Tento americký přístroj na hluk štěká, ale nekouše

V jednom silvestrovském televizním pořadu z padesátých let, natáčeném skrytou kamerou, hledal novinář Allen Funt v jednom obchodě s kuriozitami na Times Square přístroj na hluk, ale aby nebyl příliš hlučný. Netrvalo to dlouho, a nic netušící prodavač se mu brzo snažil prodat zcela vážně "ten nejtišší přístroj na hluk, jaký na trhu vůbec existuje."

A to je nynější strategie NATO v srbské válce, napsal v deníku New York Times jeho komentátor William Safire. Proč bylo před několika dny zlikvidováno bombovým úderem prázdné ministerstvo vnitra v Bělehradě? Šlo o propagandu, argumentuje Safire. Ani tak ne zaměřenou na Srby, ale na vnější svět. Celý svět sleduje záběry zoufalství uprchlíků z Kosova, a tak NATO v noci zaútočilo na prázdnou budovu ministerstva vnitra, aby ukázalo, že to nenechá jen tak.

To je třetí cesta v zahraniční politice. Národy Evropy, a také prezident Clinton, se rozhodly pro třetí cestu: ani nezastavit agresora, ani ho neignorovat, ale trestat zlo způsobem, které vytváří jen malé riziko. Cílem vojenské akce NATO je prohrát počestně a zároveň zajistit, aby muset trpět vítěz. Tak vytváříme princip kolektivní nejistoty.

Nikdo neumí tuto novou politiku prodávat lépe než Bill Clinton. Je přesvědčen, že ví něco, co idealisté a jestřábi nevědí: Americká veřejnost nesnese zabíjení amerických vojáků. Kdo by chtěl umírat za důvěryhodnost NATO? Pokud nikdo nepotopí v Pearl Harboru americké námořnictvo, nepoužijme nikdy pěchoty.

Clinton sice hovoří o nutnosti postavit se proti novému Hitlerovi, odmítá jeho akce, které se velmi podobají genocidě, ale rozhodl se jednat nerozhodně.