George Soros: kapitalismus se ujal v těch zemích, kde komunismus příliš nezakořenil

Co si myslí mezinárodní finančník George Soros o posledních deseti letech od pádu komunismu? V exkluzívním rozhovoru, který poskytl listu Guardian ve své rodné Budapešti a který vyšel ve čtvrtek 11. března, Soros uvedl: " Celkem vzato je můj verdikt spíše záporný. Jsem zklamán. Jsem si vědom více nedostatků kapitalistického systému, než tomu bylo, když jsem čelil nedostatkům socialistického systému."

Soros je přesvědčen, že kapitalismus funguje v posledních deseti letech nejefektivněji v zemích, kde nebyl komunismus příliš pevně zakořeněný. "V Maďarsku, v Polsku a ve Slovinsku se společnost začala pohybovat směrem k západní Evropě a ekonomiky těchto zemí dohánějí Evropskou unii. Demokracie tam funguje dobře."

Ale pro země, jako je Rusko či Ukrajina, byl přechod od komunismu k volnému trhu "strašlivou zkušeností".

Soros je přesvědčen, že jen pobaltské země a možná Moldova unikly hlubokému traumatu přechodu od komunismu, protože "komunismus tam nebyl tak hluboce přijatý". Uvádí také, že Bulharsko začíná nyní vzkvétat, navzdory tamější vysoké míře zločinnosti.

List Guardian připomíná, že Soros působí prostřednictvím svých nadací pro otevřenou společnost, Open Society Foundations, ve snaze posilovat zákonnost, ochraňovat menšiny, zlepšovat vzdělání a podporovat ve střední a východní Evropě tržní hospodářství.

Od roku 1989 vydal Soros na tuto činnost ve středovýchodní Evropě přibližně 2 miliardy dolarů. Částečně získal tyto finanční prostředky, když v roce 1992 vypadla britská libra z evropského směnného mechanismu a on spekuloval na mezinárodní trzích proti libře a proti anglické ústřední bance Bank of England.

V Rusku mu trvalo několik let odstranit aparátčíky, kteří tam infiltrovali jeho nadace. Jen loni vydal na pomoc Rusku 428 miliónů dolarů.

Naposledy vyvolal Soros mezinárodní pozornost, když loni v létě konstatoval, že program Mezinárodního měnového fondu se rozpadá, protože systém v Rusku ovládli "váleční magnáti". Varoval, že by se moskevský finanční systém mohl rozložit zevnitř.

Okamžitě poté, co Soros promluvil, ruská ekonomika udělala krach, drasticky byl devalvován rubl a byly zmrazeny splátky západních půjček.

Od té doby je Soros považován nejen za mezinárodního spekulanta, ale i za proroka, i když je často ostře kritizován.

Ve východní Asii ho obviňují z toho, že tam vyvolal hospodářskou krizi, protože spekuloval proti asijským měnám. Na Západě se spekuluje o tom, že jeho filantropická činnost je jen maskou a že využívá svých schopností ovlivnit světové trhy tak, aby vydělával pro své investiční fondy.

Avšak Soros je přesvědčen, že nejhorší problémy nové Evropy - občanské války a hospodářské potíže na Balkánu a měnový a instituční chaos v Rusku - je stále ještě možno vyřešit.

Co se týče Balkánu, Soros konstatuje, že Západ dělá zásadní chybu, tím, že spoléhá na Mezinárodní měnový fond a doufá, že tato instituce vyvolá v oblasti hospodářský růst.

Soros je přesvědčen, že obrovské finanční prostředky, které vydaly Spojené státy, Británie a NATO na vojenské operace na Balkáně, měly být investovány hned po pádu komunismu do hospodářských institucí v tamějších zemích - podobně jako to bylo, když Spojené státy financovaly po druhé světové válce regeneraci Evropy prostřednictvím Marshallova plánu.

"Jsem přesvědčen, že je zapotřebí regionálního plánu," konstatuje Soros. "Vím, že se mi smáli, když jsem navrhl Marshallův plán už dříve (bylo to pro Rusko v roce 1989). Regionální plán by však měl zahrnovat plán hospodářské obnovy a nikoliv politické zásahy."

"V některých západoevropských zemích jsou lidé, kteří v této věci se mnou nyní souhlasí," konstatuje Soros a dodává, že své názory brzo zveřejní. "Potřebujeme pro jihovýchodní Evropu nové struktury, více kooperativní přístup."

Soros se domnívá, že velké problémy Bosny, Kosova a Makedonie, které nebudou nikdy samy schopny fungovat jako samostatné hospodářské celky, by bylo možno vyřešit vytvořením "společného trhu", podobného takovému trhu, který vznikl po druhé světové válce v Beneluxu. Soros konstatuje, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj by mohla být klíčem k tomuto vývoji, protože už dokázala, že se umí vyhnout obrovským ztrátám, jaké zaznamenal státní sektor.

Soros navrhuje, že by banky jako je BERD mohly zvýšit kapitálové investice do balkánského regionu, které by bylo možno investovat do zlepšení infrastruktury. "Skoro neexistuje komunikace mezi východem a západem v té oblasti. Všechno cestuje ze severu na jih, a tyto komunikace zadržuje Srbsko."

Soros také požaduje, aby byla nová regionální struktura "zakotvena v Evropské unii." Měly by se politicky sdružit Řecko, Rakousko, Maďatsko, Slovinsko a balkánské státy. V poslední etapě stabilizace by měla vzniknout "velmi silná občanská společnost".

Soros se narodil v Budapešti v roce 1930 v bohaté židovské rodině. Většinu druhé světové války strávil tím, že se skrýval před nacisty. V roce 1947 se přestěhoval do Británie a tam studoval na London School of Economics.

Na LSE propadl vlivu filozofa Karla Poppera, jehož kniha z roku 1945 Open Society and Its Enemies, Otevřená společnost a její nepřátelé, je vzorem pro jeho práci ve východní Evropě.

V Maďarsku působí Soros a jeho nadace od roku 1984. "Nehráli jsme žádnou roli při rozkladu komunistického systému," konstatuje Soros. "Komunismus se rozložil v podstatě proto, že se rozložil Sovětský svaz a jeho impérium. Hráli jsme určitou roli při přípravě Maďarska společensky a politicky pro změnu režimu. "

V Rusku však Soros nezaznamenal příliš velké úspěchy.

"Největším problémem v Rusku bylo to," konstatuje Soros, "že naše nadace nevedla lidi k otevřené společnosti. Museli jsme se zbavit aparátčíka ve vedení nadace, který zneužíval svého postavení."

Soros odmítá názor, že jeho kritika postupu Mezinárodního měnového fondu vůči Rusku byla neodpovědná a že vyvolala v roce 1998 ruský hospodářský krach.

"Představte si, kdybych nezasáhl - výsledek by byl úplně stejný. Kritikové se pouze snaží najít obětního beránka. Musím ale přiznat, že mé veřejné prohlášení toho, co jsem doporučoval, mělo záporný vliv."

Soros je v současnosti velmi znepokojen, kam Rusko směřuje, a zejména budí jeho znepokojení růst antisemitismu.

Navzdory tomu, že se dosud v Rusku nepodařilo vytvořit tržní hospodářství, Soros se nedomnívá, že je už všechno ztraceno. Podle jeho názoru závisí mnohé na tom, jestli budou držitelé moci v Rusku ochotni bojovat proti korupci.

Avšak má-li Rusko získat důvěru Západu, musí uhradit své dluhy.

Soros se domnívá, že bude nutno realizovat jeho původní myšlenku, ustavit "měnovou komisi", takovou, jaká existuje úspěšně v Argentině a v Bulharsku a jaká zabraňuje odlivu kapitálu ze země. Západ při tomu bude muset pomoci.

Soros je přesvědčen, že Mezinárodní měnový fond, který původně nebyl vybaven na to, aby pomohl východní Evropě, nyní už má potřebné zkušenosti a finance a je schopen způsobit v Rusku hospodářské oživení.

Hlavní problém je podle Sorose politický - je třeba nalézt takového premiéra, který by "věděl, jak si poradit s hospodářskou situací".

Soros by zároveň chtěl už svou činnost ve středovýchodní Evropě omezit. "Výdaje se každý rok zvyšují. Nemám neomezený zdroj peněz," konstatuje.