(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Skončila "bobovize". Designovaná, ale podřízenými neuznávaná ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková oznámila v pořadu Události Plus, že nadále nebude vysílat vlastní verzi zpráv. Ty má připravovat původní redakce zpravodajství. Stalo se tak na pokyn zastupující ředitelky ČT Věry Valtrové. --- Televizní schizma tedy končí, zpravodajská redakce definitivně zvítězila nad ředitelem Hodačem, nad Radou ČT, nad ODS i nad zákonem. Poražených v této bitvě je mnoho, kdo je vítězem, to ukáží až příští týdny a měsíce. (TP)
Jiří Hodač a jeho lidé zakrátko odejdou. Je to důvod k radosti? Řekl bych: ano a ne. Určitou zkušenost s J. Hodačem, tehdejším ředitelem zpravodajství České televize, jsem získal na jaře loňského roku; tehdy jsem shledal Hodačův osobní styl těžko snesitelným (viz např. tato poznámka - připomínám, že tehdy se ještě novinky nezveřejňovaly na hlavní stránce televizího Webu - nebo tento dopis, který zůstal zcela bez odpovědi). V tom směru jsou pochopitelné výhrady rebelujících redaktorů: Jiří Hodač selhával v základních manažerských funkcích, nedokázal podřízené motivovat, neuměl komunikovat a představa, že by uspěl v mnohem exponovanější a zranitelnější pozici generálního ředitele, je absurdní.
Hodač ale neodchází sám. V prvé řadě s ním televizi opustí Jana Bobošíková, která, ač zjevně neodhadla své možnosti a pustila se do výroby "protipořadů" ke vzbouřeneckým zpravodajským relacím, patří k nejlepším televizním profesionálům v zemi; kdyby nastupovala za normálních okolností, mohla - jako jedna z mála osobností - dotáhnout do konce reformu zpravodajství. Nyní je Bobošíková právem vysmívána a její vinou není nic vzdálenější skutečnosti než představa, že by zpravodajství České televize bylo reformovatelné normálními prostředky. Ať bude příštím reformátorem kdokoli, šanci na úspěch má jen tehdy, nastoupí-li v čele URNy.
S Hodačem opustí Kavčí hory - symbolicky - rovněž velká část nezávislosti veřejnoprávní televize. Politici se nyní sice předhánějí v proklamacích, jak jim záleží na osudu ČT a co všechno pro její budoucí nezávislé postavení udělají, ale velká slova budou zakrývat prosté dělení kořisti. ODS vystupovala proti vzbouřencům nejostřeji a dostane nejméně; ČSSD se včas přidala na stranu vítěze a proto spolu s Unií svobody a váhavou KDU-ČSL dostane největší podíl.
Co je ale vůbec nejdůležitější, Hodačův odchod bude znamenat, že společnost ztratila víru v možnost fungování veřejnoprávní televize, pro niž Sněmovna (či kdokoli jiný) jmenuje radu nezávislých, samostatných osobností, a ty pro televizi vyberou - a po šest let budou podporovat - vhodného ředitele. Tento mechanismus opět selhal, a to v krátké době už potřetí. K čemu je televize, která dodává koncesionáři za jeho peníze jen další a další skandály? Nebylo by lepší nyní již zcela zdiskreditovaný, dysfunkční, dlouhodobě nenaplňovaný model opustit a transformovat Českou televizi do zaručeně fungující formy státní nebo privátní instituce? To je, bohužel, mrazivá, ale naprosto legitimní otázka. (TP)
Tisková zpráva
Včera se z obrazovky legálního vysílání ČT rozloučila s diváky ředitelka zpravodajství J. Bobošíková se slovy "...nezbývá mi nyní bohužel než se podrobit brutální síle těch, kteří si zajali technické prostředky veřejnoprávní televize k propagování svých vlastních názorů a cílů." Paní Bobošíková vyčerpala své manažerské, technické a lidské prostředky v instituci, která má být nositelem kulturních a etických norem pro chování naší společnosti. Za halasného pokřiku některých senátorů, pana prezidenta Havla a schizofrenním usnesením PSP ČR tato instituce veřejné služby vyšle naší společnosti od zítřejšího dne signál, že nejsme právní stát a zákon lze porušit, pokud bude dostatek podpory mocných.
J.Dědečková
členka Rady ČT
Tisková zpráva Jiřího Hodače
Cílem generálního ředitele ČT Jiřího Hodače je stabilizovat Českou televizi a situaci řešit civilizovaně a podle zákona. Vyzývá proto k oproštění se od politikaření na půdě veřejnoprávní televize a k profesionálnímu a legálnímu zajištění chodu této instituce v zájmu koncesionářů. „Opakovaně nabízím diskusi u kulatého stolu. Jsem přesvědčen, že rozumní lidé jsou i v této situaci schopni nalézt prostor k jednání. To bylo mým cílem od samého počátku,“ sdělil generální ředitel.
„Na funkci rozhodně nelpím z mocenských ani finančních důvodů. Byl jsem však zvolen ve svobodné zemi Radou ČT, která byla zvolena demokraticky zvoleným parlamentem, tak jako tomu bylo třikrát před tím. Proto nevidím pro své odstoupení jiný než politický důvod motivovaný populismem. A já nejsem politik. Jsem přesvědčen o tom, že zákon je na straně legálně zvoleného vedení České televize a tento fakt nezlomí uměle vyvolané napětí ani politický nátlak. Pokud budu z funkce odvolán, budu toto rozhodnutí bez výhrady ctít,“ uvedl generální ředitel Hodač.
Podle rozhodnutí lékařů je Jiří Hodač nadále v pracovní neschopnosti. V současné době delegoval veškeré potřebné pravomoci na JUDr. Věru Valterovou.
Tisková zpráva Věry Valterové
Na základě doporučení Parlamentu ČR a usnesení Rady ČT se vedení České televize rozhodlo přistoupit ke stabilizaci České televize a řešit problém cestou smíru. Vyzývá proto odpovědné pracovníky zpravodajství, zástupce NOO i krizového výboru zaměstnanců k jednání o naplnění úlohy veřejnoprávního poslání České televize a nabízí jim spolupráci. V praxi to znamená, že vedení České televize nebude přerušovat prostřednictvím Českých radiokomunikací signál ČT z budovy na Kavčích horách.
Vedení České televize vyzývá k
1) k respektování všech usnesení Rady ČT
2) zabezpečení vysílání vyváženého zpravodajství
3) nezneužívání televize ke svolávání protestních akcí
4) jednání zástupce NOO o řešení personálních otázek
5) jednání všechny zainteresované strany k řešení situace v rámci ČT
6) respektování vedení ČT
Vedení ČT se tímto prohlášením obrací na redakci zpravodajství s plným vědomím a důvěrou, že i ona bude respektovat zákon a doporučení Rady ČT obnovit vysílání v plném rozsahu.
Z pověření GŘ
JUDr. Věra Valterová
Tiskové prohlášení občanské iniciativy "Česká televize - věc veřejná"
Koordinační výbor iniciativy" Česká televize - věc veřejná" pozitivně vnímá odpovědné kroky demokratických politiků, jakými je bezesporu včerejší usnesení předsednictva ČSSD. Současně musíme konstatovat, že Rada České televize nerespektováním rozhodnutí Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vlády i 200 000 občanů podepsaných pod peticí
"Dva tisíce slov v roce 2000", totálně selhala jako nástroj kontroly veřejnosti nad televizí. Rada ČT je ovládána skupinou úzkého politického zájmu, především ze strany ODS. Selhání Rady ČT je nezodpovědným prohlubováním politické krize v zemi. Stupňující se snahy o privatizaci nejsilnějšího veřejnoprávního média jsou důkazem nebezpečného propojení politicko - mediálních kruhů.
V Praze dne 9. 1. 2000
Alena Müllerová, Jan Kraus, Břetislav Rychlík
mluvčí iniciativy "Česká televize - věc veřejná"
Jaké bude vítězství vzbouřenců? Této otázce věnovala úterní Mladá fronta Dnes velký prostor, aniž by před svými čtenáři odhalila hořkou pravdu. První ochutnávku toho, co diváky veřejnoprávní televize čeká, poskytl totiž nedělní pořad Naostro s Václavem Klausem. Milan Šíma přišel do studia bez stužky, na chvíli zmizel z loga i nápis STÁVKA, ale V. Klaus přesto využil diskreditace svého protivníka dokonale. Není důvod pochybovat, že podobnou techniku si brzy osvojí i ostatní diskutující ze stran opoziční smlouvy, a tak se koncesionáři mohou těšit na další nekonečný seriál: Jak zesměšnit moderátora aneb (půjde-li o pořad s více politiky) Ještě tu máte spacák, pane kolego? (TP)
Žádost vzbouřené redakci zpravodajství ČT. Píše Zdeněk Jungvirt:
Vážení,
hodlám s přáteli uspořádat veřejné shromáždění a koncert. Žádám Vás o výrobu
a odvysílání reklamních spotů - to vše zdarma a ve stejném rozsahu, jako
jsou vysílány upoutávky na akce Vašeho kolektivu a Vašich sympatizantů.
Pochybuji, že za tuto službu veřejnoprávní televizi platíte. Proto se jako
řádný koncesionář dožaduji stejných práv.
Z veřejného shromáždění a koncertu, jejichž termíny Vám sdělím dodatečně,
prosím odvysílat minimálně tři přímé vstupy, nejraději uprostřed
nejsledovanějšího pořadu na ČT 1.
Omezování svobody slova? Zpráva dne. Poznamenává Radim Vajchr:
Při četbě tisku mě včera zaujala zpráva dne. Nechápu, jak je možné, že
není ve všech novinách na první straně a tučným písmem. Iniciativě
pořádající manifestaci na Václavském nám. se nelíbí opakované a nehorázné
zneužití pořadu Volejte řediteli a žádají radu o odebrání licence TV
NOVA! Zprávu přinesl Blesk na str. č.2.
Je jasné, co to znamená. Snad proto nikde nejsou palcové titulky. Pokud je
toto pravda, pak vše, co bylo dosud řečeno a zaštítěno morálním apelem , je
totálně pošlapáno. Pokud si totiž druhá strana nesmí říct svůj, byť
diskutabilní názor, pak pomáhej nám nevím kdo.
Jestli udělala jedna či druhá strana nějaké chyby není v tuto chvíli
důležité. Veškerá debata na toto téma je nadále zbytečná.
Iniciativa nám říká - chceme jen svobodnou a nezávislou TV bez jakékoliv
názorové opozice.
Doufám, že budou následovat okamžitá odvolání souhlasu od řady známých
osobností a omluva za tento přešlap.
Jestli ne, pak ne jdeme, ale nadzvukovou rychlostí se řítíme do pekel.
Právníkovy poznámky ke stávce v televizi. V dnešních BL zveřejňujeme informace dr. Zdeny Kindlové o tom, kdy jsou a nejsou stávky legální.
K tomu poznamenává Tomáš Pecina: Nikdo ovšem nezpochybňuje právo na stávku jako takovou, ale ptáme se, co vše je při stávce legální a co je naopak zakázáno, jestliže český právní řád neobsahuje příslušnou právní úpravu (tj. "zákon o stávce"). Zákon o kolektivním vyjednávání uvádí, že "stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci"; v tomto smyslu jednání televizních pracovníků stávkou není a ze zákona lze dovodit, že kdyby se televizní odboráři dopustili současného jednání ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, porušili by zákon (a v souladu s příslušným ustanovením zákoníku práce by mohli být propuštěni). Aby jednání zaměstnanců ČT bylo možno označit za legální stávku, je třeba přistoupit ke značně extenzivnímu výkladu tohoto pojmu. Pak ale vzniká otázka, jak daleko lze zajít. I dr. Kindlová asi připustí, že kdyby zaměstnanci začali rozprodávat nebo rozbíjet televizní techniku, nešlo by o stávku, ale o trestný čin. Naopak kdyby své pracoviště obsadili a nevysílali nic, jednalo by se o okupační stávku, kterou lze zřejmě způsobem, jaký dr. Kindlová naznačuje, obhájit. Můj právní názor je, že jednání zaměstnanců České televize není stávkou, protože kdyby tomu tak bylo, bylo by možné pod toto označení zahrnout širokou škálu trestných činů: zaměstnanci tiskáren by ve stávce mohli s použitím strojů, barev a papíru zaměstnavatele tisknout letáky na svou podporu, popeláři by mohli sypat na ulice odpadky, nespokojení zemědělští dělníci by přijeli rozorat městské parky, zaměstnanci chemičky by polévali barvou náměstí atp.
Trestný čin neoprávněného užívání cizí věci spáchali vzbouřenci, pokud se prokáže, že užívali majetek ČT k jiným účelům než bylo náplní jejich práce: totiž vytvářet veřejnoprávní zpravodajství. Poznamenává Jaroslav Štemberk:
To, že jde v případě "vzbouřenců" v ČT o páchání trestného činu
neoprávněného užívání cizí věci, nelze tvrdit s jistotou (i když to není
vyloučeno). To budou muset posoudit orgány činné v trestním řízení. Pokud by
bylo možno přisvědčit tvrzení, že majetek ČT, jejímiž jsou zaměstnanci,
používají k plnění úkolů, které má ČT ze zákona povinnost plnit a nikoli k
neoprávněnému prospěchu vlastnímu nebo třetích osob, pak by o trestný čin
podle § 249 tr. zákona nešlo.
Výpovědi, které dal Jiří Hodač některým vzbouřencům, nemusejí být platné. Dále upozorňuje Jaroslav Štemberk:
Pokud jde o výpovědi, ev. okamžitá zrušení pracovního poměru, ty mohou být
neplatné i pro formální nedostatky, přestože zákonný důvod existuje.
Podle toho, co jsem dnes slyšel od jednoho bývalého člena managementu ČT,
nebyl J. Hodačem dodržen postup při propouštění zaměstnanců, který stanoví
kolektivní smlouva jako závazný s tím, že bez dodržení tohoto postupu je
skončení pracovního poměru neplatné.
Tedy J. Hodač může být v patové situaci i tím, že kolektivní smlouva mu
brání v tom, aby propustil zaměstnance, kteří se proti němu vzbouřili,
protože nedosáhne souhlas odborů a od kolektivní smlouvy odstoupit nemůže,
protože tím by dal stávce nezpochybnitelnou legitimitu.
V podmínkách české justice je nahrazení souhlasu rozhodnutím soudu
záležitostí minimálně měsíců a propuštění by se stalo účinným až od právní
moci rozsudku.
Zaměstnanci jsou podle Zákoníku práce (§ 73 písm. a),c)) oprávněni
odmítat pouze plnění těch pokynů nadřízených, které směřují k porušování
právních předpisů, nikoli všech pokynů, neboť tím se dopouštějí porušování
pracovní kázně, které je důvodem k výpovědi (§ 46 odst. 1 písm. f) ZP)nebo i
(má-li to pro zaměstnavatele vážný důsledek) k okamžitému zrušení pracovního
poměru (§ 53 ZP). Podle § 19 odst. 2 zákona č. 2/1991 Sb. v platném znění
jsou i v době stávky zaměstnanci, jestliže pracují, řídit se při tom pokyny
zaměstnavatele. (Podle judikatury - viz zejména názor Vrchního soudu v Praze
ve věci stávky ČSD, sp.zn.: 2 Co 157/97, má být tento zákon použit
analogicky i při stávkach z jiných důvodů, než je neúspěch kolektivního
vyjednávání).
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
Pochmurné prognózy Tomáše Peciny vycházejí... V květnu loňského roku zveřejnil TP v Britských listech dvě - trochu ironické - prognózy o dalším vývoji v ČT, jednu optimistckou a jednu pesimistickou. Bohužel vychází dost přesně ta pesimistická. Posuďte sami. (JČ)
Senzační odhalení! Konečně je všechno jasné!! Jan Čulík totiž podporuje Vladimíra Železného! K tomuto vynikajícímu odhalení dospěl autor tohoto článku, na nějž nás upozornil jeden čtenář. Článek by nestál za zmínku, kdyby nebyl symptomatický. Doporučujeme ho k bedlivému studiu, protože je to vynikající ukázka, jak vznikají v České republice nevědomostí a kombinací útržků nedokonalých informací v chorobně paranoidní atmosféře mýty zcela odtržené od reality (takto se jistě stal "ďáblem" i Jiří Hodač). Upozorňuji, že jsem byl reportérem Radia Alfa v době, kdy ještě nebylo ve vlastnictví společnosti CME a když Američané tuto rozhlasovou stanici převzali, udělal jsem kvůli jejich nátlaku ve vysílání skandál. (Před živým rozhovorem s Liborem Dvořákem mi totiž nový šéf stanice kladl na srdce, že rozhovor nesmí být delší než dvě minuty, abychom posluchače příliš nezatížili. Zachvátil mě černý hněv - rozčílila mě také normalizační atmosféra ve stanici, kde se začali všichni zaměstnanci - jak po prověrkách po roce 1968 - plazit před novými vlastníky a když jsem se dostal k mikrofonu, hovořil jsem asi dvacet minut. Ostře jsem zkritizoval nové majitele za to, že se snaží posluchačům vnucovat idiotskou kulturu. Libora Dvořáka z rádia za ten rozhovor vyhodili.) - Pozornější čtenář než autor výše zmíněného článku ví, že jsem od poloviny devadesátých let jedním z nejostřejších kritiků hrubě bulvární a primitivně manipulativní stanice, jakou je televize Nova: Vladimír Železný na mě dokonce před časem zaútočil v pořadu Volejte řediteli. Čtenář to najde v tematickém archivu BL pod heslem "sdělovací prostředky, televize Nova", popřípadě zde. Mou kritikou Vladimíra Železného a televize Nova se zabývají také dvě knihy, "...jak Češi myslí" (ed. Jan Čulík, Chomutov, 1999, rozebráno) a "Média, internet, TV Nova a já" (Praha, 2000) od Milana Šmída. (JČ)
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů. Zvítězí stát a televizní mafie a zmanipulovaní a neinformovaní občané - koncesionáři budou na holičkách? Poznamenává Jana Dědečková:
Bojím se nového zákona. Mám zprávu, že ministr kultury Pavel Dostál chce v novém zákoně prosadit, aby řízení ČT přešlo pod jeho ministerstvo. Má to být pozměňovací návrh Dostálův na schůzi PSP ČR dne 12.1.2001. Takže by došlo k zestátnění ČT. Jsem přesvědčena o tom, že za vším není jen politika, ale také velké peníze. Je zde veliký tlak, aby byl instalován bývalý finanční ředitel Paluska. Nevím, kolik času budeme mít, aby se nezmanipuloval forenzní audit.
Informace o krizi v České televizi, publikované anglicky v časopise Central Europe Review, doporučuje od včerejška světovému publiku "nejprestižnější internetová stránka na světě" (Daily Telegraph) Arts and Letters Daily. Central Europe Review publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)
Analýza Jany Dědečkové, "Proč jsem chtěla odvolat generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka" je ve Světě namodro zde.
Páteční vydání BL jsme aktualizovali textem velmi věcným textem zprávy Rady ČT, o níž páteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny měla jednat - Rada v něm vysvětluje, proč byl odvolán Dušan Chmelíček a z jakých důvodů rychle jmenovala nového ředitele. V pátečním vydání BL jsme také v pátek odpoledne zveřejnili vybrané projevy řečníků z parlamentu (podle www.psp.cz). Snažili jsme se vybírat charakteristická, politicky klíčová vystoupení. Jedná se o projevy poslanců, omluvte proto celkově nižší úroveň argumentace, než jaká bývá v Britských listech obvyklá. (TP)
Stavějí se Britské listy na stranu ODS? Čtenářům, kteří se případně domnívají, že BL "hájí" Jiřího Hodače a Janu Bobošíkovou z ideologických důvodů, protože "straní ODS a Václavu Klausovi", doporučujeme, aby pohlédli do tematického archivu Britských listů, viz heslo "politika, ceska, ODS, politikove, Klaus, Vaclav". Přečtěte si taky tento rozbor o tom, kdo nejvíce uškodil české společnosti za posledních deset let. (Je paradoxní, že dosud nadávali mnozí klausovští stoupenci editoru BL do "levičáků"...) Jenže ideologické vidění světa je zjednodušené, že...?
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Z textu byly odstraněny pouze některé konkrétní finanční částky, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit oprávněné zájmy třetích osob; to se však netýká smluv s firmami, kde existuje zřejmé podezření z nekorektního jednání při zadávání zakázek, a samotnými členy kontrolní skupiny kritizovaných honorářů režiséra Jiřího Sequense. (TP)
Viděli jste nedělní Naostro? Upozorňuje Luděk Staněk:
Videli jste v nedeli Naostro? "Hvezdu" verejnopravni talk show
Milana Simu (ktery si na nataceni poradu nevzal trikoloru, buhvi proc)
Klaus prevalcoval zpusobem, ktery jsem uz dlouho nevidel - pokud vubec
nekdy.
Castecne se to da pricist faktu, ze Klaus se v Naostro rozhodl velmi rozumne
a takticky nehajit nehajitelne (zpravodajstvi Bobosikove odmitl hodnotit, z
vytek k tomu, ze byl na dovolene; misto toho, aby situaci resil, se dokazal
velmi obratne vykroutit, tema politizace Rady i navrh na jeji nove
"poskladani" a dokonce kontroverzni privatizaci televize zvladl tak, ze Sima
nebyl sto JAKKOLI odporovat).
Ale jina vec je, zda Simovi nesvazovala nohy vedle jeho nepripravenosti i
to, ze Klaus na nej mohl uplne bez zabran utocit jako na ZASTANCE rebelu,
coz take s obrovskym gustem (vypadalo to, ze jej to doopravdy bavi) delal.
Pokud je muj dojem opravneny, pak slo o prvni pripad toho, na co bylo v BL
jiz nekolikrat upozornovano - novinari CT si kempem ve veline podrezali
svoji profesionalni vetev. A Klaus rozhodne neni takovy hlupak, aby toho
nevyuzil.Ted muze jen doufat, ze jej do televize budou zvat casteji.
Jan Rejžek ředitelem České televize? Janu Rejžkovi ve Svobodné Evropě gratulovali posluchači k vyváženosti (též zde, zde, zde a zde) jeho Katovny.
V prostoru pro dotazy posluchačů jedna paní v telefonátu uvedla, že po
shlédnutí poslední Katovny dospěla vzhledem k nesporné objektivitě
moderátorů tohoto pořadu k názoru, že nejideálnějším generálním ředitelem ČT
by byl Vladimír Just a ideálním ředitelem zpravodajství Jan Rejžek. Posledně
jmenovaný reagoval tím, že s hrdostí v hlase poděkoval za projevenou důvěru
a krátce na to přivítal u mikrofonu dalšího nezávislého odborníka v této
oblasti - Michaela Kocába. - Je to skutečně dobrá stanice a má inteligentní posluchače. (JČ)
Klaus se nedostal na okraj politické scény. Poznamenává Petr Paleta:
Vazeny pane Culiku,
tvrdite, ze se Klaus a tedy ODS dostala na okraj politicke sceny. Mate proto
nejaky dukaz? Ja si myslim, ze v tomto jste uplne vedle, pokud mohu soudit
podle svych pratel, kolegu a znamych. Uvedomte si, ze 100 000 lidi je jenom
8% obyvatel Prahy, a vetsina z nich byla na demonstraci jenom proto, aby se
podivala. Spor v CT je skoro kazdemu ukradeny.
Skutečně zapálený aktivista. Jak je zjevné z této fotografie, Jan Urban si myslí, že se vrátil listopad 1989. (Fotografie vyšla v deníku Slovo.)
Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
