Stávka, aneb císařovy nové šaty v ČT
Druhá fáze je, když agenturu navštíví jako občané politikové, kteří tam ale nejsou jako politikové, jsou tam ale jako občané, pak ale jak se takový občan dostane mimo den otevřených dveří na exkurzi do takové agentury, to je snad možné jen kdyby tam byl jako politik, ale on tam jako politik nebyl, je tam snad jako klient ?!
I PR agentura musí být vůči svým klientům nestranná, tzn. že není možné dopustit, aby někdo porušoval jejich práva, to je naprosto pochopitelné, jediné vysvětlení tedy může být, že ten dotyčný kdo tak činí není zcela duševně zdráv – tento závěr přijatý zaměstnanci agentury je asi skutečně jediné možné vysvětlení. Buďme tedy rádi, že se najde alespoň několik osob schopných toto poznat a přijmout příslušná opatření. Žádná PR agentura totiž nemůže poškodit své klienty, tím spíše, když je taková agentura financována převážně z veřejných zdrojů.
Proto tedy stávka. Stávka ??!! Stávka !!! Co je to stávka ? Někdo by možná řekl že přerušení práce, vcelku výstižnou definicí je i „zastavení či přerušení práce většího počtu pracujících, provedené společně a plánovitě za ůčelem dosažení nějakého cíle“. Pravdou podle „vzbouřenců“ ale asi bude, že stávkou může být cokoliv co chceme – proč to ale chceme, resp. proč to někdo chce. Ví ten někdo proč to chce ? Asi neví, ale to přece nevadí.
Z hlediska odpovědnosti jsme měli zatím běžné české hry s trestními oznámeními, ten kdo ale spíše uspěje je ten zlý šéf PR agentury, tzn. že spíše ty jeho trestní oznámení mají větší šanci na úspěch.
V případě zahájení trestního stíhání a rozhodnutí o vině a trestu pak bude situace jasná – problémem bude pouze vyčíslení škody, kdo za ní ale odpovídá bude zřejmé z výroku o vině.
V případě stávky, a ta zde je, se pokusím o krátký úvod:
Právo na stávku je upraveno v Listině základních práv a svobod v čl. 27 odst. 4, kde se říká “Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.“, toto právo je součástí hlavy čtvrté Listiny, upravující hospodářská, kulturní a sociální práva.
Doporučuji pozornosti formulaci první části věty před středníkem, hrubě zjednodušeno by se dalo říci, není zákon, nemůže být stávka. Zcela tak to není, i jeden zákon je, zákon č. 2/1991 Sb. O kolektivním vyjednávání. Zde je upraveno, kdy je možné stávkovat, a kdy se jedná o stávku nezákonnou. Stávka může být použita podle zákona jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, popřípadě se může jednat o solidární stávku na podporu jiného, stávkujícího ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Nedomnívám se, že se v daném případě jedná o některý z těchto případů. Uvedený zákon řeší i otázku sankcí, apod., zde snad jen pro zajímavost § 23 odst. 1, odpovědnost účastníka stávky vůči zaměstnavateli za škodu – odpovědnost podle občanského zákoníku, takže žádný „směšný“ čtyřyapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti.
Navíc opět jen pro pořádek, uvedený zákon je jednou z mála právních norem, na jejichž základě může do věci vstupovat státní zástupce, jde o činnost státního zastupitelství na netrestním úseku - § 21 (stávka) a § 29 (výluka). Tzn. návrh k soudu na určení nezákonnosti stávky může podat nejenom zaměstnavatel, ale i státní zástupce.
Pokud by někomu připadalo uvedené nespravedlivé, nedostatečné, apod., pokud se bude někdo ptát jak má stávkovat z politických důvodů, odpověď bude znít těžko. Lze ale i argumentovat, že vzhledem k tomu, že zákon právo na politickou stávku neupravuje, nedopadají ani sankce, což je argumentace sice drtivá, vracíme se pak ale opět v kruhu zpět k obecné odpovědnosti za škodu ve smyslu občanského zákoníku.
Vždy se však najde něco pozitivního,takže v obdobné věci rozhodoval Městský soud v Praze a dospěl k závěru, že v úvahu přichází stávky pouze ve smyslu zákona vydaného k provedení Listiny základních práv a svobod. Ve věci však bylo podáno odvolání a odvolací soud dospěl k závěru, že by se tak při neexistenci právní úpravy jednalo o nepřiměřené omezení obecného práva na stávku a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání s tím, že je třeba posoudit veškeré okolnosti vyhlášení stávky a zda bylo zaměstnavateli v dostatečném časovém předstihu umožněno zabezpečit činnost a provoz zařízení. Zkrátka s takovými věcmi mají zkušenosti odbory, ty televizní ale asi ne.
Takže závěrem, i když jde s největší pravděpodobností o všechno možné jen ne o stávku ve smyslu práva, i kdyby o ní šlo, „vzbouřenci“ na tom asi nebudou nejlépe. Dalo by se asi říci že budou jediní, kdo mají o co přijít a kdo o to asi přijdou. Kamarádi politici už ve věci nebudou schopni nic udělat a proč by to taky dělali. Pokud vše vyjde a klient agentury z dané situace vytěží maximum, nebude moci přece podporovat zaměstnance agentury, kteří se dopustili porušení právních předpisů, to by jednak nemohl a jednak by to pro něj nemuselo být bezpečné do budoucna, vždy se přece najdou noví ochotní zaměstnanci. Pokud to ale nevyjde a klient nic ze situace nevytěží, tím spíše nemůže podporovat zaměstnance agentury, kteří mu vlastně svojí nekvalitní prací způsobili škodu, vždyť on na ně přece spoléhal, předpokládal že jsou profesionálové, a ani ho teď tak poškodili
Takže zaměstnanci aby už snad začali předběžně počítat, kolik bude dělat náhrada škody na jednu osobu. I kdyby totiž přišel do agentury nový šéf, nespravuje svoje prostředky ale prostředky veřejné, tzn. že také nemůže riskovat, že na něj někdo podá trestní oznámení pro porušování povinnosti při správě cizího majetku – co jiného by totiž bylo nevymáhání škody, když by bylo zřejmé, kdo za ni odpovídá.
Snad možná, co tak nově vymezit činnost obou televizních rad, kdy jejich hlavních činností by bylo poměřovat, jaký podíl vysílání jde ve prospěch které politické strany a zajistit, aby poměr vždy odpovídal výsledkům voleb. Bylo by to čisté, přestali bychom si hrát na veřejnoprávní zpravodajství, stejně nikdo neví co to je, a třeba by takový výklad nešel proti duchu zákona. Byl by sice v přímém rozporu s textem zákona, duch by ale třeba byl zachován.