Dispečeři a zemědělci
Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Nejrůznějších protestů je poslední dobou tolik, že kvůli nim téměř nemáme čas na skandály. Váháme, zda více litovat letového dispečera přetěžovaného přesčasy, anebo zemědělce, kterému masokombinát za vepřové platí méně, než kolik činí výrobní náklady.
Pozornost věnovaná protestujícím skupinám je pak přímo úměrná tomu, jakou škodu jsou svým protestem schopni způsobit. Letoví dispečeři například značnou a to je možná důvod, proč jim pan ministr dopravy včera významně vyšel vstříc. Dočasně odvolal vedení Řízení letového provozu, dokud se nezjistí, jak se věci mají. Standardní řešení to určitě není.
Pan ministr zemědělství je také s protestem producentů vepřového solidární. Nechápe, proč řadu měsíců prodávají zpracovatelům maso pod cenu, když se nabídka vyrovnává s poptávkou a vepřové se téměř nedováží. Nějaké důvody ovšem existují: Někteří zpracovatelé zemědělcům dluží peníze a tím je drží v šachu. Naopak zpracovatelé se vymlouvají na obchodní řetězce, které tlačí ceny dolů. Obchodníci také mají výmluvu a tou jsme my spotřebitelé. Zvýší-li se ceny, budeme méně nakupovat.
Když nelze jednoznačně ukázat prstem na viníka, není snadné ani litovat poškozeného. Ve chvíli, kdy se nedaří, se můžeme všichni litovat vzájemně. Lepší by ovšem bylo, kdyby se dařilo.
Zemědělci se rozhodli vynutit si třicet jedna korun za kilo vepřového tím, že ho za méně prodávat zpracovatelům nebudou. Bude to tvrdý boj. Větší zpracovatelé jsou předzásobeni, a ustoupí jedině, když jim budou hrozit ztráty.
Prostě jde o to, zda jsou zemědělci podobně jako letoví dispečeři schopni způsobit škodu. Je to tržní chování, anebo krize? Každý z nás může začít uvažovat, jak by pod pohrůžkou způsobení nějaké škody vylepšil svou situaci. Může se nám ovšem stát, že jediné, čeho docílíme, bude ta škoda.
Vysílá se v úterý 22. června 1999 ráno.