Rada ČT nic veřejnosti nevysvětlila a ředitel Hodač selhal
Josef Rešták
Nepamatuji, že bych ve svém životě četl či slyšel tolik vzletných slov a vzrušených debat o demokracii, právu, zákonech a úloze „veřejnoprávních médií“ jako v posledních dnech ve sporu o poslání české televize. Ve svém souhrnu to vše je pouze hluk mlácení prázdné slámy, kterým se zúčastněné strany snaží přehlušit vřavu boje o tento lukrativní oblbovací prostředek. Dovolte proto, abych Vám sdělil své mínění jako řadový divák TV a čtenář MFdnes, jemuž tato nechutná truchlohra je sdělovacími prostředky vnucena:
Realitou je, že pan Hodač byl zvolen Radou TV jejím generálním ředitelem. Ptám-li se však proč, když jako ředitel TV selhal, musím tuto volbu zpochybnit jednak proto, že vyvolala mimořádně zápornou reakci, jednak proto, že Rada TV účel svého zaměstnance I diváky TV1 a TV2 znásilňujícího jednání trestuhodným způsobem tají, čímž přikrmuje dohady a fámy nejrůznějšího druhu:
Je-li např. pan Miroslav Mareš, člen ODS a předseda Rady, v jakémkoliv přibuzenském vztahu s panem Marešem, poslancem za ODS, rodinné i ideologické vazby diskreditují jakoukoliv údajnou snahu ODS zachovat status quo v zájmu ušlechtilých cílů.
Urputnost, kterou se pan Hodač, pani Bobošíková a Rada TV staví proti osazenstvu TV a proti usnesení zákonodárných sborů, svědčí buď o jejich hroší kůži, ochotné jít přes mrtvoly a/nebo o utajovaném a veřejnosti neznámém prospěchu, jenž jim a jejich chlebodárcům či podněcovatelům ze setrvání ve jejich funkcích kyne. V zájmu veřejnosti jejich postoje rozhodně nejsou.
Pan Hodač má očivideně diktátorské sklony, jak plyne z fakta, že v demokratickém státě zavedl ČERNOBÍLOU OBRAZOVKU jako náhradu nevalně známého nápisu CENZUROVÁNO protektorátní éry.
Také BOBOVIZE nás vrací svými tendenčními zprávami do dob NORMALIZOVANÉHO TISKU pana Rumla staršího, I když je nutno přiznat, že ani zprrávy „vzbouřenců“ o sporu nejsou objektivní.
Každá zpráva je tendenční, jelikož je formulována s určitým úmyslem.. Denodenně jsme atakovány tendenčními zprávami informačního, komerčního či zábavného charakteru, jejichž hodnota je mnohdy nulová či záporná. Bůh nás chraň dalších vymyvatelů mozků typu pana Železného, ředitele TV NOVA a gulášu televizních her v reklamní omáčce. Dostane-li se televize a/nebo tisk do svévolných či zištných rukou, poví to co zamlčejí víc než to co nám vtloukají do hlavy. Proto je žádoucí, aby „zákon“ všem politickým stranám, všem zájmovým sdružením a pokuď možno každému jednotlivci zajistil stejnou měrou přístup k informačním kanálům a aby jimi mohli hlásat všichni svoje mnohdy protichůdné pravdy. Pravd je totiž tolik, kolik je lidí. A z těchto pravd chci vybírat v zájmu objektivity tu nejpravděpodobnější.
Poznámka JČ: Pan Rešták se mýlí. Podle zákona televizi cenzurují vzbouřenci, protože ukradli televizní vysílání pro svou propagandu instituci veřejné služby. Legálně jmenovaný Jiří Hodač se tomuto porušování zákona pokoušel zamezit oprávněně: horší je, že ho zdiskreditovala Jana Bobošíková svým propagandistickým vysíláním. Vzbouřenci mají na triku značné finanční škody, které České televizi způsobili. Krizi vyvolali oni, nikoliv Rada ČT či Jiří Hodač.
