Presumpce neviny nebo charakter
Kdysi, asi pred lety dvaceti, se chystaly v USA prezidentske volby. Za
demokraty
kandidoval Walter Mondale a jako viceprezidentku si vybral paní Feraro.
Paní Feraro má tež křestní jmeno, ale hledat jej nehodlám.
Podstatné je, že
paní Feraro dělala do ženského hnutí a pan Mondale si myslel, že jejím
výběrem
získá nějaký ten hlas.
Potud to bylo v pořádku, ale až do té doby než se do
toho pustili
novináři.
Odhalili, že její manžel byl starý italský mafián v New York
City
a že, kromě jiného, prokazatelně obchodoval s pornografií. Vše legálně.
Nyní k k prezumpci neviny. Ta totiž zní tak, že ona za obchody svého manžela
nemůže,
že to on a ne ona. Nakonec je vše legální.
Samozřejmě, že ji nebyla prokázána vina, kdyby byla, seděla by ve vězení.
Jenže se tenkrát také říkala jiná a velmi jednoduchá věc. Když slyším, že je
tady prokázáno propojení s organizovaným zločinem, tak je prostě nevolím.
Výrok "kdyby byla prokázána vina, byl by ve vězení" neplatí v Česku, neboť
trestné činy komunistů byly amnestovány (kým?), spisy jsou tajné (proč?) a
soudnictví fungovat nebude. To vše ale není předmětem diskuze.
Hlavně mějme na paměti to, že hovoříme o volbách a ne o potrestání. Ve
volbách jde především o charakter
politika a můžeme mít jiné zásady. Když je někdo z bolševické rodiny a sám
je bolševik, nevolím ho.
Když je někdo z bolševické rodiny a sám byl bolševik, ale prý už není,
nevolím ho. Nebo jinak.
Když někdo nosí pěknou kravatu, volím ho. V roce 2000 doženeme Rakousko,
volím ho.
Josef Bukač
Poznámka JČ: Volte nebo nevolte si, koho chcete, ale nesmíte mu nikomu zabraňovat volit, ani kandidovat, pokud nespáchal trestný čin.
