pátek 12. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv z ČR Odkazy:
  • Přehled nejzajímavějších článků z poslední doby Martin Komárek a oslava vstupu do NATO:
  • MFD: Novináři dále vodí veřejnost za nos (Jan Čulík) Svět, středovýchodní Evropa a ekonomika:
  • George Soros: kapitalismus se ujal tam, kde komunismus nezakořenil Kritická reakce na článek Štěpána Kotrby:
  • Lustrace, tajní agenti a JZD Slušovice (Ferdinand) Sdělovací prostředky:
  • Pražský demokrat není žádný stranický časopis (Štěpán Kotrba) Dagmar Lastovecká:
  • Musial se naštěstí nezměnil (František Roček) Evropská politika:
  • Hnutí Zelených v krizi Velká Británie:
  • Britská vláda energicky proti nespravedlivě vysokým cenám Zamyšlení nad vědou:
  • Jistota a podstata vědy (Petr Vařeka) Postavení žen:
  • Rovnoprávné postavení žen a pánové tvorstva (Mirek Fojta)
  • O ženách v ČR a ústavě pro Petra Jánského (Jindřich Pařík)
  • Deset důvodů, proč je výhodné být ženou (Ivan Vágner) Dvojí občanství:
  • Odpověď Jiřině Fuchsové (Frank Třešňák)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jistota a podstata vědy

    Petr Vařeka

    Clanek pojednavajici o podstate vedy v BL mne zas poskytl inspiraci ke kratkemu zamysleni, ci spise variaci na tema, ktere jsem v BL zapredl uz driv.

    Chapeme-li pojem "jistota" ryze matematicky, pak si v zivote opravdu ne- muzeme byt cimkoliv jisti. Skutecne, co nas opravnuje k pevnemu presved- ceni, ze slunce vyjde zitra zase ? Krome ocekavani dane silou zvyku nic. Tendence naseho mysleni vyvozovat na zaklade opakovanych zkusenosti kategoricke zavery si vsimnul uz anglicky filosof David Hume.

    To ze se nedotykame horkych predmetu, je zpusobeno tim, ze jsme se nekolikrat uz spalili - skutecne nic jineho za tim neni, ac nas touha po poznani (kterou si neumime uspokojive vysvetlit a ktera muze hranicit az s chorob- nou utkvelou predstavou - obsesi) svadi k tomu, abychom se zabyvali tim, ze kamna pali "objektivne".

    A pri abstraktnich uvahach, v nichz mame zvlastni a nepochopitelne zalibeni pak zapominame na to, ze jistota, kterou jsme ziskali blizsim seznamenim s kamny nas opravnuje jen a pouze k tomu, abychom tento kontakt jiz vickrat nenavazovali.

    Vyse nastinenymi banalitami jsem chtel ilustrovat jen to, ze vyznam mysleni a reci, ktera slouzi k formulovani objevenych pravd (ci radeji zjisteni), je hlavne prakticky. Mysleni a rec proste vyrostly "ze zdola" na zaklade prirozene potreby komunikaci mezi lidmi a prirodou.

    Z ryze praktickych duvodu si clovek spredl sit pojmu, ktera mu vyznamne usnadnila orientaci v prirode. Poznali jsme kuprikladu vlastnosti ruznych materialu a i to, jak si pomoci z nich vytvorenych predmetu ulehcit a zpri- jemnit zivot; poznali jsme toho nekonecnekrat vic a udelali jsme se tim, kym jsme. A uplne nakonec jsme se do te site tak zamotali, ze jsme zapomeli jak to vsechno zacalo. Matematickou metodu extrapolace pro odhadnuti prubehu funkce mimo znamy obor, jsme zacali pouzivat mimo oblast ji prislusici a dostali se tak az k pocatku vzniku vesmiru, zivota, duse a buhvikam jeste.

    Uverili jsme ruznym "objektivnim pravdam", aniz bychom se soucasne ptali po jejich praktickem prinosu. (Omlouvam se za slovo "prakticky", ktere mne pripada v teto souvislosti ponekud vulgarni, ale nic vhodnejsiho mne nenapadlo.)

    Nevim co "objektivne" znamena to, ze pri velkem tresku explodoval casoprostor, prestoze se nad tim taji dech. Vim jen to, ze v poznani zachazime az tam, kde nestaci bezna zkusenost. Neprozkoumanych smyslu pouzivame k objevovani podobne neprozkoumanych veci; "nezname" objevujeme pomoci "neznameho".

    Predstavme si malire kresliciho svuj autoportret. Skutecnemu umelci vsak nestaci zvladnout techniku kresby. Nechce aby tento obraz byl pouhou podobiznou, ale snazi se vyjadrit i hnuti mysli v zobrazovane tvari. Predstavme si vsak, ze by chtel do platna vmalovat i svou touhu po sebezpodobneni...

    V poznani sveta dominuje egocentricnost se kterou se JA chce zmocnit intelektualni nadvlady nad vesmirem. Chceme vse pochopit, pricemz nechapeme samotny vyznam slovesa "chapat".

    Chce se mi nekdy az rict, ze svetlo chytame do pytle, ktery je navic deravy.

    Poznavat lze vsak i jinak. Zaposlouchejme se pozorne napr. do nektere Beethovenovy klavirni sonaty a s uzasem zjistime, jak obrovsky vesmir se pred vami otevre. A pochopime i beze slov.

    Petr Vařeka



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|