 |
Na okraj špíny made by Pavlata & MotlJosef KroužilJsem velmi rád, že se Jan Čulík rozhodl seznámit čtenáře BL s myšlenkovými pochody pánů Motla a Pavlaty a že zároveň moudře upustil od jakékoliv polemiky s příspěvkem prvně jmenovaného. S tímto textem a jeho autorem se totiž polemizovat prostě nedá, stejně jako se dříve nedalo polemizovat s Jaroslavem Kojzarem, Marií Boudovou, Milenou Balášovou etc., dle libosti.Pan Motl nazval hned v úvodu Britské listy goebbelsovským plátkem. Je to charakteristika hezká, stručná a výstižná a šla jistě od srdce. Osobně mi na vadí ní pouze ta maličkost, že první čistě goebbelsovský rukopis jsem za dva roky soustavné četby BL zaznamenal právě v některých pasážích příspěvku pana Motla... Nicméně zveřejnění dotyčného textu bylo přesto velmi rozumné. Jeho prostudování snad může pomoci pochopit způsob myšlení alespoň části tzv. tvrdého jádra voličů ODS, ODSmanů, jejichž primitivnější a militantnější část bylo možno před třemi lety vidět přímo v akci ve Sněmovní ulici v oné památné prosincové noci abdikace Václava Klause. Oba dva autoři se zabývají fenoménem, který pan Pavlata popsal roztomile slovy “co blbec, to názor” a který by se snad dal přeložit výrazem “rozhodování většiny veřejnosti je obecně iracionální.” Pan Pavlata postuloval tento svůj axiom, jak sám píše, po samostatné několikaleté výzkumné práci v terénu. Je mi líto, že se tímto přiznáním vmanévroval do podoby strýce Františka z Jirotkova Saturnina, který objevil fakt (cituji), že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu (konec citátu). Svatá prostoto! O této skutečnosti se přece ví odedávna a všechny režimy, ať demokratické, či totalitní, tohoto fenoménu v rámci vymývání mozku řadového občana také pilně využívají... ale budiž, ani pan Pavlata nemůže vědět všechno. Oba texty si nezaslouží další ztrátu času, nicméně se pokusím v logice tandemu P+M domyslet věc ještě dál, v duchu latentního contradictio in adjecto společného oběma článkům. Přestože celá diskuse byla primárně odstartována otázkou vhodnosti či nevhodnosti existence referenda v současné ČR, domnívám se, že lze problém zobecnit a uvažovat o aplikaci Pavlatova axiomu i na samotné volební právo. Nemá přece logiku upřít tupé veřejnosti referendum a zároveň ji nechat volit. Kdo panu Pavlatovi a Motlovi zaručí, že nespolehlivá voličská masa bude příště opravdu manifestačně hlasovat pro tu správnou stranu (v tomto případě ODS)? Naštěstí jak ODS, tak i ČSSD disponují bystřejšími mozky, které si zřejmě již dříve uvědomily toto potenciální nebezpečí a tak doufejme, že nedávno schválená novela volebního zákona je pouze prvním krokem k jeho úplné eliminaci... |
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|