován tento nekonečný proud písmenných sekvencí - přichází ze stovek automatických sekvencerů DNA , umístěných v cambridžském středisku.
Před očima návštěvníků se tu mapuje genetická struktura člověka. Každé A, C, G, T je jednotka DNA a za několik pár dní, poté co vyprodukoval stamiliony takovýchto písmen, systém se přiblíží svému prvnímu mezníku: vytvoří první pracovní verzi celého lidského genomu.
Ve spolupráci s americkými vládními výzkumníky oznámí vědci z Sanger Centre, s podporou Wellcome Trustu, že dekódovali více než 90 procent ze 3 miliard jednotek DNA, které určují naše fyzické a mentální vlastnosti. Vytvořili první biologický plán člověka.
"Lidský genom, to je Kniha života," konstatuje John Sulston, ředitel Sanger Centre. "Začínáme číst její první korektury, je to asi tak důležité, jako když jsme pochopili, že se Země točí kolem slunce anebo že pocházíme z opice."
Je to pozoruhodný úspěch, který dokazuje, jak se otvírají záhady života ofenzívě vědy. Touto rychlostí vytvoří vědci definitivní verzi lidského genomu v příštím roce, nebo nejpozději začátkem roku 2002, o tři roky dříve, než se předpokládalo.
Projekt lidského genomu se stal jedním z nejkontroverznějších vědeckých projektů v historii. Vyskytlo se mnoho obvinění, že se vědci snaží zprivatizovat si lidskou duši.
Toto nepřátelství vyvolal téměř sám Craig Venter, agresivní, ambiciózní genetik, jehož zásah do projektu genomu proměnil pohodlnou akademickou práci v zatrpklý závod, který vyvolal konsternaci Billa Cintona i Tonyho Blaira.
Venter založil s podporou obrovského množství spekulativního kapitálu soukromou firmu jménem Celera, v Rockville ve státě Maryland. Stala se přímým konkurentem veřejného mezinárodního úsilí. Venter tvrdil, že on sám zmapuje 3 miliardy jednotek DNA dříve než státem placení vědci, a to se ziskem. Vzdejte se své práce už nyní, řekl vědcům, pracujícím na mapě lidského genomu v roce 1998, a soustřeďte se na jednodušší organismy, jako jsou třeba myši.
Nyní, o dva roky později, vytvořila firma Celera svou první pracovní verzi lidského genomu a o minulém víkendu dokončili vědci v Sanger Centre svou vlastní Knihu života. Během nadcházejících několika dní se svět doví, kdo byl první.
Ale bitva mezi firmou Celera a veřejně financovaným projektem lidského Genomu - to je kolektivní úsilí , na němž se podílí 16 ústavů z celého světa, ale největší podíl práce dělá právě Sanger Centre, je bojem o samotné vlastnictví genů lidské rasy.
Venter chce získat zpět investované peníze tím, že prodá svá data farmaceutickým společnostem a tím, že si bude nejslibnější geny, které najde, patentovat. Tyto geny by se tak staly základem nového lékařství a nových léčebných metod pro nemoci srdce, pro cukrovku a různé druhy rakoviny
Avšak představa, že by mělo být možné takovýmto způsobem geny patentovat a omezit jejich využívání jen na pár vybraných vědců, je naprosto nepřijatelná pro organizaci Wellcome Trust, pro středisko Sanger Centre a pro jejich americkém, státem financované partnery. I hlavní vědecký poradce britské vlády, Sir Robert May, je přesvědčen, že by to byla katastrofa, kdyby byly takové patenty uděleny.
Avšak to právě Venter očekává. "Sto až tři sta nejslibnějších genů - to bude stačit na to, aby to pro nás produkovalo slušný zisk," konstatuje.
Bude muset ovšem učinit více, než jen definovat gen, který se typicky skládá z několika tisíc jednotek DNA. Bude muset zjistit, jakou bílkovinu ten gen produkuje v lidském těle a také analyzovat, jak ovlivnit jeho biologickou činnost. Teprve pak by si mohl nárokovat patent na tyto informace. Mnoho vědců pochybuje, zda má Venter dostatečné vědecké zázemí, aby tohle všechno dokázal. Jen analýza základních rysů lidského genomu mu potrvá nejméně ještě rok.
Jak se bude rozvíjet lékařství v jednadvacátém století
Kontroverze je tedy o tom, jak se bude dále rozvíjet v jednadvacátém století lékařská věda.Venter chce na ní vydělávat, zatímco John Sulston hraje roli angažovaného státního zaměstnance, služebníka veřejnosti. Venter jezdí na obchodní setkání v pronajatých jaguárech, v drahých oblecích a se zlatými hodinkami Rolex. Sulston vlastní ojetý automobil a staví se proti globálnímu kapitalismu. Peníze ho nezajímají. Oba měli na genetickou vědou velký vliv. Venter bezpochyby podstatně urychlil práci na lidském genomu. Konkurence je vždycky dobrá věc, ale existovala celá řada dalších faktorů, proč práce proběhla daleko rychleji, než se původně očekávalo.
Vznik nové generace daleko efektivnějších analyzovacích přístrojů DNA v devadesátých letech vedl k dramatickému zrychlení práce, pro Ventera i pro státem financované vědce. Vědci se zároveň octli pod velkým tlakem zrychlit svou práci i odjinud. Lékaři považují naše informace za nesmírně cenné a dožadují se stále dalšího genetického mapování, takže pracujeme co nejrychleji, konstatoval jeden genetik.
Venter se nejzuřivěji staví právě proti britským vědcům. Poté, když oznámil, že zahajuje privátní vědeckou práci na mapování lidského genomu, britští vědci Morgan a Sulston okamžitě odcestovali do Spojených států a veřejně tam přislíbili, že se britské investice do projektu lidského genomu zdvojnásobí. To obnovilo morálku amerických, státem financovaných vědců a způsobilo to, že se britské Sanger Centre stalo hlavním konkurentem Venterovy soukromé společnosti
Podle Ventera prý financuje Wellcome Trust celý projekt částkou 240 milionů liber jen proto, aby zakryl své obrovské ztráty. Na Morgana tato kritika nedělá dojem. "Jsme charitativní organizace. Nemůžeme své ztráty skrývat. A kdyby se býval Venter rozhodl s námi spolupracovat, kdybychom si práci rozdělili, namísto abychom sami dělali každý totéž, už jsme mohli teď dokončovat konečnou verzi, nikoliv jen dokončovat první přípravnou verzi. Byli bychom o dva roky dál."
