Britské listy

obracim se na Vas s prosbou o pomoc. Muj pritel v Kanade ma velke problemy se svoji dcerou. Je psychicky nemocna, presto kanadske urady jeji pripad resi neustalym veznenim misto toho, aby ji bylo umozneno se seriozne lecit. Cela jeji historie je popsana na: www.helpdita.8k.com, ale o tomto vebu vi jen malo lidi. Jde o mladou zenu, ktera si sama nedokaze pomoci, a to, co s ni delaji kanadske urady, je bezvychodne, podle me skonci sebevrazdou.

Nabizela jsem priteli, abychom ji prevezli do Cech a zaridili ji leceni v Cechach, ale ma to spoustu uskali. Ta nejvetsi prekazka je, ze by s tim musela souhlasit, a ona si nepripousti, ze by leceni potrebovala, a pak...dost dobre si nedovedu predstavit jeji prepravu letadlem, snad jen pod lekarskym dohledem a spoustou sedativ.

Pritel si uz pres rok dopisuje se vsemi moznymi urady v Kanade, ale vysledek je temer nulovy. Mam pocit, ze v Kanade takto postizene lidi uklizeji do vezeni, aby neprekazeli. Ale nikdo jim nechce pomoci. Mozna by stacilo uvest jen na Vasich strankach odkaz, pritel je uz zoufaly, nevi na koho se obratit.

Poněkud malé odškodné za špatně provedenou operaci. 1950 korunami odškodnila liberecká pobočka České pojišťovny Růženu Artyskovou z Varnsdorfu za potíže, které jí vznikly po gynekologické operaci v Lužické nemocnici v Rumburku. Paní Artysková se podrobila loni v září běžnému zákroku, ale je dosud v pracovní neschopnosti a péči neurologů. Kdy se jí vrátí zdraví, lékaři nevědí.

V ČR rozhodují muži a většina lidí má technické či ekonomické vzdělání. Mezi osobami, které mají v ČR rozhodovací pravomoce, je 73 procent mužů a 27 procent žen. Vysokoškolské vzdělání má 63 procent řídících pracovníků, z toho 42 procent technické, 29 procent ekonomické a 31 procent jiné. Nejvíce lidí s rozhodovacími pravomocemi, 38 procent, je ve věku 40 až 49 let, 27 procent je ve věku 50 až 59 let, 22 procent je ve věku 30 až 39 let. Osm procent řídících pracovníků je ve věku do 29 let, pět procent má více než 60 let. Vyplývá to z průzkumu Sdružení GfK.

Kritizován Stanislav Gross. Ministr vnitra Stanislav Gross čelí kritice pravicových poslanců. Chtějí, aby odstoupil, že je prý spoluodpovědný za páteční zásah příslušníků policejní protiteroristické jednotky v pražském sídle Investiční a Poštovní banky, který poslanci považují za protizákonný.

Jak má vypadat rozhovor s generálním ředitelem české firmy? Podotýká Tomáš Pecina:

Jeden takový otiskly Lidové noviny zde - z typografické úpravy ani z místa publikace v deníku přitom nevyplývá, že by se snad mělo jednat o placenou inzerci.

Ten rozhovor je jedním slovem nenapodobitelný, od první věty ("Okouzlující bezprostřednost Eda Kingmana je obohacená nečekanou kombinací humoru a vřelosti") po závěrečný výčet chodů, které pan ředitel na setkání s redaktorkou pojedl.

Napadá mě: jakpak by se asi líbil takový partner k rozhovoru panu Chmelíčkovi a strážkyni jeho mediálního obrazu paní Sedláčkové? Skoro bych řekl, že Lidové noviny na seznamu korektních publikací jsou.

Mám pravdu, paní Sedláčková?

Veřejnoprávní Česká televize má zajímavý seznam korektních tiskovin, jimž jedině umožňuje rozhovor se svým panem generálním ředitelem. Britské listy mezi nimi nejsou.

Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Krize ve zpravodajství ČT. O tom, jak si Václav Klaus zjevně vyzkoušel, zda svou nezávislou linii míní Česká televize vážně, a jak to skončilo odchodem Romana Proroka i Zdeňka Šámala, píše v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review anglicky Jan Čulík na tomto místě.

Není třeba se učit cizí jazyky. Poznamenává Jindřich Pařík:

Posloucham Radio Impuls. Delaji takovou anketu "Myslite si ze je dobre znat cizi jazyky?"

Zaslechl jsem v aute pouze dve odpovedi: "Myslim ze by se vsicni na svete meli naucit esperanto. Nikdo by se nemusel ucit vic cizich jazyku. Ale co by pak delali ti ucitele, ze jo?" Pravila podle hlasu postarsi dama.

Jiny muz mel nazor:

"Myslim si ze normalni clovek cizi jazyky vubec nepotrebuje. Pri ty dnesni drahote se nikam do ciziny nedostane a u nas je stejne taky hezky. Rikam normalni clovek u nas cizi jazyk nepotrebuje, u nas se domluvi. To je jen pro ty "lepsi" lidi...."

Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

"Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.