"Protiválečné nepokoje" v srbských městech

V Německu propustila americká armáda dva srbské válečné zajatce a předala je zpět do Jugoslávie. Oba muži byli dopraveni letecky do Budapešti a odtamtud převezeni do Srbska. V dubnu je zajala Kosovská osvobozenecká armáda a předala je americké armádě v Albánii.

Jugoslávský ministr zahraničních věcí konstatoval, že v bombardovací kampani proti Jugoslávii zahynulo "několik tisíc" civilistů. Čínská státní tisková kancelář uvedla, že akce západních spojenců vyvolala "největší humanitární katastrofu od druhé světové války". Čínské ministerstvo zahraničí uvádí, že ve válce o Jugoslávii zahynulo 1200 nevinných civilistů a asi 600 000 lidí je bez přístřeší.

Při bombardování v noci na úterý zasáhlo NATO most přes hlavní jugoslávskou dálnici severně od města Nis. Bombardovalo také města ve středu Jugoslávie a na jihu země, zejména zásobárny pohonných paliv.

Mluvčí NATO Jamie Shea uvedl v úterý, že NATO začne od konce května používat 72 letadel F-15 a F-16, která budou startovat ze základen v Turecku.

Pokračující bombardování vedlo k protiválečným demonstracím nejméně ve dvou městech v Kosovu, uvedly černohorské sdělovací prostředky.

Podle zpráv došlo k spontánním nepokojům v městě Kruševač, asi 200 km jižně od Bělehradu, když tam byly dopraveny mrtvoly sedmi vojáků základní služby. V ulicích prý demonstrovalo více než 3000 lidí, kteří požadovali, aby Miloševič ukončil válku.

V menším městě Aleksandrovač ve vzdálenosti asi 25 km vypukly násilné nepokoje, když byly do města přivezeny mrtvoly tří vojáků.

Mnoho albánských mužů se stále pohřešuje

David Sheffer z amerického ministerstva zahraničních věcí uvedl, že to sice neznamená, že byli všichni zavražděni, ale že alespoň 5000 osob bylo v Kosovu popraveno.

Kritika od britské humanitární organizace

Situaci, v níž musejí žít uprchlíci, kteří odešli z Kosova, ostře kritizovala jedna z největších humanitárních organizací, která tam působí.

Charitativní organizace Oxfam vyjádřila názor, že mezinárodní společenství se dostatečně nepostaralo o uprchlíky. Žijí za daleko horších podmínek, než by měli, vzhledem ke zdrojům, které jsou k dispozici. Tábory v Makedonii jsou špinavé a přeplněné a tábory v Albánii jsou pod silným tlakem, protože nejsou nové tábory budovány dost rychle. Britský premiér Tony Blair uvedl, že kampaň NATO, jejímž účelem je umožnit uprchlíkům, aby se vrátili domů, bude úspěšná. Blair navštívil uprchlický tábor v Jugoslávii a uvedl, že ti, kteří byli donuceni odejít z Kosova, musejí mít možnost vrátit se domů a žít tam v míru a v bezpečí.

Blair to přislíbil navzdory rostoucím spekulacím o neshodách v NATO. Německý kancléř Gerhard Schroeder uvedl v úterý, že by bylo "nemyslitelné" zahájit pozemní ofenzívu NATO.

Avšak americký prezident Clinton konstatoval, že by NATO nemělo vyloučit užití pozemních jednotek.

Řecko a Itálie navrhují osmačtyřicetihodinové přerušení bombardování.

Vyslat nebo nevyslat pozemní vojska?

O této otázce se znovu mezi západními Spojenci začíná hovořit. Kdyby mělo NATO podniknout totální pozemní invazi do Jugoslávie, v čele této invaze by musely být Spojené státy. Prezident Clinton však odmítá vyslat americká vojska do pozemních bojů.

Hovoří se však nyní o "třetí cestě". V situaci, kdy se jugoslávská armáda v Kosovu víceméně rozložila, nebo se dokonce odtamtud začala stahovat, by mělo NATO využít situaci a rychle ovládnout Kosovo, i když ještě nebude existovat plná mírová dohoda.

Toto řešení prosazuje britský ministr zahraničních věcí Robin Cook. V pondělí konstatoval, že generální tajemník NATO Javier Solana "hodnotí situaci, kdy bychom mohli využít našich nynějších úspěchů..."

To by znamenalo, že je Británie připravena vyslat do Makedonie a do Albánie nyní pozemní vojenské jednotky a připravit je na vstup do Kosova v létě. To by uprchlíkům poskytlo čas vrátit se domů a před zimou znovu vybudovat alespoň některá přístřeší. Robin Cook bude tento týden jednat ve Washingtonu s Madeleine Albrightovou. Neexistuje jasná dohoda, jak by měl být vstup vojsk do Kosova zorganizován. Někteří členové NATO se obávají, že by se vojska NATO mohla vstupem do Kosova proměnit v pozemní armádu, která bude nucena tvrdě bojovat. To nechtějí.

Velitel války v Perském zálivu, bývalý americký generál Colin Powell, ostře kritizoval, že NATO spoléhá stále jen na letecké údery. Podle jeho "Powellovy doktríny" musí být použita drtivá vojenská síla k dosažení jasně definovaného politického cíle. K tomu v Jugoslávii nedošlo.