úterý 1. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Svoboda slova: Tykadlo světové proletářské revoluce dopadeno! (Ivan Sosna) Jak debatovat: Do diskuse "O diskusi PRO diskusi" (Jaroslav Sever) Sdělovací prostředky: Ubohý ředitel Železný... (Juliana) Agónie V pravé poledne (Miloš Štěpánek) Elitářství (Miloš Štěpánek) Poslanec Mlynář a konec monopolu Telekomu (Miloš Štěpánek) Epicentrum: Mnoho povyku pro nic (Jaroslav Teplý) Zdraví a zdravotnictví: Ještě jednou na obranu léčitelství (Jiří Čehovský) Česká společnost: O Ročkově skepsi - a chybně poslaném e-mailu (František Roček) A občan mlčí (Otakar Kosek) Prostituce jako politický problém (Petr Jánský) Zahraniční Češi: Aniž křičte, že vám stavbu bořím (Jiřina Fuchsová) Charging bull: Na okraj špíny made by Pavlata & Motl (Josef Kroužil) Milý Pavlato! (Petr Jánský) Blbci mají BL opravdu velmi rádi (Luboš Motl) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

František Roček

Hluboce a široce se omlouvám svému příteli Pavlu Grunznerovi, že jsem odeslal z jeho počítadla mailem článek, který jsem zapomněl podepsat a on, člověk technické počítačové říše, se bez své viny stal náhle autorem mudrování nazvaného Společná tragédie Čechů a českých Němců v českých zemích, uveřejněného 31.7.

To je tak, když má člověk dovolenou, vtrhne někam do kanceláře, vrazí do světa mail a utíká pokračovat v "dovolenování" spojeném s angínou...

O Ročkově skepsi

Zde se uvádí: Pan Roček degraduje notu USA pouze na politickou rovinu (cituji: Proto se česká diplomacie snažila o zastání u Clintona. S trochou jízlivosti lze ale dodat, že "nějaký" přespříští prezident USA může v jiné notě napsat něco na způsob .... Vyřešte si to jak chcete. Právní formulace ... by se jistě našla.) Toto není jen trocha jízlivosti, ale notná dávka právního nihilismu. Poslední citovaná věta koresponduje se stanoviskem prušáckého Bedřicha Velikého. Od těch dob mezinárodní společenství snad pár kroků z (vel)mocenské džungle udělalo. (...) všechna mezinárodní společenství (a to euroatlantické především) stále silněji deklarují svoji oddanost právu, zatracují silová řešení.

K tomu bych ve stručnosti dodal:

1. Ve stati Společná tragédie Čechů a českých Němců v českých zemích jsem se pokusil ukázat, jak společná tragédie postihla obě skupiny, jak doplatily na tzv. velkou politiku. Nemyslím, že 21. století dává záruku, že obdobné příběhy již nehrozí. Lidský faktor (od člověka ulice a tramvaje až po člověka diplomacie) je tak různorodý, že cokoli "zásadního", co by mělo trvat na věky (tedy alespoň přes dvacet let), se mi jeví spíše jako toužebné přání. Nemůžeme ani v budoucnu vyloučit, že obdobné zkušenosti v nových souvislostech se budou opakovat i nadále. Hodně se mluví o tom, že mezinárodní společenství stále silněji deklarují svoji oddanost právu, zatracují silová řešení. Otázkou je, zda se nejedná jen o dočasný trend v mezidobí mocenského vakua.
2. Stojíme prozatím v mocenském (polo)vzduchoprázdnu. Jedna supermocnost (USA) a jedna vcelku integrovaná aliance (NATO) a celkem integrovaný region (EU) tvoří jen jednu mocenskou kru. Počátek 21. století neznamená nic jiného, než že se čeká fáze růstu dalších aliancí a mocností.

Proto jsem skeptický (opatrný?) směrem do budoucnosti i tam, kde se závěry souhlasím - jako např. s americkou nótou směrovanou do českých hospod, luhů a hájů.