Tykadlo světové proletářské revoluce dopadeno!
Tak nám obvinili Pěchu.
Mladý fanatický komunista, „vydavatel" pofiderního samizdatu Pochodeň a autor internetových stránek,
byl do včerejška neznámým blouznivcem a bojovníkem za překonané myšlenky.
Dnes je z něho kauza. Poté, co jeho případ pronikl i do celostátních médií, dokonce kauza navýsost veřejná.
Pokud ho vyšetřovatel dostane až k soudu, hrozí mu prý až osm let.
Jdeme s kanónem na vrabce, nebo je tenhle případ taky k něčemu dobrý?
Každá kauza může být něčím prospěšná. Mnohdy tím, co vypovídá ne o obviňovaném, stíhaném či odsouzeném, ale
i o druhé straně, případně o celé společnosti.
Už přes deset let se natřásáme z nabyté svobody. Přestřihané dráty, svobodné volby, volné cestování, exilová literatura,
kritika politiků, předsedů vlád i prezidenta, podnikání - úžasné. Kolikrát jsem se za tu dobu už tetelil štěstím, že se toho
člověk po letech dočkal ve věku, kdy to ještě stihne vychutnat.
Jenže: jak je to se svobodou v zemi, kde máte na krku paragraf tu za kuchařku s konopím, tu za bláboly militantního
maniaka Adolfa, jindy za Dášenku olizující houbu Václavku a nejnověji i za osamělý výkřik marxleninského blouznivce?
Neznám nic lepšího než onen slavný dodatek k americké ústavě, povyšující svobodu vyjádřit svůj názor nad všechny
cenzorní snahy establishmentu.
Stabilizované demokracie kritiku a odlišný názor unesou, režim nepevný a nejistý se jich bojí a stíhá je.
Jsme tedy společností nepevnou a ohroženou? Bojíme se politicky poměrně slušně prosperujících komunistů natolik,
že neuneseme jednoho fanatika, jdoucího ve svých názorech zřejmě mnohem dále, než dnešní parlamentní strana?
Stíhat za propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod - jak správné a ve světle všech jejich minulých obětí
i vysoce morální. Nepochybuji, že kauza proběhne v souladu s právem a že právu bude učiněno zadost.
Co ale to konopí a co ta Václavka s Dášenkou? Není ono všechno ještě trochu jinak? Není čerstvá kauza Pěcha jen dalším
důkazem toho, že cesta do (cenzurních i jiných) pekel bývá dlážděná těmi původně nejušlechtilejšími úmysly?
Jistě, i Hitler začínal hospodsky směšně, ale okolnosti jeho vzestupu a úspěchu byly hodně odlišné. Píše-li Pěcha to, co se
uvádí, je spíše tragikomickou figurkou nostalgického blouznivce než tykadlem světové proletářské revoluce placeným
Kubou či Severní Koreou nebo agentem Kominterny. V zemi, kde na svých internetových stránkách nemohu napsat
neškodný blábol, že bychom opět měli rozpoutat proletářskou revoluci, prostě svoboda není.
Prožil jsem bez ní skoro čtyřicet let a dalších deset si myslel, že ji mám.
Jak vidno, svobodu slova nemám.
A bez ní nemám žádnou.
(Další autorovy články na téma Média, jazyk, společnost: http://www.skisports.cz/text-noski.html)
