 |
|
Drastická degenerace České televizeK Radám pana Šmída(Povídání pro Petru a Ivana aneb Jak mediální rady o nezávislost přicházejí - Milan Šmíd)
Martin Vadas
Vážený pane Milane Šmíde,
děkuji Vám za obsáhlý historický exkurs do historie nezávislosti mediálních rad v Čechách v Britských listech 18.05.1999. O nezávislost však přichází každý svým vlastním přičiněním.
Kontroverzní zachránce rady Korte
Ve Vašem článku však postrádám důležité rozvedení oné "kontroverznosti" bývalého předsedy pana Daniela Korteho, který po několika letech údajné spolupráce nebo zaměstnaneckém poměru v subjektu, jemuž právě jeho Rada krátce předtím udělilaÚrovala licenci, dnes opět vystrkuje růžky a diskredituje svou osobou stranu Pravý blok.
Hodnotu této v roce 1993 darované licence vyhodnotil můj kolega a přítel Ondřej Jonáš, investiční bankéř, konzervativním odhadem na 2,5 miliardy korun (jako vzpomínku anonymního čtenáře nedávno tuto informaci přinesly Čulíkovy Britské listy).
Skutečnost jen potvrdila a předčila tuto tehdy ohromující sumu, kterou nedokázal dodnes nikdo zpochybnit. Právě tato Rada umožnila odklon od podvodných slibů presentovaných v rámci řízení o udělení licence - v té době Rada veškeré projektované návrhy žadatelů prohlašovala za závazné!
Vaše věta "27.5. 1993 - kontroverzní předseda RČRRTV Daniel Korte podává demisi, údajně proto, aby "zachránil" Radu", je nepřípadně laskavým eufemismem. Je jen obrazem úrovně české žurnalistiky, že řeči o demisi za účelem "záchrany" Rady tomuto hochštaplerovi prošly. Autor historické stati by měl připomenout i kritické hlasy na okolnosti udělení licence sro. CET 21, které se ozývaly zejména ze strany ODS, aby vzápětí i tato strana si dala dlouholetého bobříka mlčení. Mediální a nepochybně i politická moc držitele licence je taková, že dnes už žádný politik neriskuje znovuotevření této nehoráznosti, protože odříznutý od voličů by přestal být politikem.
Je-li někdo spoluodpovědný za nízkou věrohodnost této druholigové Rady, tak je to právě její bývalý předseda Korte, ale samozřejmě i ostatní členové a úředníci, kteří mu a jeho zaměstnavateli vše tolerovali. Řada z nich řádí v různých radách nebo přímo na ministerstvu dodnes! Porovnejme při této příležitosti důstojné a vskutku nezávislé působení bývalé federální Rady ČSFRRTV pod vedením Ivana Medka, která do jisté doby - téměř do zániku federace - byla uvážlivým a váženým spolkem požívajícím jistou autoritu alespoň v ČR.
Krátce k Radě České televize:Nezapomínám, že: "Rada České televize - RČT - je něco jiného než RČRRTV. (Historie RČT by rovněž vydala na slušně dlouhý článek.)" Je nanejvýš žádoucí, aby tento "slušně dlouhý článek" o nekompetentním působení RČT již někdo napsal. Konečně zveřejněné zprávy za rok 1997 a 1998 jsou dobrým podkladem k článku, nebo i k případnému odvolání takové slepé Rady.
Zpráva RČT o činnosti za rok 1997 je zpřístupněna veřejnosti (jejíž zájmy údajně zastupuje) teprve po roce a čtvrt - v dubnu 1999 společně s částí zprávy za rok 1998 - bez zájmu sdělovacích prostředků!
Ve zprávě není ani zmínka o tom, co uvedl 15.2.1999 člen výkonného výboru Jaroslav Růžička na valné hromadě Filmového a televizního svazu (FITES), který v průběhu roku 1998 telefonoval do sekretariátu Rady ČT, že má zájem o zápisy z jednání Rady. Dostalo se mu odpovědi, že nedostane nic. Když se pídil, jakouže právní normou je toto upraveno, dostalo se mu odpovědi, že žádnou, že se tak usnesla rada veřejnoprávní televize sama!
Do zprávy ani programu jednání Rady se nedostaly některé kritické stížnosti na ředitele, ačkoliv je její povinností ze zákona zabývat se takovými podněty.
Takzvaná výběrová zřízení v ČT
Ve zprávě není ani zmínka o střetu zájmů při formální organizaci tzv. výběrových řízení v ČT, kde například ve výběrové komisi sedí největší soukromý dodavatel ČT, aby si vybral svého budoucího zadavatele zakázek - producenta ČT. Ani zmínka o okolnostech výběrového řízení na producenta hudebních pořadů, o kterém psal slibný publicista Pavel Klusák v Respektu. Ani zmínka o zkušenosti Mgr. Čestmíra Kopeckého, v minulosti nejúspěšnějšího producenta ČT, ktery se také zúčastnil jednoho takového konkursu a svoji zkušenost zmínil ve veřejně dostupném deníku MF Dnes. Ke 30.dubnu 1999 tento bezpochyby úspěšný producent otrávený současným managementem opustil ČT. Rada zřejmě tleská, čím méně kvalifikovaných osobností bude působit uvnitř ČT, tím lépe bude moci tuto televizi v rozporu se zákonem řídit svymi ideově tématickými plány - podobně jako kdysi bývaly ÚV KSČ. Nárůst byrokracie a plané řeči
Ve zprávách není ani zmínka o nárůstu pracovníků v byrokratickém aparátu České televize. Radu nezajímá ani rozplizlost a rozmělnění pravomocí a odpovědností, kdy zodpovědnost konkrétních osob - producentů apod. se rozpustila do kolektivní nezodpovědnosti různých panelů, oddělení a hospodských grémií.
V obou zprávách je čtenář zaplaven mnoha slovy o věcech, které si sama Rada uložila nad rámec svych ze zákona plynoucích povinností. Rada se věnuje a vyčerpává zejména povrchně strejcovským hodnocením několika jednotlivych pořadů a vyjádřením vlastního nadšení nad úrovní programu a údajně pozitivními trendy. Neetický závislý panelRada má ráda Potěmkinovy vesnice - např. jenom tupě kývá na takzvaně Etický panel České televize, ktery je orgánem pro posvěcování problematických rozhodnutí ředitele. Radě nevadí, že údajně "nezávislý" panel je totálně závisly na řediteli, ktery jeho členy vybírá (z velké části ze svých vlastních zaměstnanců a spolupracovníků), jmenuje, monopolně úkoluje a monopolně zásobuje informacemi!
Takzvaně nezávislým etickým osobnostem již nezbyvá nic jiného než pořádat ředitelovy chlebíčky a zvedat ruce pro ředitelem předpřipravená usnesení.
Ve zprávě Rady ČT není ani zmínka o tom, jaké nezávislé informace si Etický panel ČT pro své odstřely konkrétních osob obstaral, ani zmínky o tom, koho z ředitelem napadených osob oslovil a vyslechl!
Nezjištěná faktaPřed půl rokem ředitel Puchalsky u příležitosti odstranění producenta ing. Jana Šterna slíbil (ve své zpovědi panu Čulíkovi), že: ". . . investigativní pořady České televize budou vždy založeny na stoprocentně zjištěných faktech"(?)
Měli jsme se tehdy ptát: Kolik takových pořadů pan Mgr. Puchalský sám natočil, napsal, nebo inicioval (např. pro jinou televizi, rozhlas, či noviny), kde takové pořady můžeme vidět, jakou má novinářskou kvalifikaci a zkušenost v oblasti investigativní žurnalistiky, jestliže se k ní tak autoritativně vyjadřuje?
Dnes se však musíme ptát: Kde jsou ty slavné investigativní pořady ČT? Dokonce nejen investigativní, ale i zpravodajské pořady nejsou založeny na "stoprocentně zjištěných faktech"!
Proč Rada ČT nevidí kolaps zpravodajství, které připouští namísto přinášení zpráv vlastní generování událostí jeho redakcí - např. zprávy o událostech, které se nikdy neudály?
Diváci si možná vzpomenou na Události ČT ze 23. února 1999:
"Bratři Mašínové se mohou beztrestně vrátit do České republiky. Koncem loňského roku soud rozhodl, že všechny jejich činy jsou promlčené a nic jim od státní moci nehrozí. Tento verdikt už nabyl právní moci. Po více než 40 letech se tak uzavřela jedna z kapitol protikomunistického odboje. Podle našich informací se ale zatím oba bratři do České republiky nechystají".
Říkám: Naštěstí. Naštěstí bratři Mašínové České televizi neuvěřili. Přestože redakce byla ihned po vysílání upozorněna, že v minulosti ani koncem loňského roku žádný soud v ČR ani jinde o této věci nejednal, natož aby rozhodl, Šámalův tým ponechal svoji kachnu bez opravy, ČTK převzala bez ověření zprávu ČT a inspirovala Bohumila Doležala a další v LN a jinde k fantasmagorickým komentářovým úvahám jen na základě veřejnoprávní bubliny.
Jinou záhadou je hraná "reportáž" v Událostech o "nových lehkých topných olejích" a obvinění společnosti Lukoil ...
Až po podání žaloby ČT uveřejnila stanovisko GŘ Celní správy ČR - jako omluvu?
Lze se jen dohadovat kolik dalších mediálních bublin pochází z dílny ČT.
Jak pofidérní zjištění skutečností a dokonce záměrné klamání diváků provázelo Puchalským (v ředitelském projektu) vychvalovaný dokumentární seriál "Z letopisů Máselné lhoty".
Kdo se dnes zabývá připomínkami odborníků k tomuto seriálu nebo k zatím několik let připravovanému seriálu o činnosti českých špiónů v minulosti, který je údajně vyprávěn z pozic komunistických špiónů samých! Zákon nám stále ještě říká cosi o zločinném režimu, kterému tito ctihodní mužové sloužili!
Radu České televize to vůbec nezajímá - opět oceňuje údajně pozitivní trendy.
Pějme chválu !Abychom neopomněli v souhlasu s Radou i cosi pochválit: Znělky některých pořadů ČT jsou mimořádně dynamické - nevím však, zda koncesionář má povinně platit za luxusní obaly veřejnoprávního nic uvnitř.
Nadále opomíjená témata
Před půl rokem ředitel Puchalský u příležitosti odstranění producenta ing. Jana Šterna konstatoval (ve své zpovědi panu Čulíkovi), že: "Téma profesní minulosti soudců v justici České republiky je nesmírně závažné a patří do agendy veřejnoprávní televize. . ."
Proč se tedy žádný jiný producent nebo redaktor Puchalského televize - kromě Jana Šterna - tomuto tématu nevěnoval a nevěnuje - ani po půl roce!
Před půl rokem ředitel Puchalský u příležitosti odstranění producenta ing. Jana Šterna konstatoval (ve své zpovědi panu Čulíkovi), že: " Téma dálničního obchvatu kolem Prahy je samo o sobě velmi závažné a rozhodně patří do agendy investigativní žurnalistiky veřejnoprávní televize. Česká televize se však tímto tématem měla zabývat podstatně dříve, nejpozději na jaře letošního roku(1998- pozn. M.V.), kdy probíhala podpisová kampaň proti trase JVK".
Proč se tedy žádný producent nebo redaktor Puchalského televize - kromě Jana Šterna - tomuto tématu nevěnoval a nevěnuje - ani půl roku po vyhnání Šterna!
Bavme se !Nástupce občas investigativního pořadu Nadoraz - zábavně reportážní pořad Tady a teď plus - je výsměchem informativní žurnalistiky.
Zábavné prvky jsou programově prosazovány do dříve "jen" dokumentárních filmů a publicistických a diskusních pořadů, z nichž nadějně působí snad jen diskusní pořad "Na hraně", který je však věkově omezen jen lidem do 30 let.
Koncesionáři nad 30 let svůj diskusní pořad nemají. Je snad službou veřejnosti vytváření generačních bariér v programu veřejnoprávní televize? Musejí být pořady pro dospělé a starší tak programově vyčpělé?
Pane Šmíde, citujete: "§2 zákona o ČT zní: "Česká televize poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky. Jejím posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin v České republice, zprostředkovávat ekologické informace, sloužit vzdělávání, výchově mladé generace a přispívat k zábavě diváků.", ale nezkoumáte již, jaké informace a nakolik široké názorové spektrum ve společnosti dnešní programová strategie ČT opravdu připouští a na základě jakych údajně "etických a estetických" kritérií jiné odmítá! Správní lidé na správných místech - normalizace
Pane Šmíde, píšete: "Rada České televize je orgánem kontrolním, nikoli správním (přestože se mnozí dodneška domnívají, že úkolem RČT je řídit ředitele ČT)." Přesto právě domněnku o vlastní povinnosti a potřebě řídit ČT z pozice radních a Rady praktikuje právě tato Rada ráda.
Až dnes je zjevné, že odmítání zásahů Rady ČT dovnitř televize ze strany ředitele Iva Mathého, bylo hlavním důvodem konce jeho ředitelování.
Volba mladého neznámého novináře ředitelem měla byt cestou k ovládnutí televize Radou - z velké části se tak úspěšně děje. Už nikdy se nezeptá veřejnoprávní elektronický novinář, ktery měsíc měl na mysli Miloš Zeman, když si přikázal bobříka mlčení ke spolčení z Bambergu. Už nikdy se veřejnoprávní elektronický novinář nezeptá na to, kterým tajným (případně zahraničním) službám současní členové vlády sloužili a slouží. Co všechno činí z vlastní blbosti a co (s Janem Werichem) "za cizí peníze" a pod. Kdo nám řekne, zda i v ČT platí tzv. lustrační zákon a na koho se tam vlastně vztahuje? Proč lze dnes uvnitř ČT potkat ještě více normalizačních důstojníků ČST než za ředitele Mathého? Proč vedoucími projektů - externě dodávaných do ČT - jsou především bývalí neřadoví příslušníci avantgardy - KSČ (viz. Info ČT 4/99 str. 14 a 15), proč tam dnes pracují v řídících funkcích lidé, kteří se podíleli na řízení již vytunelovaného Krátkého filmu a.s. a další bývalí (nebo snad i současní) členové KSČ a znovu - v řídících a programových funkcích! Proč jejich životopisy na serveru ČT tyto skutečnosti neuvádějí? Jak jsou na tom samotní členové Rady s vlastní pamětí?
Znalci dnešních poměrů v ČT a pamětníci vzpomínají na nástup normalizace po r. 68 - bylo to prý velmi nenápadné . . .
Diskusní fórum neexistuje
Přestože pánové Jirák a Puchalský opakovaně a dávno přislíbili zřízení veřejného diskusního fóra na serveru ČT, dodnes se tak nestalo. Pouze na intranetu ČT si diskutují-nediskutují ustrašení zaměstnanci a pan předseda Jirák - zřejmě pokrytecky - vyzývá k diskusi o naplňování veřejné služby televizí (Info 4/99 ČT str.16). Sám generální ředitel chodí, když se potřebuje vyzpovídat, ke zpovědi k panu Čulíkovi do Glasgow.
V čem spatřuje Rada ČT svoji otevřenost vůči veřejnosti, jestliže její zprávy z jednání bývají velmi nicneříkající, stručné a jsou uveřejněny na Internetu se značným zpožděním? Proč členové Rady nevystupují častěji se svými názory na veřejnosti? Proč nelze jednání Rady ČT přenášet např. ve videu po Internetu, nebo proč není publikován doslovný přepis vystoupení radních na jednání Rady ČT? Dnes snad netřeba se obávat, že by lid pražský byl tak bojovný, že by konšely nehodné z okna zasedací místnosti v ČT dolů na tvrdou zem svrhnouti ráčil.
P.R. strategii ČT se podařilo elegantně potlačit ostří hrotů tužek několika málo novinářů, kteří v minulosti psali kriticky o České televizi. Říká se, že všem takovým novinářům byl nabídnut pořad nebo rovnou seriál. Dokonce i konkurenční elektronická a mnohá tisková média se podařilo České televizi umlčet různými barterovými aj. komerčními smlouvami do té míry, že je přešla chuť o kvalitě veřejné služby České televize polemizovat.
Rada České televize hraje roli druhého P.R. oddělení ČT. Namísto, aby Rada hájila zájmy koncesionářů, zájmy veřejné a občanské vůči České televizi, hájí zájmy svoje vlastní, snad zájmy svých stran, které je do funkcí vyslaly, a institucionální zájmy České televize vůči občanům. Zajímá mě, víte-li, nakolik členové Rady skutečně zastupují veřejnost vůči ČT, a nakolik provozují jen jakýsi prázdný mezistranický konsensus v boji o schválení zprávy.
Chucpe !
Martin VadasPraha, 18.05. 1999
Poznámka JČ: Oprava záměrně nesprávné informace. Jak jsem již v minulých dnech v Britských listech v poznámkách k textům pana Vadase napsal, Jakub Puchalský se nechodí "zpovídat k panu Čulíkovi do Glasgow". V prosinci 1998 rozeslal Puchalský své vysvětlení, proč zrušil pořad Nadoraz a propustil produkčního Jana Šterna, celé řadě českých sdělovacích prostředků a institucí (vysvětluje to zde), včetně Britských listů. Jen Britské listy jeho vysvětlení zveřejnily.
Je znepokojující, že ačkoliv bylo např. toto nesprávné tvrzení pana Vadase jasně opraveno, Martin Vadas to ignoruje a vede si dále svou. Mnohé skutečnosti, o nichž píše v článku Martin Vadas, jsou zjevné každému. Avšak pisatelova integrita je nedělitelná: opakuje-li záměrně nějaké tvrzení, o němž ví, že není pravdivé, nemůžeme ručit za pravdivost žádných jiných jeho tvrzení. - Rádi zveřejníme k této problematice i jiné názory a analýzy.
V řadě příspěvků z České republiky, i v příspěvku Martina Vadase, se šíří intenzívní antikomunistická paranoia. Je to snad důsledkem nynější nestability a bezvýchodnosti nynější české politické situace? Je racionální, deset let po pádu komunismu, zjišťovat, kdo z jakých pracovníků byl kdy v komunistické straně? Nebylo by daleko rozumnější energicky spíše zjišťovat, zda jsou či nejsou zaměstnanci ČT schopní, kritičtí a nezávislí profesionálové?
|
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|